Ottavio Strada starší: Porovnání verzí

Přidáno 178 bajtů ,  před 1 měsícem
Filled in 2 bare reference(s) with reFill 2
m (Aktivován odkaz.)
(Filled in 2 bare reference(s) with reFill 2)
 
[[Soubor:Robusti, Marietta - Portrait of Ottavio Strada - 1567-68.jpg|192x240px|vlevo|náhled|upright|''Portrét sedmnáctiletého Ottavia Strady'' namalovala Marietta, dcera Jacopa Tintoretta (asi 1567, 128x101 cm, Stedelijk Museum, Amsterdam)]]
 
V roce [[1573]] se Ottavio dostal s otcem do soudního sporu, který skončil jeho [[vydědění]]m. Přesto po otcově smrti ([[1588]]) získal podíl na otcově [[Pozůstalost|dědictví]], aby získanou [[Sbírka|sbírku]] okamžitě nabídl k prodeji.<ref name=":0" /> Přitom nejpozději v roce [[1583]] Ottavio vystřídal svého otce ve funkci [[antikvář]]e [[Sbírky Rudolfa II.|Rudolfových sbírek]], ale již v roce [[1581]] mu byl udělen titul "Hofdiener".<ref name=":0" />. Na jeho zaměstnání a vážnosti u dvora měly nepochybně podíl jeho organizační a diplomatické schopnosti i píle: na Sadelerově portrétu (zde v infoboxu) se prezentuje jako občan města Říma s rodovým erbem a s osobním heslem "V práci je můj odpočinek" (In labore meo requies).
 
Z Ottaviova vztahu s Marií Hofmeisterovou se narodila dcera [[Kateřina Stradová]] ([[1579]]-[[1629]]), vlastním jménem Anna Marie, a syn [[Ottavio Strada mladší]]. Anna Marie se později stala [[Milenka panovníka|císařovou milenkou]]. Přestože tento vztah nebyl nikdy oficializován, narodilo se v něm šest dětí. Tato skutečnost dále zvýšila umělcův vliv u dvora. Na důkaz své přízně mu [[císař]] potvrdil šlechtický titul "z Rossbergu" zděděný po matce.<ref>''Kolektiv autorů. '' Strada z Rosbergu (Starší) Ottavio. In: ''Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918.'' Nakladatelství Libri Praha 1996, s. 386.</ref> Ottaviovo pracovní nasazení a váženost u dvora doprovázelo i jeho rostoucí bohatství. Dokládá to skutečnost, že v roce [[1605]] Ottavio koupil dům čp. 482/I na [[Staroměstské náměstí|Staroměstském náměstí]] 22, dal ho opravit a opatřit [[Domovní značení|domovním znamením]] zlaté koruny. Po spojení dvou objektů se dům začal označovat "U zlaté koruny" a "U zlatého koníka".<ref>VLČEK Pavel a kolektiv: ''Umělecké památky Prahy I., Staré Město a Josefov''. Academia Praha 1996, s. 334.</ref> Z Ottaviovy [[Závěť|závěti]] vyplynulo, že vlastnil také dům v Ungeltu, čp. 1049/I "U váhy", v ose za [[Týnský chrám|Týnským chrámem]], který dal podle dochovaných plánů přestavět roku 1610<ref>VLČEK Pavel a kolektiv: ''Umělecké památky Prahy I., Staré Město a Josefov''. Academia Praha 1996, s. 530.</ref> . Pravděpodobně roku [[1606]] Ottavio Strada zemřel, protože správcem císařských sbírek se stal malíř [[Daniel Fröschl]] (1563-1612), který v roce [[1607]] začal požadovanou [[Inventarizace sbírek|inventarizaci]] [[Sbírky Rudolfa II.|sbírek Rudolfa II.]].
{{-}}
 
== Umělecká tvorba ==
Znalostem v [[Numismatika|numismatice]] a [[medailérství]], v [[Kresba|kresbě]], ve vytváření sbírek a jejich archivování se naučil u svého otce [[Jacopo Strada|Jacopa Strady]]. Prvním Ottaviovým úspěchem byla archivace kolekce [[Medaile|medailí]] sběratele [[Giulio Calestona|Giulia Calestona]]. Především však Ottavio čerpal z otcovy [[Popularita|popularity]] a po jeho smrti i z jeho nevyužitých skic.
Úlohu zvát do Prahy významné [[Umělec|umělce]] mu usnadnil titul [[Dvorní malíři rudolfínské Prahy|dvorního malíře]], diplomata, zcestovalého znalce a dealera starožitností. Shromáždil také rytce a kreslíře pro dva velké projekty kompendií:
 
* Kniha '''Libro de dissegni per far Vasella di Argento et Oro per servizio...''' (Kniha návrhů pro zhotovování nádob ze stříbra a zlata....) vyšla v Praze rokuz [[1597]]. Kresby stolního nádobí, náčiní - příborů, váz, ornamentálních a architektonických prvků mají různý styl a rukopis, proto je [[Historik umění|historikové umění]] připisují desítce kreslířů a rytců Ottaviovy dílny. Kniha byla albem volných listů, vyšla asi v nákladu 200 exemplářů, které si kupující většinou dali svázat. Je uvedena například v soupisu rukopisů [[Mikulov (zámek)|Dietrichsteinské knihovny]], někde se dochovaly jen jednotlivé listy (například v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze). Kniha je dostupná online.<ref>[{{Cite web|url=http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:de9c0b32-174f-4629-99f5-2a9f6824cf20?page=uuid:ac729024-9133-49c7-aee6-47344a063c84]|title=Digitální knihovna Kramerius|website=www.digitalniknihovna.cz}}</ref>.
 
* Třísvazkové emblematické kompendium '''Symbola divina et humana Pontificium, Imperatorum, Regum....''' (Lidské a božské symboly papežů, císařů a králů..) je album erbů, znaků a devis (hesel) papežů, [[Římský císař|římských císařů]], králů a dalších osobností Evropy od středověku do současnosti; vyšlo v Praze v letech [[1600]]-[[1603]]. Tento soubor i s dalšími [[kresba]]mi začal koncipovat již jeho otec [[Jacopo Strada|Jacopo]] ([[1507]]-[[1588]]), ale pro obrovský rozsah nerealizoval v mědirytinách. Po otcově smrti se skic ujal [[kreslíř]] Ottavio se spolupracovníky, s využitím vzorníku předloh Giulia Romana. Na realizaci se Strada podílel kresbou [[impresa|impresy]] Rudolfa II. v kruhovém poli, později ji překreslil v orámování dvojitou kružnicí.<ref name=":1">Fučíková Elička: ''Rudolfínská kresba'' (E. Fučíková, ed.). Odeon Praha, 1986, s. 13-14.</ref> Dílo představovalo působivou přehlídku emblematiky [[papež]]ů, [[císař]]ů a [[král]]ů s důrazem na [[Habsburská dynastie|habsburskou dynastii]].<ref>''Szónyi G. E.'' Vědecký a magický humanismus na dvoře Rudolfa II. In: ''Rudolf II. a Praha'' (E. Fučíková et al., eds.). Vydala Správa Pražského hradu, Thames and Hudson, Seira, Praha-Londýn-Milán, 1995. Str. 226.</ref>. První díl obsahoval [[Rytina|rytiny]] [[Aegidius Sadeler|Aegidia Sadelera]] ([[1568]]/70-[[1625]]/29), druhou část dokončil dvorní [[historik]] [[Jacobus Typotius]] ([[1540]]-[[1601]]), nejobsažnější třetí část dokončil lékař a přírodovědec [[Anselmus de Boodt]] ([[1550]]-[[1632]]). Kniha byla pro velký zájem opakovaně reeditována pod Anselmovým jménem (naposledy v roce 1972).<ref>První vydání je dostupné online[http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:de9c0b32-174f-4629-99f5-2a9f6824cf20?page=uuid:e25eb140-602a-4c20-ab37-9a4873629921 První vydání je dostupné online]</ref>.
 
=== Ohlas ===
Dobovou popularitu emblematických kreseb dokládá i výzdoba [[zámek v Doudlebech nad Orlicí|zámku v Doudlebech nad Orlicí]], kde na stropě pokoje [[Ferdinand z Bubna a Litic|Ferdinanda z Bubna-Litic]] jsou Sadelerovy heroické [[Znak (heraldika)|emblémy]] z knihy "Symbola" zobrazeny po šesti medailonech na každé z foliových [[Kazeta (architektura)|stropních desek]].<ref>http{{Cite web|url=https://www.zamek-doudleby.cz/|title=Zámek Doudleby nad Orlicí|website=www.zamek-doudleby.cz}}</ref>
 
== Umělecko-historický význam díla Ottavia Strady ==
 
=== Externí odkazy ===
* [http://slanina.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=75410 Strada - Blog iDNES.cz]
* {{Commonscat}}
* http://slanina.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=75410
 
{{Rudolfínští malíři}}
384

editací