IFA W50: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Stiopa (diskuse | příspěvky)
Bez shrnutí editace
dopl.
značka: odkazy na rozcestníky
Řádek 14:
| designer =
| třída =
| délka = 65305300
| šířka = 2500
| výška = 26002630
| rozvor = 3200
| pohotovostní hmotnost =
| celková hmotnost =9,8<ref>{{cite web|url=http://www.obus-ew.de/d223205.htm |titel=Pritschen-LKW vom DDR-Typ IFA W50 LA/A |abruf=2020-06-16}}</ref> až 10,2 t<ref name="Technische Daten">{{cite web|archive-today=20160707133648 |url=https://html1-f.scribdassets.com/4supwnj0sg5cfgw1/images/1-d11759cd65.jpg |text=Technische Daten des IFA W50 als Sattelzugmaschine}} <br /> [http://www.feuerwehrhistorik-kunow.de/lf_16_-_w50.html ''LF 16 – W50''], Uckermärkisches Feuerwehrmuseum Kunow</ref>
| celkováužitečná hmotnost = 5,3 t
| euroncap =
| rok euroncap =
Řádek 34 ⟶ 35:
 
Později na něj navázal model [[IFA L60]].
 
==Historie==
[[Německá demokratická republika|NDR]] vyráběla v 50. letech poměrně velké množství typů nákladních automobilů v poměrně malých počtech, což znemožňovalo ekonomickou výrobu a investiční prostředky na zvýšení výroby však nebyly k dispozici. Státní plánovací komise hodlala problém vyřešit ukončením výroby větších nákladních vozů, které měly být v budoucnu k dispozici prostřednictvím dovozu ze zemí [[RVHP]].<ref name="Kirchberg">{{citace knihy| Autor= Peter Kirchberg | Titel= Plaste, Blech und Planwirtschaft: die Geschichte des Automobilbaus in der DDR | Auflage= 1. Auflage | Verlag= Nicolai-Verlag | Ort= Berlin | Datum= 2000 | ISBN= 3-87584-027-5 | Seiten=}}</ref>. Kromě toho byla naléhavá potřeba kapacity pro [[Trabant]] ve [[Zwickau]]. Důsledkem bylo přemístění výroby vozidel [[IFA S4000-1|S4000]] ze Zwickau do závodu na výrobu motorových vozidel "Ernst Grube" ve [[Werdau]], kde byla na oplátku ukončena výroba větších typů [[IFA H6|H6]] a [[IFA G5|G5]] (a autobusu [[IFA H6B|H6 B]]). Toto rozhodnutí bylo pozoruhodné, protože H6 byl mezinárodně ceněný nákladní vůz a [[Nationale Volksarmee]] se také vyslovila proti těmto plánům; nakonec prosadila určité rozšíření výroby G5. Kromě sériové výroby S 4000-1 zpočátku pokračovaly práce na prototypu S4500 s větší použitelnou hmotností ve Werdau - vývoj byl zahájen již ve Zwickau. Práce však musely být rozhodnutím státní plánovací komise v roce 1961 zastaveny.
 
Po období nejistoty v březnu [[1962]] [[Walter Ulbricht]] osobně bez konzultace se státní plánovací komisí iniciativně požádal o nový nákladní automobil s pohonem všech kol. Rozhodující byly mizerné podmínky v zemědělské dopravě, které byly projednávány na VII. německém farmářském sjezdu v březnu 1962.<ref name="Kirchberg" /> V této souvislosti dostalo zelenou pokračování vývojových prací ve Werdau, přičemž funkční model, nyní známý jako W45, do značné míry odpovídal pozdější sériové verzi. Veřejné představení prototypu před jeho uvedením do sériové výroby bylo na tehdejší dobu neobvyklé. KFT napsal: „Skutečnost, že se v případě W45 LAF dostává na veřejnost již v této fázi, kdy je maska ​​největšího tajemství stále zahalena dalším novým vývojem, má za účel zpracovat co nejvíce podnětů od budoucích uživatelů.“<ref>''Frontlenker-LKW W 45 LAF.'' In: ''[[KFT|Kraftfahrzeugtechnik]].'' 9/1962, S. 370–371.</ref> Již na podzim 1962 byla nosnost zvýšena na 5 tun, čímž se změnilo označení na W50.
 
V prosinci 1962 došlo k další strategické změně usnesením Rady ministrů, která oddálila zavedení sériové výroby: v Ludwigsfelde měl být postaven zcela nový závod na výrobu W50 ve velkém. Jednalo se o dosud největší investiční projekt v automobilové výstavbě v NDR. Nový závod byl projektován na roční produkci 20 000 nákladních vozidel.<ref>{{citace knihy|Titel=IFA-LKW W50 aus Ludwigsfelde|Sammelwerk=[[KFT|Kraftfahrzeugtechnik]] |Nummer=7 und 8/1965 |Seiten=241–243 und 281–289}}</ref> W50 se tedy nevyráběla ve Werdau, ale v Ludwigsfelde, nicméně označení „W50“ zůstalo. Výroba začala v červenci 1965, zpočátku jako valník s pohonem zadních kol. Varianta s pohonem všech kol původně požadovaná Ulbrichtem se začala vyrábět od roku 1968.<ref name="Kirchberg" />
 
Při uvedení W 50 na trh se oficiálně hovořilo o tom, že šestiválcový motor je v této třídě běžný a že bude mít smysl i u W50 pro vyšší pojezdové rychlosti v provozu s přívěsem. V motorárně v Schönebecku však nastaly potíže s dalším vývojem šestiválce IFA G5. V roce 1964 bylo plánováno představení šestiválce pro nástupce W50 v roce 1970, přičemž vývojem byla nyní pověřena motorárna [[Nordhausen]]. Ale i zde byly velké politické a technické překážky. Zavedení sériové výroby muselo být znovu a znovu odkládáno a nakonec ho bylo dosaženo až v roce 1987 v podobě modelu [[IFA L60]]. U typu W50 byl ale čtyřválcový motor zachován až do ukončení výroby v roce 1990. Již při zahájení výroby typu W50 nebylo možné konstrukci kabiny řidiče, která byla do roku 1990 nezměněna, považovat za progresivní s ohledem na typ Mercedes LP 608, který byl uveden ve stejné době.
 
== Popis ==
Řádek 52 ⟶ 62:
Tlf 16 nva.jpg|W50 TLF 16 [[Nationale Volksarmee|východoněmecké armády]] s nízkotlakými pneumatikami
Ifa fire.jpg|W50 DL 30 (hasičský žebřík)
IFA_W50_Fäkalien.png|Hovnocuc IFA W50 LA/F
IFA L60+HL HW8011.jpg|Nástupce L60
02_749_Bw_Angerbrücke,_ORT_W50L.jpg|Inspekční vůz trolejového vedení, silniční a kolejové vozidlo
</gallery>
 
==Odkazy==
== Externí odkazy ==
=== Reference ===
<references />
 
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat|IFA W50}}