XENIX: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
FlaBot (diskuse | příspěvky)
m robot přidal: tr:Xenix
Dinybot (diskuse | příspěvky)
m robot: typografické a kódové korekce a náhrady přesměrování podle specifikace
Řádek 4:
 
==Historie==
[[Soubor:Ms_xenixMs xenix.png|thumb|250px|right|Microsoft Xenix 1.00 na 5¼-palcové [[Disketa|disketě]]]]
 
Xenix byl něco jako verze Unixu od [[Microsoft]]u určená k použití na mikropočítačích; zakončení ''-ix'' užívá mnoho jiných operačních systémů typu Unix a ani XENIX se tomuto zakončení v názvu nevyhnul.
Řádek 19:
Verze Xenix 2.0 byla uvolněna v roce [[1985]] a byla založena na Unixovém prostředí ze systému '''[[UNIX System V]]'''.
 
Když [[Microsoft]] uzavřel smlouvu s [[IBM]], která spočívala v tvorbě [[OS/2]], jeho zájem o propagaci Xenix upadal.
 
V roce [[1987]] '''[[Microsoft]]''' předal vlastnictví Xenixu firmě SCO v dohodě, která zahrnovala také přenechání vlastnící 25% SCO firmě [[Microsoft]]. Touto strategií si [[Microsoft]] ponechal vrátka pro možnost, že by SCO s Xenix uspělo.
 
Když [[Microsoft]] ztratil zájem dokonce i o připravovaný [[OS/ 2]], bylo jasné, že se jeho strategie začínala ubírat směrem k tvorbě [[Windows NT]], který se stával prioritou společnosti.
Řádek 27:
V roce [[1987]], SCO importovalo Xenix do [[procesor]]ů [[Intel 80386|386]], 32[[bit]]ový čip. Xenix 2.3.1 se uvedl zejména podporou [[i386]], [[SCSI]] a [[TCP/IP]].
 
[[Microsoft]] dál používal [[Xenix]] vnitřně. V roce [[1987]] vydal záplatu (patch), která podporovala funkčnost v Unixu od [[AT&T]] a tou umožil firmě [[AT&T]] dostat se až ke kódovému základu obou [[operační]]ch [[systém]]ů, jak Xenix tak [[SCO UNIX]].
 
[[Microsoft]] byl vyzván, aby umožnil používání Xenix na [[Sun Workstation]] a [[VAX]]ových minipočítačích.
 
Koncem 80. let dvacátého století, byl Xenix, podle The Designu a Implementace 4.3BSD UNIXového operačního systému, „pravděpodobně nejrozšířenější verzí Unixového operačního systému, podle počtu strojů na kterých běžel“.
Řádek 36:
 
== Trusted Xenix ==
Trusted Xenix byla varianta vyvinutá společností [[Trusted information Systems]], která získala [[Bell - LaPadula]] model víceúrovňové bezpečnosti a měla víceúrovňové bezpečné rozhraní pro STU - III bezpečnostní komunikační zařízení (těmi jsou, STU - III spojení, která byla vytvořena pro aplikace běžící ve stejné úrovni privilegií, jako klíč uložený v STU - III).
 
To bylo ohodnoceno formálními metodami a dosáhlo hodnocení ochrany stupně B2 pod [[NSA]]ovým Computer System Evaluation Criteria - druhé nejvyšší hodnocení vůbec, které kdy dosavadně ohodnocený operační systém získal.
Řádek 42:
 
== Reference ==
* Terry Lambert (2000-11-07). "Re„Re: Microsoft Source (fwd)". sol.lists.freebsd.chat. (Google Groups). - [http://groups.google.com/group/sol.lists.freebsd.chat/msg/96c45193263f1698]
* Leffler, Samuel J.; et al. (October 1989). The Design and Implementation of the 4.3BSD UNIX Operating System. Addison-Wesley, page 7. ISBN 0-201-06196-1.