Polsko: Porovnání verzí

Přidáno 80 429 bajtů ,  před 1 měsícem
m
editace uživatele 77.240.97.126 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Martin Urbanec (public)
(překrytý sprostý obsah)
značky: revertováno editace z Vizuálního editoru možný vandalismus
m (editace uživatele 77.240.97.126 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Martin Urbanec (public))
značky: rychlé vrácení zpět odkazy na rozcestníky
{{různé významy|redirect=Polská republika|tento=státu ve Střední Evropě|stránka=Polská republika (rozcestník)}}
{{Infobox - stát
| genitiv = Polska
| úřední název = Rzeczpospolita Polska
| úřední název česky = Polská republika
| vlajka = Flag of Poland.svg
| velikost vlajky = 110px
| článek o vlajce = Polská vlajka
| znak = Herb Polski.svg
| velikost znaku = 90px
| článek o znaku = Státní znak Polska
| hymna = Mazurek Dąbrowskiego
| článek o hymně = Polská hymna
| motto =
| mapa umístění = EU-Poland.svg
| velikost mapy = 290px
| hlavní město = [[Varšava]] (''Warszawa'')
| rozloha = 306 230
| rozlmisto = 70
| procent vody = 2,6
| nejvyšší hora = [[Rysy]]
| výška nejvyšší hory = 2499,2
| čas = +1
| počet obyvatel = 37 792 000<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Population. Size and structure and vital statistics in Poland by territorial division in 2017. As of December 31
| url = http://stat.gov.pl/en/topics/population/population/population-size-and-structure-and-vital-statistics-in-poland-by-territorial-division-in-2017-as-of-december-31,3,23.html
| datum vydání = 2018-04-24
| datum přístupu = 2018-8-19
| vydavatel = Stat.gov.pl
| jazyk = en
}}</ref>
| obyvmisto = 38
| obyvatelé aktuální k = 27. 10. 2021
| hustota = 124
| hustmisto = 91
| HDI = 0,872
| HDIvývoj = růst
| HDIvýše = velmi vysoký
| HDI aktuální k = 2018
| HDImísto = 31
| jazyk = [[polština]] (úřední jazyk), [[ukrajinština]], [[němčina]], [[běloruština]], [[kašubština]], [[litevština]] (pomocné úřední jazyky)
| národnosti = [[Poláci]]: 94,8 %,<br />[[Slezané]]: 2,2 %,<br />ostatní 3,0 %
| náboženství = [[Římskokatolická církev|katolické]] 89 %, ostatní: 11 %
| státní zřízení = [[parlamentní republika]]
| datum vzniku = [[11. listopad]]u [[1918]] (obnovení)
| způsob vzniku = sjednocením částí území zabraných [[Rusko|Ruskem]], [[Německo|Německem]] a [[Rakousko|Rakouskem]] koncem 18. století
| funkce1 = Prezident
| vládce1 = [[Andrzej Duda]]
| funkce2 = Předseda vlády
| vládce2 = [[Mateusz Morawiecki]]
| měna = [[złoty]]
| kód měny = PLN
| HDP/ob. = 35 561
| HDP/ob.misto =
| HDP aktuální k = 2020
| ison = 616
| iso3 = POL
| iso2 = PL
| mpz = PL
| doména = pl
| předvolba = +48
| commonscat = Poland
}}
'''Polsko''' ({{Vjazyce2|pl|''Polska''}}), plným názvem '''Polská republika''' ({{Vjazyce2|pl|{{Audio|Pl-Rzeczpospolita.ogg|''Rzeczpospolita Polska''}}}}), je stát ležící ve [[Střední Evropa|střední Evropě]]. Polsko hraničí s [[Německo|Německem]] na západě, s [[Česko|Českem]] a [[Slovensko|Slovenskem]] na jihu, s [[Bělorusko|Běloruskem]] a [[Ukrajina|Ukrajinou]] na východě a s [[Litva|Litvou]] a [[Rusko|Ruskem]] ([[Kaliningradská oblast]]) na severu. Ze severu má Polsko přístup k [[Baltské moře|Baltskému moři]] se 770&nbsp;km pobřeží.<ref name="rocznik">{{Citace elektronického periodika |titul=Mały Rocznik Statystyczny Polski 2009 |url=http://www.stat.gov.pl/gus/5840_737_PLK_HTML.htm |datum přístupu=2010-02-21 |url archivu=https://web.archive.org/web/20101115090537/http://www.stat.gov.pl/gus/5840_737_PLK_HTML.htm |datum archivace=2010-11-15 |nedostupné=ano }}</ref> Povrch je převážně rovinatý, hory tvoří většinu jižní hranice.
 
Počátky polského státu a jeho [[christianizace]] sahají do 10. století.<ref>[http://historia.gazeta.pl/historia/1,98739,6517764,Chrzest_Polski_Mieszka_I.html Chrzest Polski Mieszka I - gazeta.pl 20. 4. 2009.]</ref> [[Polské království]], které roku [[1569]] prohloubilo [[Polsko-litevská unie|unii s Litvou]], bylo jedním z mocných evropských států, avšak zaniklo v trojím [[dělení Polska]] ([[1772]]–[[1795]]). Roku [[1918]] bylo Polsko obnoveno jako [[Druhá Polská republika|republika]]. Po [[Druhá světová válka|2. světové válce]], která zemi těžce postihla, bylo Polsko do roku [[1989]] součástí [[Východní blok|Východního bloku]].
 
Současné Polsko je s 38 miliony obyvatel osmý nejlidnatější stát Evropy. Oproti minulým dobám však tvoří po roce [[1945]] naprostou většinu [[Poláci]], nábožensky [[římskokatolická církev|římští katolíci]]. Největší koncentrace obyvatelstva a průmyslu je v [[Slezské vojvodství|Horním Slezsku]]. Hlavním městem je [[Varšava]], do raného novověku jím byl [[Krakov]].
 
Polsko je mj. členskou zemí [[Evropská unie|Evropské unie]], [[Severoatlantická aliance|Severoatlantické aliance]] (NATO), [[Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj]] (OECD), [[Světová obchodní organizace|Světové obchodní organizace]] (WTO) a [[Visegrádská skupina|Visegrádské skupiny]].
 
== Název ==
{{Neověřeno část}}
Název Polsko se odvozuje od názvu [[Kmen (sociologie)|kmene]] [[Polané (západní)|Polanů]], který žil ve [[Velkopolsko (historické území)|Velkopolsku]] (část Polska). Slovo Polané se dá přeložit jako „obývající otevřené pole“, tedy roviny. Je také ovšem možné, že hlavní náplní života tohoto kmene bylo zemědělství, na rozdíl od jiných tehdejších kmenů, např. [[Vislané|Vislanů]] či [[Mazovčané|Mazovčanů]], obývajících [[les]]naté oblasti. V minulosti se používal i [[latina|latinský]] název ''Terra Poloniae'' – ''Polská zem'' nebo ''Regnum Poloniae''. Název Polsko se začal používat pro celou zemi v 11. století.
 
== Dějiny ==
{{Podrobně|Dějiny Polska}}
 
=== Od pravěku k rozdělení Polska ===
[[Soubor:Biskupin - gate and wall.jpg|náhled|vlevo|Rekonstrukce usedlosti [[Lužická kultura|lužické kultury]] z [[doba bronzová|doby bronzové]], [[Biskupin]], cca 700 př. n. l.]]
[[Soubor:MieszkoDagome.jpg|náhled|[[Měšek I.]] na obrazu [[Jan Matejko|Jana Matejka]]]]
Nejznámějším pravěkým archeologickým nálezem v Polsku je opevněné osídlení [[Biskupin]] (v němž se dnes nachází [[skanzen]]). Vzniklo kolem roku 748 př. n. l., v pozdní [[Doba bronzová|době bronzové]], v rámci [[Lužická kultura|lužické kultury]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Biskupin - zatopiony gród
| url = https://podroze.onet.pl/polska/kujawsko-pomorskie/biskupin-historia-pierwszej-polskiej-osady/sssj2wc
| periodikum = Onet Podróże
| datum vydání = 2013-10-15
| datum přístupu = 2019-10-19
| jazyk = pl
}}</ref> Mezi 4. stoletím př. n. l. a 5. stoletím se na území současného Polska usadila řada etnických skupin – [[Keltové|keltské]], [[Sarmati|sarmatské]], [[Skytové|skytské]], [[Slované|slovanské]], [[Baltové|baltické]] i [[Germáni|germánské]] kmeny. Archeologické nálezy v [[Kujavsko|Kujavsku]] rovněž potvrdily přítomnost [[Římská legie|římských legií]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = [Nasz wywiad] Rzymianie na Kujawach – sensacja w polskiej archeologii
| url = https://superhistoria.pl/starozytnosc/63019/nasz-wywiad-rzymianie-na-kujawach-sensacja-w-polskiej-archeologii.html
| periodikum = Do Rzeczy
| datum vydání = 2018-04-28
| datum přístupu = 2019-10-19
| jazyk = pl
}}</ref> Jednalo se pravděpodobně o expediční sbor vyslaný k ochraně [[Jantarová stezka|jantarové stezky]]. Od 5. století začalo slovanské osídlení převládat.
 
Polsko jako státní útvar existovalo od 10. století. První zprávy o něm pocházejí z let 962 až 963 a týkají se knížete [[Měšek I.|Měška I.]], který je prvním historicky doloženým vládcem polského státu. V roce 965 si Měšek vzal za ženu českou princeznu [[Doubravka Přemyslovna|Doubravku Přemyslovnu]]. Díky jejímu vlivu Měšek i celé Polsko v roce 966 přijali [[křesťanství]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Doubravka Přemyslovna: Křesťanka mezi pohanskými Poláky
| url = https://www.stoplusjednicka.cz/doubravka-premyslovna-krestanka-mezi-pohanskymi-polaky
| periodikum = 100+1 zahraniční zajímavost
| datum vydání = 2017-08-26
| datum přístupu = 2019-10-20
| jazyk = en
}}</ref> Přechod to však nebyl zcela pokojný, ještě roku 1038 vypuklo velké [[Slovanské náboženství|pohanské]] povstání, kvůli němuž musel královský dvůr opustit [[Hnězdno]] a uchýlit se do [[Krakov]]a, který se pak stal hlavním městem na mnoho staletí. Měškův rod, [[Piastovci]], vládl v Polsku až do roku 1370, často byl přitom ve sporech s českými [[Přemyslovci]]. Jako první se polským králem nechal korunovat [[Boleslav Chrabrý]] roku 1025.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Boleslav I. Chrabrý: Získal pro Polsko královskou korunu!
| url = https://epochaplus.cz/boleslav-i-chrabry-ziskal-pro-polsko-kralovskou-korunu/
| periodikum = epochaplus.cz
| datum přístupu = 2019-10-20
| jazyk = cs-CZ
| jméno = Lukáš
| příjmení = Vojáček
}}</ref> Titul však nebyl dědičný. V roce 1109 porazil [[Boleslav III. Křivoústý]] [[Jindřich V. Sálský|Jindřicha V.]] v [[Obležení Hlohova|bitvě na Psích polích]] a zastavil německý postup do Polska. Bitva byla prvním velkým polským vítězstvím nad agresivním nepřítelem a je proto pevnou součástí polského národního vědomí. Literárně byla zaznamenána v kronice [[Gallus Anonymus|Galla Anonyma]]. Boleslav byl velkým znovusjednotitelem Polska, avšak jeho vlastní nástupnický řád zemi znovu rozdrobil.
 
Jeden z lokálních piastovských vládců, [[Konrád I. Mazovský]], pozval do země roku 1226 [[Řád německých rytířů]], což vedlo později k mnoha válkám Poláků s tímto řádem. Když se zdálo, že země bude znovu sjednocena, došlo roku 1241 k [[Mongolský vpád do Evropy|mongolskému vpádu]]. Poláci byli poraženi v [[Bitva u Lehnice|bitvě u Lehnice]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Když Tataři zvítězili v bitvě na Lehnickém poli, střední Evropu před nimi zachránilo jen obrovské štěstí
| url = https://nasregion.cz/kdyz-tatari-zvitezili-v-bitve-na-lehnickem-poli-stredni-evropu-pred-nimi-zachranilo-jen-obrovske-stesti-98818/
| periodikum = Náš region
| datum vydání = 2019-04-09
| datum přístupu = 2019-10-19
| příjmení =
| jméno =
| vydavatel =
| url archivu =
}}</ref> V osudové bitvě zahynul nejen potenciální sjednotitel [[Jindřich II. Pobožný]], ale bylo zdecimováno takřka celé polské rytířstvo. Rozsáhlé oblasti v jižním Polsku zůstaly zpustošené a mnoho let byly vylidněné. To otevřelo cestu pruské kolonizaci, ale i českému zájmu o území Slezska. Až roku 1320 se podařilo sjednotit rozdrobený polský stát [[Vladislav I. Lokýtek|Vladislavu I. Lokýtkovi]].<ref>[http://www.piastowie.kei.pl/piast2/lokietek.htm Władysław Łokietek] {{Wayback|url=http://www.piastowie.kei.pl/piast2/lokietek.htm |date=20090918223744 }} piastowie.kei.pl</ref> Jeho syn, [[Kazimír III. Veliký]] (vládl 1333–1370), si vydobyl pověst jednoho z největších polských králů. Rozšířil královskou ochranu [[Židé|Židů]] a povzbuzoval je k imigraci do Polska. Založil rovněž [[Jagellonská univerzita|Krakovskou univerzitu]]. Posílil moc šlechty ([[Zlaté svobody]]) a kodifikoval polské právo. Učinil dohodu s českým králem [[Karel IV.|Karlem IV.]] – Kazimír se zřekl Slezska na oplátku za to, že čeští králové nebudou usilovat o polskou korunu.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Kazimír III. Veliký — Lidé — Česká televize
| url = https://www.ceskatelevize.cz/lide/kazimir-iii-veliky/
| periodikum = www.ceskatelevize.cz
| datum přístupu = 2019-10-19
}}</ref> Zabránil rozšíření [[Černá smrt|černé smrti]] do Polska opatřeními na hranicích. S ním ovšem piastovská dynastie vymřela.
[[Soubor:Europa Jagellonica.svg|náhled|Jagellonská Evropa na konci 15. století]]
[[Soubor:Grunwald Wojciech Kossak.jpg|náhled|vlevo|[[Bitva u Grunwaldu]]]]
Roku [[1385]] bylo smlouvou v [[Kreva|Krevě]] dohodnuto spojení polského království s [[Litevské velkoknížectví|litevským velkoknížectvím]] (tzv. [[Krevská unie|Krewská unie]]). Na polský trůn usedli litevští velkovévodové z rodu [[Jagellonci|Jagellonců]]. Toto soustátí existovalo ve formě volné polsko-litevské [[personální unie]] až do roku 1569, kdy byla Litva s polským královstvím spojena těsněji (tzv. [[Lublinská unie]]). Stát spojením obou národů posílil. Roku 1410 polsko-litevské vojsko definitivně rozdrtilo německé rytíře v [[Bitva u Grunwaldu|bitvě u Grunwaldu]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Bitva rytířů a mýtů. U Grunwaldu byl roku 1410 i Žižka
| url = https://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/den-d/bitva-rytiru-a-mytu-u-grunwaldu-byl-roku-1410-i-zizka_175538.html
| periodikum = TÝDEN.cz
| datum vydání = 2010-07-15
| datum přístupu = 2019-10-20
| jazyk = cs
| jméno =
| příjmení =
| vydavatel =
| url archivu =
}}</ref> Jagellonci navíc získali roku 1471 českou korunu a posléze i uherskou. K velkému rozkvětu [[Polsko-litevská unie|polsko-litevského dvojstátí]] došlo v 16. století. Na jeho konci, roku 1596, bylo hlavní město přesunuto do Varšavy a tamní [[Královský hrad (Varšava)|královský palác]] se stal první velkolepou [[Renesanční architektura|renesanční]] stavbou v Polsku. Rozvoj byl provázen oslabováním moci panovníka a růstem vlivu početné [[Szlachta|šlechty]]. Již roku 1505 zákon zvaný ''Nihil novi'' přenesl většinu pravomocí z panovníka na [[Sejm]]. V důsledku toho začal být tento stát nazýván ''[[Polsko-litevská unie (1569–1795)|Rzecz Pospolita Obojga Narodów]]'' (věc veřejná obou národů, překlad [[latina|latinského]] ''[[Republika|res publica]]''). Sejm navíc vydal zákon o náboženské toleranci ([[Varšavská konfederace]]), takže se Polsku v 16. století vyhnuli boje mezi [[Protestantismus|protestanty]] a katolíky.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Polská vládní strana odmítla rezoluci oceňující přínos protestantů k dějinám země
| url = https://plus.rozhlas.cz/polska-vladni-strana-odmitla-rezoluci-ocenujici-prinos-protestantu-k-dejinam-6504242
| periodikum = Plus
| vydavatel = Český rozhlas
| odkaz na vydavatele = Český rozhlas
| datum vydání = 2017-12-20
| datum přístupu = 2019-10-20
| jazyk = cs
}}</ref> Blahobyt se projevil i rozvojem věd – jejich symbolem je zvláště [[Mikuláš Koperník]], průkopník [[Heliocentrismus|heliocentrismu]] z [[Toruň|Toruně]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Mikuláš Koperník: Ten, kdo donutil Zemi létat
| url = https://vtm.zive.cz/clanky/mikulas-kopernik-ten-kdo-donutil-zemi-letat/sc-870-a-193679/default.aspx
| periodikum = VTM.cz
| datum přístupu = 2019-10-20
| jazyk = cs
| jméno = Pavel
| příjmení = Tronner
}}</ref> Sílu polsko-litevské unie manifestovalo dobytí Moskvy roku 1610, při němž se vyznamenal polský vojevůdce [[Stanisław Żółkiewski]]. Nechybělo tehdy mnoho, aby polský král uzmul i carskou korunu.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Ottův slovník naučný/Polsko – Wikizdroje
| url = https://cs.wikisource.org/wiki/Ott%C5%AFv_slovn%C3%ADk_nau%C4%8Dn%C3%BD/Polsko
| periodikum = cs.wikisource.org
| datum přístupu = 2019-10-20
}}</ref> Po definitivním vítězství v [[Rusko-polská válka (1605–1618)|rusko-polské válce]] roku 1618 dosáhl polský stát vrcholu své územní expanze (asi milion kilometrů čtverečních).
 
V polovině 17. století však Polskem otřáslo [[Chmelnického povstání]] na [[Ukrajina|Ukrajině]] a následné války s [[Osmanská říše|Osmanskou říší]], [[Švédsko|Švédskem]], Ruskem a nájezdy [[Krymský chanát|krymských Tatarů]] (Historici odhadují, že krymskotatarské vpády stály v letech 1494 až 1694 život jednoho milionu obyvatel Polska a Litvy). Na konci 17. století zemi postavil na nohy – alespoň vojensky – [[Jan III. Sobieski]]. Ten se proslavil i svým vítězstvím v [[Bitva u Vídně|bitvě u Vídně]], kde roku 1683 porazil vojska [[Kara Mustafa|Kary Mustafy]] a definitivně zastavil turecký postup do středu Evropy.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = 1683 – Začátek konce osmanské expanze do Evropy
| url = http://www.vhu.cz/1683-zacatek-konce-osmanske-expanze-do-evropy/
| datum přístupu = 2019-10-20
| příjmení = Munzar
| jméno = Zdeněk
| vydavatel = Vojenský historický ústav Praha
| místo =
| datum vydání =
}}</ref> V ostatních oblastech společenského života se však králi už tolik nedařilo. Úpadek se prohloubil v 18. století, kdy se na polský trůn dostali [[Wettinové]]. První panovník tohoto rodu [[August II. Silný]] zatáhl Polsko do [[Severní válka|severní války]] a přivedl ho k porážce v ní, následované rozvratem celé země. Ten ještě prohloubil král [[August III. Polský]], který se trůnu chopil s ruskou pomocí, a proto toleroval rostoucí zásahy Ruska do vnitřní polské politiky (zejm. ve prospěch vlivného rodu [[Poniatowští|Poniatowských]], soupeřícího s jiným rodem – [[Czartoryští|czartoryšským]]). Když byl roku 1764 králem zvolen [[Stanislav II. August Poniatowski]], vnímaný jako vyložený poskok ruské carevny [[Kateřina II. Veliká|Kateřiny II.]], polská šlechta to již nevydržela, založila tzv. [[Barská konfederace|Barskou konfederaci]] a zahájila proti králi povstání.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Barská konfederace
| url = https://leporelo.info/barska-konfederace
| periodikum = leporelo.info
| datum přístupu = 2019-10-20
}}</ref> Tím začala katastrofa, neboť porážka tohoto povstání a následné peripetie vedly v letech [[1772]], [[1793]] a [[1795]] k [[dělení Polska]]. Jeho území si rozdělily na základě velmocenských dohod [[Rusko]], [[Prusko]] a [[Rakousko]] a polský stát tak zanikl. Posledním vzmachem odporu bylo [[Kościuszkovo povstání]].
 
=== Mezi Ruskem, Pruskem a Rakouskem ===
[[Soubor:Border changes in history of Poland.png|náhled|vlevo|
{{legenda|#FFD1DC|Hranice Polska po roce 1945}}
{{legenda|#C0C0C0|Hranice Polska 1918–1939}}
{{legenda|#F5DEB3|[[Polsko-litevská unie]] 1569}}
{{legenda|#FFDF00|Polsko okolo roku 1000}}]]
[[Soubor:Languages of Central Europe 1910 v češtině.png|náhled|Území, kde byla roku 1910 převažujícím jazykem polština (světle modře). Poláci byli v letech 1795–1918 rozděleni mezi [[Německá říše|Německou říši]], [[Rakousko-Uhersko]] a [[Ruské impérium|Ruskou říši]]]]
V roce 1806 vypuklo v pruském záboru tzv. [[Velkopolské povstání (1806)|velkopolské povstání]] vedené [[Jan Henryk Dąbrowski|Janem Henrykem Dąbrowskim]]. Protože se v zásadě snažilo pomoci [[Napoleon Bonaparte|Napoleonovi]] bojujícímu právě v tu dobu v Prusku, nechal Napoleon rok poté zřídit na části území předtím zabraném Pruskem a Rakouskem [[Varšavské knížectví]], které se stalo jeho spojencem. Po Napoleonově porážce roku 1815 však bylo zrušeno a na jeho místě bylo, rozhodnutím [[Vídeňský kongres|Vídeňského kongresu]], zřízeno autonomní [[Kongresové Polsko|Království polské]] (tzv. Kongresové Polsko či Kongresovka), podléhající [[Ruské impérium|ruskému]] [[car]]ovi. Roku [[1831]] vypuklo ve Varšavě a dalších místech [[Listopadové povstání]], jedno z největších národních povstání 19. století, které však bylo carskou armádou potlačeno. Následkem toho byla v roce [[1832]] autonomie knížectví omezena. V roce 1863 vypuklo [[Lednové povstání]]. Vzniklo spontánně z odporu mladých Poláků, kteří odmítali sloužit v Ruské armádě a utíkali do lesů. Za osmnáct měsíců bylo ale poraženo a roku 1866 byly zrušeny poslední zbytky polské autonomie v rámci Ruska.
 
Část obsazená Rakouskem nesla název [[Haličsko-vladiměřské království|Království haličsko-vladiměřské]] (s autonomní vládou od roku [[1861]]). Město [[Krakov]] s okolím bylo v letech [[1815]]–[[1846]] nezávislou [[Svobodné město Krakov|Krakovskou republikou]] (pod patronátem tří sousedních mocností). Po potlačení [[Krakovské povstání|Krakovského povstání]] však bylo připojeno k Rakouské Haliči, jejíž východní část obývali převážně Malorusové ([[Ukrajinci]]) a [[Židé]]. Přes národnostní třenice a relativní zaostalost byla rakouská část s městy Krakov a [[Lvov]] v 2. polovině 19. století díky mírnějšímu pronásledování hlavní scénou polské kultury a vědy.<ref>[[Norman Davies|DAVIES Norman]], ''God's Playground: A History of Poland'', [[Columbia University Press]], 2005, {{ISBN|0-231-12819-3}}, s. 170.</ref>
 
Území obsazené Pruskem se nazývalo v letech [[1815]]–[[1848]] [[Poznaňské velkovévodství]] (s omezenou autonomií), poté byla jeho autonomie – v reakci na polské protipruské povstání během revoluce roku 1848 – rovněž zrušena a vznikla tzv. [[Poznaňsko|Provincie Poznaň]]. Hospodářsky rozvinuté [[Pruské Slezsko|Slezsko]] náleželo Prusku již od [[Sedmiletá válka|sedmileté války]], [[Pomořansko]] bylo připojeno ještě dříve. Pruský zábor měl oproti ruskému a rakouskému více průmyslu, zemědělství a železnic.
 
=== Sjednocení Polska až druhá světová válka ===
{{podrobně|Druhá Polská republika|Sovětské represe proti Polákům a polským občanům 1939–1946|Německé zločiny v Polsku za druhé světové války}}
[[Soubor:Destroyed Warsaw, capital of Poland, January 1945.jpg|náhled|Centrum Varšavy zničené nacisty po [[Varšavské povstání|Varšavském povstání]]]]
[[Soubor:Polska-ww1-nation.png|náhled|Vývoj polských hranic v 1. polovině 20. století. Plnou červenou čarou hranice meziválečného Polska, čerchovaně Polsko po r. [[1945]]. Modře jsou vyznačeny demarkační linie]]
Během [[první světová válka|první světové války]], po obsazení většiny polského území do té doby patřícího Rusku [[Německé císařství|Německem]] a [[Rakousko-Uhersko|Rakouskem]], bylo na tomto území zřízeno autonomní [[Polské království (1916–1918)|Polské království]] jako loutkový stát pod patronátem [[Ústřední mocnosti|Ústředních mocností]]. Polsko opět získalo skutečnou suverenitu až po jejich porážce v roce [[1918]]. Díky [[Velkopolské povstání|Velkopolskému povstání z roku 1918]] a [[Hornoslezská povstání|Hornoslezským povstáním]] mu [[versailleská smlouva]] přisoudila řadu území ve válce poraženého Německa. Nezávislost si Polsko udrželo i v následné [[Polsko-sovětská válka|válce se sovětským Ruskem]]. O své hranice bojovalo též s [[polsko-ukrajinská válka|Ukrajinci]], [[Hornoslezská povstání|Němci]], [[polsko-litevská válka|Litevci]] a [[Sedmidenní válka|Čechy]] ([[Sedmidenní válka]]).
 
[[Druhá Polská republika|Druhá polská republika]] byla ustavena jako [[parlamentní republika]], avšak kvůli neochotě polských politických stran se dohodnout, nacionálnímu napětí, růstu politického extremismu a hospodářským potížím byly polské vlády velmi nestabilní. Ozývalo se volání po vládě pevné ruky, které roku [[1926]] vyslyšel [[maršál Polska|maršál]] [[Józef Piłsudski]], který provedl [[Květnový převrat (Polsko)|Květnový převrat]] a zavedl vojenskou [[diktatura|diktaturu]] (tzv. [[sanace (Polsko)|sanační režim]]), jež vedla k politické perzekuci a potlačování demokratických principů a práv. Před vypuknutím [[Druhá světová válka|druhé světové války]] měl důležitou pozici v Polsku také maršál [[Edward Śmigły-Rydz]] a ministr zahraničí [[Józef Beck]].<ref>{{Citace monografie|příjmení=Fasora|jméno=Lukáš|odkaz na autora=|titul=Dějiny Polska v meziválečném období|vydání=|místo=Brno|vydavatel=CERM|rok=1999|isbn=80-7204-121-5|poznámka=Dále jen Fasora (1999)|strany=3–12|jazyk=}}</ref> Polsko díky Beckovi v roce 1934 podepsalo s Německem [[Německo-polský pakt o neútočení|pakt o neútočení]] a v roce 1938 [[Československo-polský spor o Těšínsko|vojensky obsadilo]] a anektovalo českou část [[Zaolzie|Těšínska]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = První válku vedlo Československo s Polskem
| periodikum = Novinky.cz
| datum_vydání = 23. ledna 2019
| url = https://www.novinky.cz/domaci/clanek/prvni-valku-vedlo-ceskoslovensko-s-polskem-40268708
}}</ref>
 
Na počátku druhé světové války v roce [[1939]] bylo Polsko [[Invaze do Polska (1939)|okupováno Německem]] a [[Sovětská invaze do Polska|Sovětským svazem]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Před 80 lety nacistické Německo a stalinský Sovětský svaz uskutečnily čtvrté dělení Polska
| url = https://www.reflex.cz/clanek/historie/59058/pred-80-lety-nacisticke-nemecko-a-stalinsky-sovetsky-svaz-uskutecnily-ctvrte-deleni-polska.html
| periodikum = Reflex.cz
| datum přístupu = 2019-10-20
| jazyk = cs
}}</ref> Během války bylo zničeno mnoho polských měst a polské území se stalo hlavním dějištěm [[Holokaust|holocaustu]]. Odhaduje se, že během [[Německé zločiny v Polsku za druhé světové války|německé okupace Polska]] zahynulo přes 2,8 milionu etnických Poláků a 3 miliony polských Židů (asi 90 procent polského židovstva). Polsko tak za války ztratilo největší podíl obyvatelstva mezi všemi národy. Přibližně 22 tisíc důstojníků a příslušníků polské inteligence bylo na [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalinův]] příkaz povražděno v roce 1939 při tzv. [[Katyňský masakr|Katyňském masakru]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Na masakr v Katyni Poláci jen tak nezapomenou
| url = https://radiozurnal.rozhlas.cz/na-masakr-v-katyni-polaci-jen-tak-nezapomenou-6320277?print=1
| periodikum = Radiožurnál
| vydavatel = Český rozhlas
| odkaz na vydavatele = Český rozhlas
| datum vydání = 2010-04-07
| datum přístupu = 2019-10-19
| jazyk = cs
}}</ref> Několik desítek tisíc předních Poláků bylo zavražděno ve stejný rok Němci během tzv. [[operace Tannenberg]] v rámci nacistického plánu genocidy [[Generalplan Ost]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Ve jménu nacismu: Popravy zajatců a civilistů za polského tažení 1939
| url = https://www.stoplusjednicka.cz/ve-jmenu-nacismu-popravy-zajatcu-civilistu-za-polskeho-tazeni-1939
| periodikum = 100+1 zahraniční zajímavost
| datum vydání = 2016-11-16
| datum přístupu = 2019-10-19
| jazyk = en
}}</ref> Ve východních oblastech bylo povražděno [[Organizace ukrajinských nacionalistů|ukrajinskými nacionalisty]] z [[Ukrajinská povstalecká armáda|UPA (tzv. banderovci)]] až 100 000 polských civilistů (viz též [[Volyňský masakr]]).<ref>[http://zpravy.idnes.cz/volyne-cqw-/zahranicni.aspx?c=A130714_165601_zahranicni_ert Bratrovražda je vždy strašná. Komorowski připomněl volyňský masakr]. ''iDNES.cz.'' 14. července 2013</ref> Poláci ale též tvrdě bojovali, jejich exilové vojsko se proslavilo zejména v [[Bitva o Monte Cassino|bitvě u Monte Casina]]<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Bitva o Monte Cassino: krví vykoupené vítězství Poláků
| url = https://tn.nova.cz/clanek/magazin/historie/kalendarium/bitva-o-monte-cassino-krvi-vykoupene-vitezstvi-polaku.html
| periodikum = tn.nova.cz
| datum vydání = 2009-05-18
| datum přístupu = 2019-10-20
| jazyk = cs-CZ
}}</ref>, pod sovětským velením fungovala [[1. polská armáda]] podílející se na [[Bitva o Berlín|dobytí Berlína]], polští piloti se vyznamenali v [[303. stíhací peruť|303. stíhací peruti]] během [[Bitva o Británii|Bitvy o Británii]]. Na polském území se rovněž rozvinulo [[Polský odboj během druhé světové války|mohutné odbojové hnutí]], největší jeho organizací byly [[Polský podzemní stát]] a [[Zemská armáda]] (''Armia Krajowa''). Proslulou odbojovou akcí se stalo neúspěšné [[Varšavské povstání]] v roce 1944, v němž zahynulo přes 200 000 lidí a Varšava byla po něm Němci srovnána se zemí.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Nacisté topili město v krvi a z domů zbyly trosky. Varšavské povstání prokázalo touhu Poláků po svobodě
| url = https://www.reflex.cz/clanek/historie/96766/naciste-topili-mesto-v-krvi-a-z-domu-zbyly-trosky-varsavske-povstani-prokazalo-touhu-polaku-po-svobode.html
| periodikum = Reflex.cz
| datum přístupu = 2019-10-20
| jazyk = cs
}}</ref> Jedním ze záměrů povstání bylo osvobodit Polsko ještě před příchodem [[Rudá armáda|Rudé armády]] a zabránit tak poválečnému nástupu komunistů. Přesně to se ale nepodařilo a sovětský vůdce [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalin]] také přesně kvůli tomu nechal povstání vykrvácet.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Varšavské povstání: Akt hrdinství, nebo sebevražedný počin?
| url = https://www.reflex.cz/clanek/causy/73311/akt-hrdinstvi-nebo-sebevrazedny-pocin-varsavske-povstani-dodnes-rozdeluje-polskou-spolecnost.html
| periodikum = Reflex.cz
| datum přístupu = 2019-10-20
| jazyk = cs
}}</ref>
 
V roce 1945 [[jaltská konference]] přijala rozhodnutí, že východní hranice Polska povede po [[Curzonova linie|Curzonově linii]] a Sovětský svaz většinu svého původního záboru ve východních oblastech osídlených převážně Bělorusy a Ukrajinci [[anexe|anektoval]]. Jako „odškodnění“ byla k Polsku naopak připojena západní „nová území“ až po dnešní hranici s Německem na [[Lužická Nisa|Nise]] a [[Odra|Odře]] a dále část [[Východní Prusko|Východního Pruska]]. Posun hranic vyvolal obrovské nucené přesuny obyvatelstva, kdy Poláci přicházeli z území anektovaných Sovětským svazem a osidlovali zejména západní území, z nichž bylo vyhnáno německé (a tedy prakticky veškeré) obyvatelstvo. V roce 1947 během [[Operace Visla]] bylo ze svých domovů násilně vysídleno i ukrajinské obyvatelstvo.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Kaczyński a Juščenko vzpomínali na oběti Operace Visla
| url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/kaczynski-a-juscenko-vzpominali-na-obeti-operace-visla_200704271202_mmatusu
| periodikum = iROZHLAS
| odkaz na periodikum = iROZHLAS
| vydavatel = Český rozhlas
| odkaz na vydavatele = Český rozhlas
| datum přístupu = 2019-10-19
| jazyk = cs
}}</ref> Jaltská konference rovněž ignorovala [[Polská exilová vláda|polskou exilovou vládu]] v Londýně a uznala provizorní prokomunistickou vládu zformovanou v Sovětském svazu, což řada Poláků dodnes vnímá jako zradu Západu. Faktem však také je, že Stalin nedodržel řadu slibů, které ohledně Polska západním spojencům dal, například že umožní demokratické volby.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Jalta: Výprodej východní Evropy Sovětům byl mýtus - Novinky.cz
| url = https://www.novinky.cz/veda-skoly/clanek/jalta-vyprodej-vychodni-evropy-sovetum-byl-mytus-40023492
| periodikum = www.novinky.cz
| datum přístupu = 2019-10-20
}}</ref>
 
=== Po roce 1945 ===
{{podrobně|Polská lidová republika}}
[[Soubor:Strajk sierpniowy w Stoczni Gdańskiej im. Lenina 34.jpg|náhled|Protest [[Solidarita (Polsko)|Solidarity]] v [[Gdaňsk]]u roku 1980]]
Po válce se Polsko pod sovětským vlivem stalo [[komunismus|komunistickým]] státem. Tzv. [[Polská lidová republika]] byla oficiálně vyhlášena roku 1952. Proběhla násilná [[kolektivizace]] a [[Znárodnění|znárodňování]], oproti jiným státům byl však režim tolerantnější k tradičně vlivné katolické církvi. [[Poznaňské povstání]] roku [[1956]] bylo násilně potlačeno.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Polští dělníci chtěli potraviny i politické svobody. Armáda protest v Poznani před 60 lety potlačila
| url = https://www.irozhlas.cz/veda-technologie_historie/polsti-delnici-chteli-potraviny-i-politicke-svobody-armada-protest-v-poznani-pred-60-lety-potlacila_201606282058_akottova2
| periodikum = iROZHLAS
| odkaz na periodikum = iROZHLAS
| vydavatel = Český rozhlas
| odkaz na vydavatele = Český rozhlas
| datum přístupu = 2019-10-19
| jazyk = cs
}}</ref> Následné uvolnění po roce 1956, symbolizované postavou nového vůdce [[Władysław Gomułka|Władysława Gomułky]], bylo provázeno hospodářskou stagnací. Na studentské protesty žádající větší demokratizaci v březnu 1968 režim reagoval [[Antisemitismus|antisemitskou]] kampaní a oficiálně šířenou teorií o [[Sionismus|sionistickém]] spiknutí, do níž byli brzy zahrnuti i představitelé [[Pražské jaro|Pražského jara]] v sousedním Československu, což vedlo k horlivé polské účasti na [[Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa|invazi Varšavské smlouvy]], jež pokus o liberalizaci v Československu udusila.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Rok 1968 v Polsku: Židi ven!
| url = https://www.lidovky.cz/noviny/rok-1968-v-polsku-zidi-ven.A080329_000094_ln_noviny_sko
| periodikum = Lidovky.cz
| datum vydání = 2008-03-29
| datum přístupu = 2019-10-19
| jazyk = cs
}}</ref>
 
Velký vliv na polské vědomí mělo zvolení Poláka Karola Wojtyły katolickým [[papež]]em v roce 1978 (seděl na Petrově stolci pod jménem [[Jan Pavel II.]]). V roce 1979 papež rodné Polsko navštívil a mnozí dávají jeho návštěvu do souvislosti se vzedmutím opozičního hnutí v Polsku krátce poté.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Přispěl Jan Pavel II. k pádu komunismu?
| url = https://temata.rozhlas.cz/prispel-jan-pavel-ii-k-padu-komunismu-7998387
| periodikum = Český rozhlas
| vydavatel = Český rozhlas
| odkaz na vydavatele = Český rozhlas
| datum vydání = 2011-05-04
| datum přístupu = 2019-10-20
| jazyk = cs
| příjmení =
| jméno =
}}</ref> Klíčovým v tomto procesu bylo, když byly v roce [[1980]], po vlně stávek, vytvořeny nezávislé odbory [[Solidarita (Polsko)|Solidarita]] (''Solidarność''), které se postupně staly důležitou politickou silou.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Vznik Solidarity
| url = https://www.reflex.cz/clanek/causy/73571/vznik-solidarity.html
| periodikum = Reflex.cz
| datum přístupu = 2019-10-20
| jazyk = cs
}}</ref> Po zesílení jejich protestů vyhlásil generál [[Wojciech Jaruzelski]] v roce 1981 [[Výjimečný stav v Polsku (1981)|výjimečný stav]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Před 30 lety vyhlásil generál Jaruzelski výjimečný stav v Polsku
| url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/pred-30-lety-vyhlasil-general-jaruzelski-vyjimecny-stav-v-polsku-_201112120909_mtaborska
| periodikum = iROZHLAS
| odkaz na periodikum = iROZHLAS
| vydavatel = Český rozhlas
| odkaz na vydavatele = Český rozhlas
| datum přístupu = 2019-10-20
| jazyk = cs
}}</ref> Pád režimu tím oddálil, ale k němu nakonec stejně došlo, přičemž zásadním mezníkem byly tzv. [[polský kulatý stůl|kulaté stoly]], tedy jednání mezi vládou a opozicí, jež začaly 6. února 1989 a vyústily v dohodu o volbách naplánovaných na léto 1989, jichž se bude moci zúčastnit i opozice.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Třicet let od začátku kulatých stolů v Polsku. Pomohly demontovat totalitní režimy ve střední Evropě
| url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/2721074-tricet-let-od-zacatku-kulatych-stolu-v-polsku-pomohly-demontovat-totalitni-rezimy-ve
| periodikum = ČT24 - Česká televize
| datum přístupu = 2019-10-18
| jazyk = cs
| jméno =
| příjmení =
| vydavatel =
| datum vydání =
| url archivu =
}}</ref> Nakonec Solidarita v těchto volbách zvítězila, čímž komunistický režim v Polsku definitivně padl.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Solidarita vyhrála první volby: Poláci si zvolili demokracii
| url = https://ct24.ceskatelevize.cz/archiv/1404930-solidarita-vyhrala-prvni-volby-polaci-si-zvolili-demokracii
| periodikum = ČT24 - Česká televize
| datum přístupu = 2019-10-20
| jazyk = cs
| jméno =
| příjmení =
| vydavatel =
| datum vydání =
| url archivu =
}}</ref>
 
=== Po roce 1989 ===
{{podrobně|Třetí Polská republika|Čtvrtá polská republika}}
Jako přesná data počátku tzv. „třetí republiky“ ({{cizojazyčně|pl|''III Rzeczpospolita''}}) se uvádějí vítězství Solidarity v polských (polo)svobodných volbách [[4. červen|4. června]] [[1989]], jmenování [[Tadeusz Mazowiecki|Tadeusze Mazowieckého]] premiérem [[24. srpen|24. srpna]] 1989, novelizace ústavy měnící oficiální název státu na ''Rzeczpospolita Polska'' [[29. prosinec|29. prosince]] [[1989]] nebo dokonce až [[22. prosinec]] [[1990]], kdy [[Polská exilová vláda|exilový prezident]] předal odznaky moci během inaugurace polského prezidenta [[Lech Wałęsa|Lecha Wałęsy]]. Tehdy Wałęsa pronesl slova „touto chvílí slavnostně začíná III. polská republika“.
 
Po pádu režimu Polsko přijalo šokovou terapii s cílem transformovat svoji ekonomiku. V roce 1999 se země stala členem [[Severoatlantická aliance|Severoatlantické aliance]] (NATO) a byla jednou z deseti zemí přistoupivších k [[Evropská unie|Evropské unii]] v květnu 2004.
 
[[Soubor:Tratado de Lisboa 13 12 2007 (01).jpg|náhled|Polští politici [[Radosław Sikorski]], [[Donald Tusk]] a [[Lech Kaczyński]] oslavují podpis [[Lisabonská smlouva|Lisabonské smlouvy]] 13. prosince 2007]]
V roce 2005 se stal premiérem [[Jarosław Kaczyński]] a prezidentem jeho dvojče [[Lech Kaczyński]]. Již během kampaně před parlamentními a prezidentskými volbami bratři Kaczyńští a jejich strana [[Právo a spravedlnost]] (PiS) operovali termínem „čtvrtá republika“ ({{cizojazyčně|pl|''IV Rzeczpospolita''}}).<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Třetí versus čtvrtá republika
| url = http://www.monumenttotransformation.org/atlas-transformace/html/s/solidarita/treti-versus-ctvrta-republika.html
| periodikum = www.monumenttotransformation.org
| datum přístupu = 2019-10-20
| příjmení = Mazur
| jméno = Adam
| vydavatel =
| datum vydání =
| url archivu =
}}</ref> Čtvrtá republika měla podle nich opravit všechno špatné ze třetí republiky, zejména skoncovat s [[Korupce|korupcí]], provést důslednou dekomunizaci, rozbít vazby na lidi z předešlého režimu apod. Strana nastolila silně [[Konzervatismus|konzervativní]] a [[Nacionalismus|nacionalistický]] politický kurz, který na evropské úrovni budil kontroverze.<ref>[http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/4754079.stm Polish nationalism resurgent] BBC, 9. 5. 2006.</ref> Vítězství [[Občanská platforma|Občanské platformy]] [[Polské parlamentní volby 2007|roku 2007]] posunulo zemi znovu blíže k [[Liberální demokracie|liberálnímu režimu]].
 
Dne [[10. duben|10. dubna]] [[2010]] zahynul prezident [[Lech Kaczyński]] ve [[Smolensk]]u v [[Rusko|Rusku]] se svou manželkou a řadou dalších polských politiků a příslušníků nejvyššího velení polské armády (vrchní velitel pozemních, leteckých, námořních i speciálních sil) při [[Havárie Tu-154 u Smolenska|letecké nehodě]], když letěl do Ruska uctít památku Poláků zavražděných během [[Katyňský masakr|Katyňského masakru]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Zychowicz
| jméno = Piotr
| titul = Prezydent Lech Kaczyński nie żyje
| periodikum = [[Rzeczpospolita (deník)|Rzeczpospolita]]
| odkaz na periodikum =
| datum vydání = 2010-04-10
| datum aktualizace =
| datum přístupu =
| url = http://www.rp.pl/artykul/2,459498_Prezydent_Lech_Kaczynski_nie_zyje.html
| issn = 0208-9130
| jazyk = pl
}}</ref>
Aféra s odposlechy otřásla v roce 2014 polskou politickou scénou a přiměla premiéra [[Donald Tusk|Donalda Tuska]] podat demisi.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Odposlechy z varšavských restaurací. Morawieckého ohrožují pět let staré nahrávky, nervózní je i opozice
| periodikum = iROZHLAS
| odkaz na periodikum = iROZHLAS
| vydavatel = Český rozhlas
| odkaz na vydavatele = Český rozhlas
| datum_vydání = 11. října 2018
| url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/polsko-odposlechy-restaurace-sova-a-pratele-premier-mateusz-morawiecki-pravo-a_1810111200_haf
}}</ref> Po následných [[Polské parlamentní volby 2015|volbách v říjnu roku 2015]], po 8 letech vlády [[Občanská platforma|Občanské platformy]], se opět dostala k moci strana [[Právo a spravedlnost]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Volby v Polsku vyhráli drtivě opoziční konzervativci. Vznikne jednobarevná vláda? {{!}} Svět
| url = https://www.lidovky.cz/svet/volby-v-polsku-podle-odhadu-vyhrala-strana-pravo-s-39-hlasu.A151025_211046_ln_zahranici_ELE
| periodikum = Lidovky.cz
| datum vydání = 2015-10-25
| datum přístupu = 2019-10-18
| jazyk = cs
}}</ref> Předsedkyní vlády se stala [[Beata Szydłová]], rozhodující slovo měl však předseda strany [[Jarosław Kaczyński]]. Prezidentem se stal kandidát Práva a spravedlnosti [[Andrzej Duda]]. Dne 7. prosince 2017 ustála Beata Szydłová hlasování o nedůvěře polské vlády, avšak již následujícího dne podala jakožto předsedkyně vlády [[Demise|demisi]] do rukou polského prezidenta Dudy, který vzápětí jmenoval novým předsedou vlády jejího stranického kolegu, bývalého místopředsedu vlády a ministra financí [[Mateusz Morawiecki|Mateusze Morawieckého]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Rychlá výměna. Polský prezident přijal demisi Szydłové a hned jmenoval Morawieckého
| url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/mateusz-morawiecki-polsky-premier-demise-beaty-szydlo-polsko-pravo-a_1712081612_haf
| periodikum = iROZHLAS
| odkaz na periodikum = iROZHLAS
| vydavatel = Český rozhlas
| odkaz na vydavatele = Český rozhlas
| datum přístupu = 2019-10-19
| jazyk = cs
}}</ref> Své postavení Kaczyńského strana uhájila i ve [[Polské parlamentní volby 2019|volbách roku 2019]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Polské volby ovládla strana Právo a spravedlnost, povládne další čtyři roky
| url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/polsko-volby-parlament-pravo-spravedlnost-strana-kaczynski.A191013_210501_zahranicni_elka
| periodikum = iDNES.cz
| datum vydání = 2019-10-13
| datum přístupu = 2019-10-18
}}</ref>
 
== Geografie ==
{{Podrobně|Geografie Polska|Koruna hor Polska}}
[[Soubor:Mapa Polska.PNG|náhled|Polsko dnes]]
[[Soubor:Tatry widok z Tarasowek.jpg|náhled|[[Vysoké Tatry]] na polské straně hranic]]
Se svou rozlohou 312&nbsp;679&nbsp;km² je Polsko 9. největší zemí v Evropě, 4× větší než Česká republika a z rozlohy Evropské unie zabírá 7,1 %. Délka hranic činí 3&nbsp;511&nbsp;km, z toho 440&nbsp;km připadá na mořské hranice (délka pobřeží, jež ovšem není hranicí, tvoří 770&nbsp;km). Polsko hraničí s následujícími státy:<ref name="rocznik"/>
 
* na západě s [[Německo-polská státní hranice|Německem]] (467&nbsp;km),
* na jihu s [[Česko|Českem]] (796&nbsp;km) a [[Slovensko|Slovenskem]] (541&nbsp;km),
* na východě s [[Polsko-ukrajinská státní hranice|Ukrajinou]] (535&nbsp;km) a [[Bělorusko-polská státní hranice|Běloruskem]] (418&nbsp;km),
* na severu s [[Litva|Litvou]] (104&nbsp;km) a [[Rusko|Ruskem]] ([[Kaliningradská oblast]], 210&nbsp;km).
 
Zatímco poměrně členitá jižní hranice s [[Česko|Českem]] a se [[Slovensko|Slovenskem]] probíhá po horských pásmech a v dějinách se prakticky neměnila, východní a západní hranice jsou teprve z roku [[1945]] a často probíhají v přímém směru nebo po řekách ([[Západní Bug|Bug]], [[Lužická Nisa|Nisa]], [[Odra]]). Jižní hranice s [[České Slezsko|českým Slezskem]] (s [[Okres Jeseník|Jesenickem]] (kromě [[Rychlebské hory|Rychlebských hor]] a [[Zlaté Hory|Zlatohorska]]), s [[Správní obvod obce s rozšířenou působností Krnov|Krnovskem]] a s [[Správní obvod obce s rozšířenou působností Opava|Opavskem]] z roku 1742, s [[Hlučínsko|Hlučínskem]] a s [[Zaolzie|Českotěšínskem]] z roku 1920) také probíhá v přímém směru nebo po řekách ([[Opavice]], [[Opava (řeka)|Opava]], [[Olše (řeka)|Olše]]).
 
=== Povrch a vodstvo ===
{{viz též|Seznam řek v Polsku|Seznam jezer v Polsku}}
[[Soubor:East Mrzezyno bird's-eye view 2007-10.jpg|náhled|vlevo|Pobřeží Baltského moře v [[Západopomořanské vojvodství|Západopomořanském vojvodství]]]]
[[Soubor:Jezioro Blanki.JPG|náhled|[[Mazury]] v severovýchodním Polsku byly obývany etnikem Mazurů]]
Kromě jižních oblastí je většina státu pokryta rozsáhlými [[nížina]]mi a rovinami Polské nížiny. Téměř tři čtvrtiny území leží do 200 m n. m.
 
V Polsku se nachází více než 7 tisíc jezer. Severní Polsko vyplňují Pomořanská i Mazurská jezerní plošina jako pozůstatek pleistocenního zalednění; místy se na pobřeží vyskytují i písečně přesypy a kosy. V oblasti Mazurských jezer se nachází 3300 jezer, největší z nich jsou jezera Sniardwy, Mamry a Niegocin.<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Co jste o Polsku nevěděli
| periodikum = Travelking
| vydavatel =
| url = https://travelking.cz/blog/co-jste-o-polsku-nevedeli
| datum vydání = 9.1.2019
| url archivu =
| datum přístupu = 26.4.2019
}}</ref> Středovýchodní a Jihovýchodní část tvoří nízké vrchoviny Malopolská vrchovina a Lublinská vrchovina. Jih Polska prostupuje v příhraniční pás prvohorních horských masivů [[Krkonošsko-jesenická subprovincie|Sudety]] ([[Jizerské hory]], [[Krkonoše]], [[Soví hory]], pískovcové [[Stolové hory]], [[Bystřické hory]], [[Králický Sněžník (pohoří)|Králický Sněžník]], [[Rychlebské hory]] a [[Zlatohorská vrchovina]]). Třetihorní [[Karpaty]] zahrnují pohoří Vysokých a Nízkých Beskyd, [[Tatry]] a [[Bukovské vrchy]]. Tatry dosahují v Polsku téměř 2&nbsp;500 m n. m.
 
Polsko má velmi hustou říční síť. Největší splavné řeky [[Visla]] a [[Odra]] odvádějí vodu asi z 90 % území Polska do [[Baltské moře|Baltského moře]]. Je zde velké množství jezer a přehradních nádrží. V Tatrách leží vysoko položená jezera (plesa) ledovcového původu.
 
=== Podnebí ===
Charakter podnebí je na styku kontinentálního východoevropského a oceánského středoevropského typu. Jsou zde dlouhé chladné zimy s vydatnými sněhovými srážkami a horká vlhká léta. Průměrná [[teplota]] činí v lednu regionálně −8/3&nbsp;°C a v červenci 20/27&nbsp;°C. Průměrný roční úhrn srážek je 600&nbsp;mm, klesá od severu k jihu a východu, naopak vzrůstá v horách, kde dosahuje až 1200&nbsp;mm.
 
=== Ochrana přírody ===
{{Podrobně|Národní parky v Polsku}}
Celkově je v Polsku chráněno 101 588&nbsp;km² území, což představuje 32,1 % rozlohy země. [[Chráněná území v Polsku|Ochrana přírody se v Polsku]] soustřeďuje zejména do 23 národních parků:
 
[[Národní park Babia Góra|Babiogórski]], [[Bělověžský národní park|Białowieski]], [[Biebrzanský národní park|Biebrzański]], [[Bieszczadský národní park|Bieszczadzki]], [[Národní park Tucholské bory|Bory Tucholskie]], [[Drawenský národní park|Drawieński]], [[Gorczaňský národní park|Gorczański]], [[Národní park Stolové hory|Gór Stołowych]], [[Kampinoský národní park|Kampinoski]], [[Krkonošský národní park (Polsko)|Karkonoski]], [[Magurský národní park|Magurski]], [[Narwiaňský národní park|Narwiański]], [[Ojcowski Park Narodowy|Ojcowski]], [[Pieniński Park Narodowy|Pieniński]], [[Poleský národní park|Poleski]], [[Roztoczański Park Narodowy|Roztoczański]], [[Sloviňský národní park|Słowiński]], [[Svatokřížský národní park|Swiętokrzyski]], [[Tatranský národní park (Polsko)|Tatrzański]], [[Národní park Ústí Warty|Ujście Warty]], [[Velkopolský národní park|Wielkopolski]], [[Wigierski Park Narodowy|Wigierski]], [[Wolinský národní park|Woliński]]
 
== Politika ==
{{Podrobně|Politický systém Polska}}
[[Soubor:20070111 obrady sejmu sala plenarna1.jpg|náhled|Jednací sál polského sejmu]]
[[Soubor:Poland-00741 - Palace Prezydencki (31071435322).jpg|náhled|[[Palác Koniecpolských ve Varšavě|Prezidentský palác]], od roku 1994 sídlo prezidenta]]
Polsko je [[Parlamentní republika|parlamentní republikou]]. Parlament je od roku [[1989]] opět [[bikameralismus|dvoukomorový]]: tvoří jej [[Sejm]] (460 [[poslanec|poslanců]]) a [[Senát Polska|Senát]] (100 [[senát]]orů). Poslanci Sejmu i senátoři jsou voleni na společné čtyřleté volební období. Do Sejmu platí [[poměrný volební systém]] ve 41&nbsp;vícemandátových [[Volební obvod|volebních obvodech]] s pětiprocentní [[Uzavírací klauzule|volební klauzulí]] (8 % pro koalice), která se ale nevztahuje na zástupce národnostních menšin. Senátoři jsou voleni [[Systém relativní většiny|systémem relativní většiny]], kdy v každém ze 100&nbsp;[[Volební obvod#Jednomandátový volební obvod|jednomandátových volebních obvodů]] připadne [[Mandát (politika)|mandát]] kandidátovi s největším počtem platných obdržených hlasů. Prezident je [[volby|volen přímo]] podle dvoukolového absolutně [[Většinový volební systém|většinového systému]] na 5 let, kandidát na prezidenta musí být polský občan starší 35 let a musí předložit 100 tisíc podpisů podporující jeho kandidaturu.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Kubát
| jméno = Michal
| titul = Demokracie v Polsku : politický systém Polské republiky (1989-2005)
| vydavatel = Slon
| místo = Praha
| rok = 2005
| isbn = 80-86429-46-6
| strany = 119
| jazyk = čeština
}}</ref> Při společném zasedání tvoří členové Sejmu a Senátu Národní shromáždění (''Zgromadzenie Narodowe''). Národní shromáždění se může sejít u příležitosti tří událostí: když nový prezident skládá přísahu, při hlasování o žalobě proti prezidentovi republiky ke státnímu soudu (''Trybunał Stanu'') a je-li prohlášen prezident trvale neschopným vykonávat své povinnosti v důsledku zdravotního stavu. Druhé dva případy zatím nikdy nenastaly.
 
Nejvyššími soudními orgány jsou Nejvyšší soud (''Sąd Najwyższy''), Nejvyšší správní soud (''Naczelny Sąd Administracyjny''), Ústavní soud (''Trybunał Konstytucyjny'') a Státní soud (''Trybunał Stanu''). Poláci mají ve velké úctě ústavu, neboť mají velkou tradici ústavnosti: ústava z 3. května 1791 je často označována za první svého druhu v Evropě. Zavedla politickou rovnost mezi měšťany a šlechtou, rolníky postavila pod ochranu vlády. Zrušila také možnost paralyzovat parlament vetem kteréhokoli z poslanců (''[[liberum veto]]''). Přijetí této průkopnicky demokratické ústavy bylo jednou z hlavních příčin, proč se konzervativní monarchie v sousedství – zejména Prusko a Rusko – rozhodly polský stát zničit. Současná ústava byla přijata 2. dubna 1997, schválena národním referendem 25. května 1997 a nabyla účinnosti 17. října 1997.
 
Polsko se v květnu 2004 stalo členem [[Evropská unie|Evropské unie]], spolu s deseti dalšími státy, zejména střední a východní Evropy. Polsko je šestým nejlidnatějším členským státem Evropské unie a má v [[Evropský parlament|Evropském parlamentu]] 51 zástupců. V roce 2007 vstoupilo do [[Schengenský prostor|schengenského prostoru]], nepřijalo ale zatím [[euro]]. V březnu 1999 se stalo členem [[Severoatlantická aliance|NATO]], ve stejný moment jako Maďarsko a Česko. Klíčovými geopolitickými uskupeními pro Polsko jsou [[Visegrádská skupina]] (vytvářená spolu s Maďarskem, Českem a Slovenskem), [[Výmarský trojúhelník]] (v němž je po boku [[Německo|Německa]] a [[Francie]]) a [[Rada států Baltského moře]], v níž zasedá Polsko spolu s Ruskem, [[Baltské státy|pobaltskými]] a [[Skandinávie|skandinávskými]] státy. Zejména od roku 2015, od [[Evropská migrační krize|evropské migrační krize]], je aktivním Visegrád. Zvláště ideová blízkost Kaczinského vládní strany a maďarského vládnoucího hnutí [[Fidesz – Maďarská občanská unie|Fidesz]] [[Viktor Orbán|Viktora Orbána]] je dlouhodobě zřejmá. Na velmi staré geopolitické polské koncepce navazuje [[Iniciativa Trojmoří]], která spojuje visegrádské státy s [[Balkán]]em a [[Rakousko|Rakouskem]]. Polsko se rovněž snaží – díky společné historii a navzdory jejím temnějším stránkám – budovat vztahy s [[Ukrajina|Ukrajinou]] a [[Bělorusko|Běloruskem]]. S Ukrajinou se to daří, čehož důkazem je například uspořádání společného [[Mistrovství Evropy ve fotbale 2012|mistrovství Evropy ve fotbale roku 2012]], s Běloruskem méně – zvlášť od doby, co běloruský diktátor [[Alexandr Lukašenko]] zahájil v roce 2005 kampaň proti polské etnické menšině. Polsko je též členem [[Organizace spojených národů|OSN]], [[Světová obchodní organizace|Světové obchodní organizace]], [[Rada Evropy|Rady Evropy]], [[Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj]] (OECD) a dalších mezinárodních organizací. V Česku má Polsko velvyslanectví v [[Praha|Praze]], generální konzulát v [[Ostrava|Ostravě]] a konzulát v [[Brno|Brně]].
 
=== Administrativní dělení ===
{{Podrobně|Administrativní dělení Polska}}
[[Soubor:Polska kontur cs.png|náhled|Polská vojvodství]]
Od [[1. leden|1. ledna]] [[1999]] má Polsko trojstupňové členění na [[vojvodství]] (''województwo''), [[okres]]y (''powiat'') a obce (''gmina''). Vzhledem k rozdílnosti chápání českého výrazu „[[obec]]“ oproti polskému – [[gmina]] je spíše ekvivalentní působnosti [[Obec s pověřeným obecním úřadem|pověřeného obecního úřadu]] – se v článcích používá výraz '''gmina'''.
 
Polsko se dělí na následujících 16 vojvodství:
{|
|-
| style="width:270px" |
* [[Dolnoslezské vojvodství|Dolnoslezské]] (''Dolnośląskie'')
* [[Kujavsko-pomořské vojvodství|Kujavsko-pomořské]] (''Kujawsko-pomorskie'')
* [[Lodžské vojvodství|Lodžské]] (''Łódzkie'')
* [[Lublinské vojvodství|Lublinské]] (''Lubelskie'')
* [[Lubušské vojvodství|Lubušské]] (''Lubuskie'')
* [[Malopolské vojvodství|Malopolské]] (''Małopolskie'')
* [[Mazovské vojvodství|Mazovské]] (''Mazowieckie'')
* [[Opolské vojvodství|Opolské]] (''Opolskie'')
|
* [[Podkarpatské vojvodství|Podkarpatské]] (''Podkarpackie'')
* [[Podleské vojvodství|Podleské]] (''Podlaskie'')
* [[Pomořské vojvodství|Pomořské]] (''Pomorskie'')
* [[Slezské vojvodství|Slezské]] (''Śląskie'')
* [[Svatokřížské vojvodství|Svatokřížské]] (''Świętokrzyskie'')
* [[Varmijsko-mazurské vojvodství|Varmijsko-mazurské]] (''Warmińsko-mazurskie'')
* [[Velkopolské vojvodství|Velkopolské]] (''Wielkopolskie'')
* [[Západopomořanské vojvodství|Západopomořanské]] (''Zachodniopomorskie'')
|}
 
== Ekonomika ==
{{Podrobně|Ekonomika Polska}}
[[Soubor:Gdynia zdjęcia z lotu ptaka - 129.JPG|náhled|Přístav ve městě [[Gdyně]]]]
[[Soubor:08096 Dudyńce (powiat sanocki).jpg|náhled|Polský zemědělec v [[Podkarpatské vojvodství|Podkarpatském vojvodství]]]]
 
* Nominální HDP (2015): US$ 474.783 mld. (2008 – 567,4 mld.);
* HDP podle parity kupní síly (2015): US$ 1.005.449 mld.;
* struktura HDP (2011): služby – 63 %, průmysl – 33,6 %, zemědělství – 3,4 %;
* struktura zaměstnanosti (2011): služby – 61,4 %, průmysl – 26,2 %, zemědělství – 12,4 %.
 
Polsko patří k vyspělým státům bývalého sovětského bloku s vysokým [[Index lidského rozvoje|indexem lidského rozvoje]] – což je snaha o vyjádření kvality lidského života na území určitého státu, s ohledem na gramotnost, vzdělání, průměrnou délku života, HDP, porodnost a další faktory vypracované OSN. Roční HDP se v Polsku pohybuje kolem US$ 678,6 mld. (2008). Export se týká hlavně [[Německá demokratická republika|Německa]] a to z 30%, [[Itálie]] – 6,1%, [[Francie]] – 6%, Česka – 4%. V importu znovu převládá hlavně Německo z 24%, Itálie – 7%, [[Rusko]] – 7%, Francie – 6%, [[Čína]] – 4%.
 
Polsko je průmyslově-zemědělský stát s významnou těžbou [[nerostné suroviny|nerostných surovin]]. Poměrně úspěšně provedený přechod od centrálně plánované ekonomiky k tržnímu způsobu hospodaření.
 
Hlavní průmyslová odvětví jsou [[těžba#Těžební průmysl|těžební průmysl]], [[strojírenství]] (osobní auta, autobusy, lodě), [[Metalurgie|hutnictví]], [[chemický průmysl|chemický]], [[Elektrotechnika|elektrotechnický]], [[textilní průmysl|textilní]] a [[Potravinářství|potravinářský průmysl]]. Těží se [[černé uhlí|černé]] a [[hnědé uhlí]], [[měď]], [[olovo]], [[zinek]], [[Halit|sůl]], [[síra]], [[magnezit]], [[kaolin]] a menší množství [[ropa|ropy]] a [[zemní plyn|zemního plynu]].
 
V [[zemědělství]] převažuje rostlinná produkce nad živočišnou. [[Pole|Orná půda]] představuje skoro 1/2 plochy státu, louky a pastviny 13 % a [[les]]y 30 %. Pěstuje se [[pšenice]], [[žito]], [[ječmen]], [[len]], [[oves]], [[Lilek brambor|brambory]], [[cukrová řepa]], [[Brukev řepka|řepka]], [[Chmel otáčivý|chmel]], [[ovoce]] a [[zelenina]]. Polsko je v produkci žita, lnu, brambor a cukrové řepy na 2. místě v Evropě (po Rusku). Chovají se [[prase|prasata]], [[Tur domácí|skot]], [[ovce]], [[kůň|koně]] a [[Domácí drůbež|drůbeže]]. Význam má i [[rybolov]]. Produkuje se [[Ovčí vlna|vlna]], [[med]] a rybí výrobky. Významná je i těžba [[dřevo|dřeva]].
 
=== Vývoj od 80. let 20. století ===
V 80. letech se ekonomika Polska nacházela v důsledku neefektivity [[Plánovaná ekonomika|plánované ekonomiky]] v těžké krizi. Komunistický režim si půjčoval mnoho peněz od západních zemí, které nedokázal splatit, v roce 1980 vzniklo hnutí Solidarita a v roce 1981 bylo vyhlášeno stanné právo. Stály se fronty dokonce i na základní potraviny jako mléko a cukr.<ref name="Szamańska-2008">{{Citace elektronické monografie |url=http://wiedzaiedukacja.eu/wp-content/uploads/2009/05/karolina-szymanska-sklepy-w-prl.pdf |titul=Sklepy w czasach PRL |vydavatel=Portal Naukowy Wiedza i Edukacja |year=2008 |datum přístupu=15 October 2014 |autor=Karolina Szamańska |strany=13, 22–23 / 25 |druh nosiče=PDF file, direct download |url archivu=https://web.archive.org/web/20141019092744/http://wiedzaiedukacja.eu/wp-content/uploads/2009/05/karolina-szymanska-sklepy-w-prl.pdf |datum archivace=2014-10-19 |nedostupné=ano }}</ref> V roce [[1990]] byl HDP Polska na hlavu (v dolarech z roku 1990) 1700 $, zatímco HDP Československa bylo 3100 $ a HDP Rakouska 19&nbsp;200 $.<ref>Hardt, John Pearce; Kaufman, Richard F. (1995), East-Central European Economies in Transition, M.E. Sharpe, {{ISBN|978-1-56324-612-8}}, s. 17</ref>
 
Od [[Pád komunismu v Evropě|pádu komunismu]] zažívá Polsko silný a nepřetržitý hospodářský růst. Mezi lety 1989 a 2007 polská ekonomika narostla o 177% – nejvíce ze všech zemí střední a východní Evropy.<ref name="bbw">{{cite news | url=http://www.businessweek.com/articles/2013-11-27/how-poland-became-europes-most-dynamic-economy#p1 | title=How Poland Became Europe's Most Dynamic Economy | work=Bloomberg BusinessWeek Global Economics | date=27 Nov 2013 | accessdate=21 May 2014 | author=Faris, Stephen}}</ref> Jako jediná země EU si zachovalo růst ekonomiky i během [[velká recese|světové finanční krize]] v letech 2008–2009.
 
Životní úroveň se nicméně stále nevyrovnala západním zemím, v roce 2015 činil HDP (PPP) na hlavu přibližně 26&nbsp;000 dolarů, zatímco např. v Rakousku to bylo 47&nbsp;000. Velké množství Poláků proto pracuje v zahraničí, především v zemích EU, kde se mnohdy i natrvalo usadí.
 
Po zavedení [[Tržní ekonomika|tržního hospodářství]] se zároveň rychle prohlubuje ekonomická nerovnost mezi jednotlivými regiony Polska. Největší vzrůst HDP vykazovala [[Varšava]] (s okolním [[Mazovské vojvodství|Mazovským vojvodstvím]]), nejnižší pak venkovské regiony převážně na východě země. V roce [[1997]] činil HDP na hlavu v Mazovském vojvodství 128 % celopolského průměru, zatímco v nejchudším [[Podkarpatské vojvodství|Podkarpatském vojvodství]] 76 %; v roce 2007 už byl tento poměr 160 % vs. 68 %.<ref>Czyż T., Hauke J.: [http://www.academia.edu/740717/NIER%C3%93WNO%C5%9ACI_REGIONALNE_W_OKRESIE_DYNAMICZNEGO_ROZWOJU_GOSPODARCZEGO_W_POLSCE Nierówności regionalne w okresie dynamicznego rozwoju gospodarczego w Polsce] In: Ciok S., Migoń P. (red.): ''Przekształcenia struktur regionalnych. Aspekty społeczne,
ekonomiczne i przyrodnicze''. Instytut Geografii i Rozwoju Regionalnego, Uniwersytet Wrocławski,
Wrocław, 2010, s. 247-260.</ref>
 
=== Energetika ===
Vývoj ekonomiky je závislý na dostatku elektrického proudu. Většina elektřiny v Polsku je vyrobená v tepelných elektrárnách, kde dochází ke spalování uhlí. Polsko doposud nemá žádnou jadernou elektrárnu. V letech 1982–1990 stavělo v Žarnovci poblíž Gdyně na severu Polska svou první atomovou elektrárnu s výkonem 1600 megawattů, ale po [[Černobylská havárie|černobylské havárii]] byla výstavba zastavena a dnes jsou z ní pouze ruiny.
<ref>{{Citace elektronického periodika | autor = Právo | jméno = Pavol | příjmení = Minarík | titul =Polsko rozjelo největší investici po roce 1989| periodikum = Novinky.cz | url = http://www.novinky.cz/ekonomika/327837-polsko-rozjelo-nejvetsi-investici-po-roce-1989.html | datum vydání = 2014-02-16 | datum přístupu = 2014-02-16}}</ref>
 
=== Doprava ===
 
==== Silniční doprava ====
{{viz též|Dopravní značení v Polsku}}
[[Soubor:Dievenow Bruecken Wolin.jpg|náhled|Most na [[Rychlostní silnice S3 (Polsko)|rychlostní silnice S3]] ve [[Wolin (město)|Wolini]], nedaleko [[Štětín]]a]]
[[Dálnice a rychlostní silnice v Polsku|Dálniční síť]] je tvořena třemi hlavními tahy v různých fázích rozestavěnosti (A1, A2, A4, A6, A8, A18). Hotová je jihopolská dálnice [[Dálnice A4 (Polsko)|A4]] (670&nbsp;km), část [[Evropská silnice E40|evropské silnice E40]]. Navazuje na německou dálnici od [[Drážďany|Drážďan]], v Polsku pokračuje přes města [[Lehnice|Legnica]], [[Vratislav (město)|Vratislav]], [[Katovice]], [[Krakov]] a [[Řešov]] až k hranicím [[Ukrajina|Ukrajiny]]. Druhou východozápadní dálnicí je [[Dálnice A2 (Polsko)|A2]] ([[Evropská silnice E30|E30]], 620&nbsp;km), která vede od [[Berlín]]a přes [[Poznaň]], [[Lodž]], [[Varšava|Varšavu]] a [[Siedlce]] k hranicím s [[Bělorusko|Běloruskem]]. V severojižním směru je budována trasa [[Dálnice A1 (Polsko)|A1]] ([[Evropská silnice E75|E75]], 568&nbsp;km), ve směru [[Gdaňsk]] – [[Toruň]] – Lodž – Katovice – [[Bohumín]]. Celkově v roce 2016 je v provozu 1660 km dálnic z plánovaných asi 2027 km.
 
Polsko mělo oproti většině sousedů méně rozvinutou silniční a dálniční síť a stereotyp „špatných polských silnic“ je starý několik století<ref>[http://www.niedziela.pl/artykul_w_niedzieli.php?doc=nd200724&nr=53 Dawne polskie drogi] {{Wayback|url=http://www.niedziela.pl/artykul_w_niedzieli.php?doc=nd200724&nr=53 |date=20110522141836 }} niedziela.pl, 24/2007.</ref>, ale tento stav se v poslední době rychle mění. Silniční doprava má v Polsku dominantní podíl stejně jako jinde v Evropě, registrováno je zhruba 19&nbsp;milionů automobilů (2007), tedy dvojnásobek oproti počátku 90. let.
 
V Polsku dálniční síť je doplňována sítí rychlostních silnic, např. [[Rychlostní silnice S3 (Polsko)|rychlostní silnice S3]] ([[Evropská silnice E65|E65]]) z bývalého hraničního přechodu [[Lubawka]]-[[Královec]] do [[Svinoústí]]. Celkově je v Polsku plánováno 5650 km rychlostních silnic, co společně s dálnicemi bude tvořit 7650 km mezinárodních silnic.
 
[[Soubor:Nowamapastan.png|náhled|300x300px|Stav dálnic a rychlostních silnic v Polsku (2021)<br />
{{legenda|green|v provozu}}
{{legenda|red|ve výstavbě}}
{{legenda|blue|probíhající výběrové řízení}}
{{legenda|gray|plánované}}]]
[[Soubor:Wezelsosnicafromthesky.JPG|náhled|300x300px|vlevo|Dálniční uzel Gliwice-Sosnica<br />
<br />
<br />
<br />]]
[[Soubor:Historia budowy autostrad i dróg ekspresowych.gif|náhled|300x300px|střed|Historie stavby dálnic na území Polska<br />
{{legenda|green|v provozu}}
{{legenda|red|ve výstavbě}}
{{legenda|gray|plánované}}]]
 
 
==== Železniční doprava ====
[[Soubor:Warszawa Centralna.jpg|náhled|''Warszawa Centralna'', hlavní nádraží v Polsku, otevřené v roce [[1975]]. Nástupiště jsou kompletně v podzemí]]
Polsko, obnovené po 1. světové válce, zdědilo nerovnoměrnou [[Železnice|železniční síť]], jíž od (pruského) západu k (ruskému) východu ubývalo. V 90. letech a na počátku 21. století byla železniční doprava v úpadku, bylo zrušeno mnoho převážně [[Regionální dráha|lokálních tratí]] (přibližně 30 % sítě), výkony se významně snižovaly. V posledních letech{{kdy?}} se rozvíjí hlavně dálková doprava (vlaky [[Pendolino]]) a [[příměstská železnice]]; na železnici byla napojena např. některá letiště.
 
Hlavní polský [[provozovatel dráhy]] [[PKP Polskie Linie Kolejowe]] v současnosti (2019) provozuje 18 680&nbsp;km tratí,<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Raport Roczny 2019
| url = https://www.plk-sa.pl/files/public/raport_roczny/Raport_Roczny_2019_.pdf
| datum přístupu = 2020-12-17
| vydavatel = PKP Polskie Linie Kolejowe
| místo = Warszawa
| jazyk = polsky
}}</ref> další provozovatelé spravují lokální sítě v délce několika desítek až stovek kilometrů. Hlavní tratě jsou zpravidla elektrifikované a dvoukolejné.
 
Obecně vedou hlavní železniční tahy v podobných směrech jako dálniční (viz výše). Nejmodernější trasou je [[Centralna Magistrala Kolejowa]], jež spojuje [[Slezské vojvodství|Slezsko]] a [[Krakov]] s Varšavou. V provozu je také několik [[Úzkorozchodná dráha|úzkorozchodných tratí]] a vedle několika krátkých širokorozchodných tratí je v provozu také téměř 400&nbsp;km dlouhá širokorozchodná trať [[Linia Hutnicza Szerokotorowa]].
 
Největšími osobními dopravci jsou [[PKP Intercity]] (v majetku státního [[holding]]u [[Polskie Koleje Państwowe]]) a [[Polregio]] vlastněné [[vojvodství]]mi. Provoz je obecně o něco řidší než v ČR či Německu. Zejména ve Varšavě a [[PKP Szybka Kolej Miejska w Trójmieście|Trojměstí]] zajišťuje železnice podstatnou část příměstské dopravy. Ve většině vojvodství neprovozuje regionální dopravu dopravce [[Polregio]], ale dopravci vytvoření daným vojvodstvím, například v [[Dolnoslezské vojvodství|Dolnoslezském vojvodství]] provozuje regionální dopravu společnost [[Koleje Dolnośląskie]], v [[Malopolské vojvodství|Malopolském]] firma [[Koleje Malopolskie]] apod..
 
V nákladní dopravě je velkým dopravcem [[PKP Cargo]] z holdingu PKP s tržním podílem cca 40 % (dle přepravního výkonu),<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Wyniki przewozów towarowych w I kwartale 2010 r.
| periodikum = Bankier.pl
| datum vydání = 2020-08-28
| datum přístupu = 2020-12-17
| url = https://www.bankier.pl/wiadomosc/Udzial-PKP-Cargo-w-rynku-przewiezionych-towarow-wg-masy-spadl-w-okresie-I-VII-do-36-19-proc-UTK-7951728.html
| jazyk = polsky
}}</ref> stále větší význam však nabývají jiní [[provozovatel drážní dopravy|dopravci]].
 
==== Letecká doprava ====
{{Podrobně|Seznam letišť v Polsku}}
[[Soubor:Poland airports 2016.svg|náhled|Letiště v Polsku]]
Jediným celosvětově významným letištěm je [[letiště Frédérica Chopina]], které odbavuje polovinu všech leteckých pasažérů v Polsku (10,6 milionu v roce 2013); nad milion pasažérů ročně odbaví ještě letiště Krakov-Balice, Katovice-Pyrzowice, Gdaňsk-Rębiechowo, Vratislav-Strachowice a Poznaň-Ławica.<ref>[http://www.ulc.gov.pl/_download/statystyki/2014/wg_portow_lotniczych_faktyczne.pdf Liczba obsłużonych pasażerów oraz wykonanych operacji w ruchu regularnym oraz czarterowym w polskich portach lotniczych 2008–2009]</ref> Největším dopravcem jsou [[LOT|Polskie Linie Lotnicze LOT]].
==== bla bla bla bla ====
 
10. dubna 2010 postihlo polskou leteckou dopravu největší neštěstí v její historii. Při letu polského vojenského leteckého speciálu do Ruska se letoun TU 154 při přistávání ve špatných podmínkách střetl se stromy, a poté začal okamžitě hořet. Na palubě byl i prezident Lech Kaczyński, jeho žena a další vrcholní představitelé Polské politiky. [[Havárie Tu-154 u Smolenska|Havárii poblíž ruského letiště ve městě Smolensk]] nikdo nepřežil. Cestující mířili do Ruska uctít památku zesnulých při katyňském masakru.
 
==== Městská doprava ====
[[Městská hromadná doprava]] v Polsku je v evropském kontextu rozvinuta průměrně. Tvoří ji především [[autobus]]y a [[tramvaj]]e, dále dvě linky [[Metro ve Varšavě|Varšavského metra]]<ref>[http://www.metro.waw.pl/ Metro warszawskie, sp. z o. o.]</ref> a [[trolejbus]]ové sítě měst [[Gdyně]], [[Lublin]] a [[Tychy]]. Největší, avšak velmi zastaralý je tramvajový systém v [[Tramvajová doprava v katovické aglomeraci|konurbaci okolo Katovic]]. V okolí [[Lodž]]i je zase v provozu meziměstská tramvaj, jedna z nejdelších linek na světě. V [[Poznaň|Poznani]], [[Krakov]]ě, ve [[Štětín]]ě a dalších městech jsou budovány [[Rychlodrážní tramvaj|tramvajové rychlodráhy]]. Ve Vratislavi funguje lanová dráha<ref>[http://www.gazetawroclawska.pl/tag/kolejka-gondolowa-wroclaw.html]</ref>. V některých městech fungují také [[přívoz]]y – například pro ostrovní část [[Svinoústí]] jde o hlavní dopravní prostředek.
 
V posledních letech jsou zejména ve velkých městech budovány [[Stezka pro cyklisty|cyklostezky]], pro něž má rovinaté Polsko příznivý terén (např. [[Varšava]], [[Štětín]], [[Police (Polsko)|Police]], [[Gdyně]]).
 
==== Vodní doprava ====
Největšími námořními přístavy jsou [[Gdaňský přístav|Gdaňsk]], [[Gdyně]], [[Štětín]], [[Svinoústí]], [[Police (Polsko)|Police]] a [[Kolobřeh]]. V provozu jsou [[trajekt]]ové linky z Polska do [[Švédsko|Švédska]] a [[Dánsko|Dánska]]. Říční nákladní doprava je provozována především na [[Odra|Odře]].
 
=== Cestovní ruch ===
[[Soubor:Wawel on Wisla.JPG|náhled|vlevo|upright|[[Královský hrad (Krakov)|Hrad na Wawelu v Krakově]]]]
[[Soubor:20160502 Zamek Książ 6244.jpg|náhled|upright|Zámek [[Książ]]]]
[[Soubor:Warszawa-Zamek Królewski.jpg|náhled|vlevo|upright|[[Královský hrad (Varšava)|Královský zámek ve Varšavě]]]]
[[Soubor:Afrykarium tunel.jpg|náhled|upright|[[Afrika]]rium-[[Oceanárium]] ve [[Zoologická zahrada ve Vratislavi|vratislavském ZOO]]]]
[[Soubor:Panorama of Malbork Castle, part 4.jpg|náhled|upright|vlevo|Hrad [[Malbork (hrad)|Malbork]]]]
[[Soubor:Wroclaw - Hala Stulecia 03a.jpg|náhled|upright|[[Hala století ve Vratislavi]]]]
Po vstupu do Evropské unie v roce 2004 zaznamenalo Polsko nárůst počtu turistů. Cestovní ruch významně přispívá k hospodářským výsledkům země a tvoří poměrně velký podíl na trhu služeb. Polsko je podle údajů Světová organizace cestovního ruchu ([[Světová organizace cestovního ruchu|UNWTO]]) 16. nejnavštěvovanější zemí zahraničními turisty na světě.
 
Turistické zajímavosti v Polsku se liší, od hor na jihu (viz též [[Koruna hor Polska]]) až po písečné pláže na severu (zejm. „letní hlavní město Polska“ [[Sopoty]] se slavným molem, nejdelším v Evropě<ref> {{Citace elektronické monografie
| titul = Sopoty nejsou jen pláže a známé molo {{!}} TTG - vše o cestovním ruchu
| url = https://www.ttg.cz/sopoty-nejsou-jen-plaze-a-zname-molo/
| datum přístupu = 2019-10-23
| jazyk = cs-CZ
}}</ref>). Historická města nabízejí památky téměř každého architektonického stylu. Nejnavštěvovanějším městem je [[Krakov]] (polsky Kraków).<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Krakov: nejatraktivnější a nejnavštěvovanější město Polska
| url = https://www.idnes.cz/cestovani/kolem-sveta/krakov-nejatraktivnejsi-a-nejnavstevovanejsi-mesto-polska.A091201_150635_igsvet_tom
| periodikum = iDNES.cz
| datum vydání = 2009-12-02
| datum přístupu = 2019-10-18
}}</ref> Je bývalým hlavním městem Polska a upomíná na polský zlatý věk, zejména svou [[Renesanční architektura|renesanční architekturou]]. Většina polských králů byla korunována právě zde, a to i poté, co se hlavním městem stala Varšava. Dokud byl ještě hlavním městem Krakov, sídlili králové na [[Královský hrad (Krakov)|Wawelském hradě]], jež je dnes nejnavštěvovanější polskou historickou památkou. Korunovace probíhaly v proslulé [[Katedrála na Wawelu|místní katedrále]]. Tisíce turistů míří rovněž na krakovský ''[[Krakovský rynek|Rynek Glowny]]'', s proslulou tržnicí [[Sukiennice]] uprostřed a gotickým [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Krakov)|Kostelem Nanebevzetí Panny Marie]] ve východním rohu. Mezi další významné turistické lokality v zemi patří [[Vratislav (město)|Vratislav]] (polsky Wrocław), jedno z nejstarších měst v Polsku, jehož rozvoj byl kdysi podmíněn tím, že leželo na křižovatce dvou klíčových cest, [[Via Regia]] a [[Jantarová stezka|Jantarové stezky]]. Je přezdívané také „Benátky střední Evropy“, neboť se v něm nachází přes 130 mostů a lávek. V dějinách města je výrazná česká stopa, bylo dlouho součástí Českého království a jeho zakladatelem by měl být český kníže [[Vratislav I.]], po němž se také jmenuje. Je zde také nejstarší restaurace v Evropě ''Piwnica świdnicki'', která je v provozu od roku 1275.<ref name=":0" /> Wrocław má obrovské tržní náměstí se dvěma městskými sály, stejně jako [[Zoologická zahrada ve Vratislavi|nejstarší zoologickou zahradu v zemi]] (založena 1865). Počtem chovaných druhů zvířat je třetí největší na světě.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Wielkie liczenie w zoo we Wrocławiu. Zobacz, ile zwierząt w nim mieszka
| url = https://wroclaw.wyborcza.pl/wroclaw/1,35771,19502168,wielkie-liczenie-w-zoo-we-wroclawiu-zobacz-ile-zwierzat-w.html?disableRedirects=true
| periodikum = wroclaw.wyborcza.pl
| datum přístupu = 2019-10-18
| příjmení =
| jméno =
| vydavatel =
| datum vydání =
| url archivu =
}}</ref> Láká především na své Afrikarium. Populární atrakcí jsou také stovky bronzových sošek trpaslíků, které jsou rozeseté po celé Vratislavi.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Trpaslíci nasávají, žebrají i salutují. Krasnale jako magnet Vratislavi
| url = https://www.idnes.cz/cestovani/kolem-sveta/trpaslici-v-polske-vratislavi-wroclav.A140903_135427_kolem-sveta_skr
| periodikum = iDNES.cz
| datum vydání = 2014-09-09
| datum přístupu = 2019-10-18
}}</ref> Vratislavská [[Katedrála svatého Jana Křtitele (Vratislav)|Katedrála svatého Jana Křtitele]] je proslulá svými [[vitráž]]emi, [[Hala století ve Vratislavi|Hala století]] v centru vratislavského výstaviště se dostala i na seznam [[Světové dědictví|Světového dědictví UNESCO]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Archiweb - Hala století
| url = https://www.archiweb.cz/b/hala-stoleti-die-breslauer-jahrhunderthalle
| periodikum = www.archiweb.cz
| datum přístupu = 2019-10-18
| jazyk = cs
}}</ref> Polské hlavní město Varšava a historické [[Varšavské staré město|Staré Město]] byly zcela zničeny za druhé světové války, ale z velké části byly zrekonstruovány.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Varšava: město povstalo z ruin jako bájný Fénix {{!}} Cestopisy
| url = https://www.lidovky.cz/cestovani/varsava-mesto-ktere-povstalo-z-ruin.A120718_160523_cestopisy_glu
| periodikum = Lidovky.cz
| datum vydání = 2012-07-19
| datum přístupu = 2019-10-20
| jazyk = cs
}}</ref> Z popela povstal i [[Královský hrad (Varšava)|varšavský královský zámek]] (a [[sloup krále Zikmunda III.]] stojící před ním) nebo [[Katedrála svatého Jana Křtitele (Varšava)|Katedrála svatého Jana Křtitele]], kde je pohřben i [[Henryk Sienkiewicz]].
 
Mimo velká města patří k nejvýznamnějším památkám křižácký hrad [[Malbork (hrad)|Malbork]] nebo klášter [[Jasná Hora]] ve městě [[Čenstochová]], jenž je nejvýznamnějším [[Poutní místo|poutním místem]] Polska. V klášterní bazilice Nalezení svatého Kříže a Nanebevzetí Panny Marie se nachází slavná ikona [[Černá madona čenstochovská|Panny Marie Čenstochovské]], které řada věřících připisuje zázračné vlastnosti. Svými rozměry ohromuje [[katedrála v Gdańsku]], postavená ve 14. století, stejně jako zámek [[Książ]] nedaleko [[Wałbrzych]]u. Dalšími městy, které přitahují turisty, jsou [[Poznaň|Poznań]], [[Štětín|Szczecin]], [[Lublin]] nebo [[Toruň|Toruń]]. K nejnavštěvovanějším památkám patří rovněž [[Auschwitz|koncentrační tábor Osvětim]], jakož i jiné koncentrační tábory z doby nacistické okupace, zhusta Němci budované právě na území Polska ([[Majdanek]], [[Vyhlazovací tábor Treblinka|Treblinka]] ad.). Také památník na [[Westerplatte]] připomíná děje druhé světové války, konkrétně její zahájení. Diskuse budí nově postavená [[Bazilika Matky Boží Bolestné Královny Polska|Bazilika Matky Boží Bolestné Královny]] Polska v [[Licheń Stary|Licheni Starém]] napodobující styly minulosti, nicméně turisté si místo rychle oblíbili. K průmyslovým památkám patří například [[Depo Pilská Kruhovka]].
 
== Obyvatelstvo ==
{{viz též|Obyvatelstvo Polska}}
Polsko má zhruba 38 386 000 obyvatel (k roku 2019).<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Statistics Poland / Basic data
| url = https://stat.gov.pl/en/basic-data/
| periodikum = stat.gov.pl
| datum přístupu = 2019-10-20
}}</ref> To je osmá největší populace v Evropě a šestá největší v Evropské unii. Průměrný věk je 41,1 roku.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Europe :: Poland — The World Factbook - Central Intelligence Agency
| url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/pl.html
| periodikum = www.cia.gov
| datum přístupu = 2019-10-20
}}</ref> Od druhé světové války zažívalo Polsko setrvalý růst počtu obyvatelstva (zhruba z 24 milionů), který se však zastavil na počátku 21. století. Velkou roli v tom hraje rostoucí emigrace Poláků, zejména po vstupu Polska do EU. Ta míří zejména do Británie, Irska a Německa. Chybějící lidi Polsko nahrazuje masivní imigrací zvláště z Ukrajiny. Nejen odchody do ciziny však hrají ve stagnaci populační křivky roli, také pokles [[porodnost]]i je demografickým faktem, jemuž nezabraňuje ani to, že je Polsko jedním z nejvíce [[Římskokatolická církev v Polsku|katolických]] států Evropy a byl zde obnoven zákaz [[potrat]]ů s výjimkou ohrožení života nebo zdraví matky a početí ze znásilnění či incestu. Roku 2020 rozhodl ústavní soud o protiústavnosti potratů handicapovaných plodů.
 
=== Etnické složení ===
[[Soubor:Dzewus w kaszebsczich ruchnach.jpg|náhled|upright|Kašubská dívka v národním kroji]]
[[Soubor:Kruszyniany, meczet muzułmański, XVIII.JPG|náhled|upright|Mešita [[Lipkové|polských Tatarů]] v polské obci Kruszyniany]]
* [[Poláci]] – 94,8 %,
* [[Slezané]] – 2,2 %,
** [[6. leden|6. ledna]] [[Tři králové]] (''Trzech Króli'')
** [[1. květen|1. května]] [[Svátek práce]] (''Święto Pracy'')
** [[3. květen|3. května]] [[Ústava z 3. května 1791]] (''Uchwalenie KonstytueKonstytucji NajświętszeMaryi3 Panny, Święto Wojska PolskiegoMaja'')
** [[15. srpen|15. srpna]] Nanebevzetí Panny Marie, Polské Armády (''Wniebowzięcie Najświętszej Maryi Panny, Święto Wojska Polskiego'')
** [[1. listopad]]u Všech svatých (''Wszystkich Święty''
** [[1. listopad]]u Všech svatých (''Wszystkich Świętych'')
** [[11. listopad]]u Den nezávislosti Polska ([[1918]]) (''Odzyskanie Niepodległości'')
** [[25. prosinec|25. prosince]] – [[26. prosinec|26. prosince]] Vánoce (''Boże Narodzenie'')