Polární zesílení: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m typo
+ cirkulace oceánu
Řádek 285:
}}</ref>
 
Mezi příklady zpětných vazeb klimatického systému, o nichž se předpokládá, že přispívají k nedávnému polárnímu zesílení, patří snížení sněhové pokrývky a mořského ledu, změny v atmosférické a oceánské cirkulaci, přítomnost antropogenních sazí v arktickém prostředí a zvýšení oblačnosti a vodní páry.<ref name=":1" /> Zesílení polárního vlivu se připisuje také působení CO<sub>2</sub>.<ref name=":5">{{Citace periodika
| příjmení = Stuecker
| jméno = Malte F.
Řádek 303:
| url = http://www.nature.com/articles/s41558-018-0339-y
| datum přístupu = 2021-11-27
}}</ref> Většina studií spojuje změny mořského ledu s polárním zesílením.<ref name=":1" /> Rozsah i tloušťka ledu ovlivňují polární zesílení. Klimatické modely s menším základním rozsahem mořského ledu a tenčí vrstvou mořského ledu vykazují silnější polární zesílení.<ref name=":6">{{Citace periodika
| příjmení = Holland
| jméno = M. M.
Řádek 354:
| url = http://journals.ametsoc.org/doi/10.1175/JCLI-D-12-00696.1
| datum přístupu = 2021-11-27
}}</ref> Polární oteplování také ovlivňuje mnoho ekosystémů, včetně mořských a suchozemských ekosystémů, klimatických systémů a lidských populací.<ref name=":5" />{{Citace periodikaTyto dopady polárního zesílení vedly k pokračování výzkumu v rámci sledování globálnímu oteplování.
 
=== Cirkulace oceánu ===
Odhaduje se, že 70 % globální větrné energie se přenáší do oceánu a odehrává se v rámci tzv [[Západní příhon|Západního příhonu]].<ref name=":7">{{Citace periodika
| příjmení = Chylek
| jméno = Petr
Řádek 370 ⟶ 373:
| url = http://doi.wiley.com/10.1029/2010GL042793
| datum přístupu = 2021-11-27
}}</ref> Nakonec se vlivem větrného proudění přenáší studené antarktické vody přes atlantický [[Mořský proud|povrchový proud]] a zároveň se ohřívají nad rovníkem a dostávají se do arktického prostředí. To je patrné zejména ve vysokých zeměpisných šířkách.<ref name=":6" /> Oteplování v Arktidě tedy závisí na účinnosti globálního oceánského transportu a hraje roli v tzv. polárním pilovém efektu.<ref name=":7" />
}}</ref> Tyto dopady polárního zesílení vedly k pokračování výzkumu v rámci sledování globálnímu oteplování.
 
Snížení obsahu kyslíku a nízké pH během období [[La Niña]] jsou procesy, které korelují se sníženou primární produkcí a výraznějším prouděním oceánských proudů směrem k pólům.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Nam
| jméno = SungHyun
| příjmení2 = Kim
| jméno2 = Hey-Jin
| příjmení3 = Send
| jméno3 = Uwe
| titul = Amplification of hypoxic and acidic events by La Niña conditions on the continental shelf off California: LA NIÑA AMPLICATION OF HYPOXIC EVENTS
| periodikum = Geophysical Research Letters
| datum vydání = 2011-11
| ročník = 38
| číslo = 22
| strany = n/a–n/a
| doi = 10.1029/2011GL049549
| jazyk = en
| url = http://doi.wiley.com/10.1029/2011GL049549
| datum přístupu = 2021-11-27
}}</ref> bylo navrženo, že mechanismus zvýšených anomálií teploty vzduchu při povrchu Arktidy během období La Niña v rámci ENSO lze přičíst mechanismu tropicky vzrušeného oteplování Arktidy (TEAM), kdy se [[Rossbyho vlna|Rossbyho vlny]] šíří více k pólům, což vede k dynamice vln a zvýšení infračerveného záření směrem dolů.<ref name=":0" /><ref>{{Citace periodika
| příjmení = Lee
| jméno = Sukyoung
| titul = Testing of the Tropically Excited Arctic Warming Mechanism (TEAM) with Traditional El Niño and La Niña
| periodikum = Journal of Climate
| datum vydání = 2012-06-15
| ročník = 25
| číslo = 12
| strany = 4015–4022
| issn = 0894-8755
| doi = 10.1175/JCLI-D-12-00055.1
| jazyk = en
| url = http://journals.ametsoc.org/doi/10.1175/JCLI-D-12-00055.1
| datum přístupu = 2021-11-27
}}</ref>
 
== Odkazy ==