Wikipedista:Hugo/Pískoviště: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 83:
}}</ref> Tato hierarchická dvojitá struktura je tvořena z charakteristické pokožky (její nejsvrchnější vrstvy zvané kutikula) a krycích vosků. Pokožka listů lotosových rostlin má papily o výšce 10 μm až 20 μm a šířce 10 μm až 15 μm, na nichž jsou uloženy tzv. [[Kutikula|epikutikulární vosky.]] Tyto navrstvené vosky jsou hydrofobní a tvoří druhou vrstvu dvojité struktury. Tento systém se regeneruje. Tato biochemická vlastnost je zodpovědná za fungování vodoodpudivosti povrchu.
 
Hydrofobnost povrchu lze měřit pomocí jeho [[Kontaktní úhel|kontaktního úhlu]]. Čím vyšší je kontaktní úhel, tím vyšší je hydrofobicita povrchu. Povrchy s menším kontaktním úhlem než 90° se označují jako hydrofilní a povrchy s úhlem větším než 90° jako hydrofobní. Některé rostliny vykazují kontaktní úhel až 160° a označují se jako ''ultrahydrofobní'', což znamená, že s nimi přichází do kontaktu pouze 2-3 % povrchu kapky (typické velikosti).<ref>{{Citace Rostliny s dvojitě strukturovaným povrchem, jako je lotos, mohou dosáhnout kontaktního úhlu až 170°, přičemž kontaktní plocha kapky je pouze 0,6 %. To vše vede k snadnému odstraňování kapek z povrchu listu a tím k samočisticímu efektu.periodika
| příjmení = Wang
| jméno = S.
| příjmení2 = Jiang
| jméno2 = L.
| titul = Definition of Superhydrophobic States
| periodikum = Advanced Materials
| datum vydání = 2007-11-05
| ročník = 19
| číslo = 21
| strany = 3423–3424
| doi = 10.1002/adma.200700934
| jazyk = en
| url = https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/adma.200700934
| datum přístupu = 2021-11-26
}}</ref> Rostliny s dvojitě strukturovaným povrchem, jako je lotos, mohou dosáhnout kontaktního úhlu až 170°, přičemž kontaktní plocha kapky je pouze 0,6 %. To vše vede k snadnému odstraňování kapek z povrchu listu a tím k samočisticímu efektu.
 
Částice nečistot s extrémně zmenšenou kontaktní plochou jsou zachycovány kapkami vody, a jsou tak z povrchu snadno odstraněny. Pokud se kapka vody valí po takto znečištěném povrchu, je přilnavost mezi částicí nečistoty, bez ohledu na její chemické složení, a kapkou vyšší než mezi částicí a povrchem. Tento čisticí účinek byl prokázán na běžných materiálech, jako je [[Korozivzdorná ocel|nerezová ocel]], pokud je vytvořen superhydrofobní povrch.<ref>{{Citace periodika