Železniční zastávka: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Porthos (diskuse | příspěvky)
m Typografická úprava
Dinybot (diskuse | příspěvky)
m robot: typografické a kódové korekce a náhrady přesměrování podle specifikace
Řádek 1:
[[ImageSoubor:Železniční nástupiště Vrchotovy Janovice.jpg|thumb|[[Nástupiště]] železniční zastávky [[Vrchotovy Janovice]]. Přístřešek s označením názvu zastávky je od nástupiště vzdálen, v zastávce je i manipulační [[kolej]], k níž přiléhá plocha pro nakládání zejména [[kulatina|kulatiny]] ([[kláda|klád]]).]]
[[ImageSoubor:Prague Horni Mecholupy Station3.jpg|thumb|Modernizovaná železniční zastávka [[Praha-Horní Měcholupy (železniční zastávka)|Praha-Horní Měcholupy]].]]
 
'''Železniční zastávka''' je místo na železniční trati určené k [[nástup|nastupování]] a [[výstup|vystupování]] [[cestující]]ch, které ale není [[dopravna|dopravnou]], tedy [[železniční stanice|železniční stanicí]]. Zastávka buď vůbec nemá kolejové rozvětvení, nebo je nemá příliš rozsáhlé. Obvykle zastávka nemá ani [[výpravní budova|výpravní budovu]] a [[dopravní kancelář]]. Zastávku tvoří především [[nástupiště]], v zastávce bývá často i [[čekárna]] nebo [[přístřešek]]. V některých zastávkách je i výdejna [[jízdenka|jízdenek]].
 
V českém [[Dopravní řád drah|Dopravním řádu drah]] (vyhl. 173/1995 Sb.) se v § 1 písm. d) zavádí pro účely této vyhlášky tato definice: ''„označené místo na dráze, určené pro nástup a výstup cestujících do a z drážního vozidla, s omezeným rozsahem poskytovaných přepravních služeb.“''
 
V devadesátých letech 20. století zavedly i v Česku [[České dráhy]] v železniční dopravě [[Zastávka na znamení|zastávky na znamení]]. Narozdíl od autobusové dopravy, kde bývá tento způsob zastavování určen pro konkrétní zastávku všem spojům dané linky, v železniční dopravě tak bývají označeny pouze jednotlivé časy odjezdů u těch spojů, které obvykle zajišťuje jednovozový [[vlak]] ([[motorový vůz]]).
 
U železničních stanic i zastávek často bývá i [[autobusová zastávka]] navazující silniční dopravy, případně možnost přestupu na jiné druhy dopravy.
 
== Rozlišení zastávek a stanic ==
 
Zatímco provozní legislativa týkající se organizace železničního provozu v Česku rozlišuje mezi železničními stanicemi a železničními zastávkami, v běžném jazyce i v některých odborných oblastech se běžně označení [[železniční stanice]] nebo [[nádraží]] užívá i pro zastávky. Vyhláška č. 175/2000 Sb., o [[přepravní řád|přepravním řádu]] pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, v úvodu zavádí slovo stanice jako '''[[legislativní zkratka|legislativní zkratku]] označující stanice i zastávky'''. Proto v textech týkajících se přepravních vztahů (smluvní přepravní podmínky, tarif) ale i například v místních názvech ([[označování ulic|názvy ulic]], názvy zastávek [[městská hromadná doprava|městské hromadné dopravy]], názvy míst na [[turistická značka|turistických směrovkách]]) se slovy stanice nebo nádraží označují i zastávky.
 
V některých případech se slovo „zastávka“ používá v názvu jako rozlišení od nádraží (železniční stanice) nacházející se ve stejné obci.
 
Na [[speciální dráha|speciální železniční dráze]] ([[metro]]) ani na [[lanová dráha|lanových]], [[tramvajová dráha|tramvajových]] a [[trolejbusová dráha|trolejbusových]] [[dráha (drážní doprava)|dráhách]] se v Česku v současné době oficiálně označují všechna místa k nastupování a vystupování jako zastávky, i když v minulosti slova zastávka a stanice byly synonymy. V některých zemích není obvyklé rozlišovat stanice od zastávek jako dva zcela různé druhy míst k nastupování či vystupování.
 
== Technické provedení zastávky ==
Řádek 23:
== Vybavení zastávky ==
 
Podle § 21 odst. 2 českého [[Stavební a technický řád drah|Stavebního a technického řádu drah]] (vyhl. 177/1995 Sb.) musí být železniční zastávky vybaveny:
* [[nástupiště|nástupišti]],
* prostory pro cestující a jejich ochranu před povětrnostními vlivy, případně pro [[odbavovací systémy v dopravě|odbavování cestujících]],
Řádek 31:
Podle § 22 odst. 1 písm. e) českého [[Zákon o dráhách|Zákona o dráhách]] je [[provozovatel dráhy]] povinen označit názvy stanice (zastávky), které provozuje; provozovatel dráhy celostátní a regionální je v tomto směru vázán rozhodnutím drážního správního úřadu o názvu stanice (zastávky). Nesplnění této povinnosti je správním deliktem podle § 51 odst. 4 písm. f) téhož zákona a hrozí za něj pokuta do 1 000 000 Kč. Podle § 21 odst. 3 a 4 Stavebního a technického řádu drah se název železniční stanice umisťuje vpravo před vjezdem do stanice a v prostoru stanice (nástupišť). Název železniční zastávky se umisťuje vpravo, nejméně 100 m před začátkem nástupiště a na nástupišti. Provedení stanoví [[technická norma]] TNŽ 73 6390 Nápisy názvů železničních stanic a zastávek (nynější znění platí od 1. 7. 1994)
 
Podle § 54 odst. 1 českého Dopravního řádu drah vydává provozovatel dráhy [[celostátní dráha|celostátní]] nebo [[regionální dráha|regionální]] pro potřebu cestujících vývěsný [[jízdní řád]] pro každou trať, jízdní řád dráhy a pro každou stanici a zastávku seznam "Příjezdy„Příjezdy a odjezdy vlaků"vlaků“. Ve stanicích a zastávkách, kde nejsou cestující [[odbavovací systémy v dopravě|odbavováni]], postačí na veřejně přístupném místě umístit pouze platný seznam „Příjezdy a odjezdy vlaků“, t. j. nemusí zde být vyvěšen celý jízdní řád tratě. Podle § 73 musí být ve všech zastávkách vyvěšovány i informace o předvídaných mimořádnostech v drážní dopravě. Povinnost zveřejnění jízdního řádu stanoví § 22 odst. 1 písm. d) Zákona o dráhách, přičemž způsob zveřejnění má podle § 22 odst. 3 stanovit prováděcím předpisem Ministerstvo dopravy. Nesplnění této povinnosti provozovatelem dráhy je správním deliktem podle § 51 odst. 4 písm. e) téhož zákona a hrozí za něj pokuta do 1 000 000 Kč.
 
Nepřenosná [[návěstidlo|návěstidla]] pro provozní vyznačení zastávky stanoví v Česku předpis ČD – D1<ref>ČD – D1 Předpis pro používání návěstí při organizování a provozování drážní dopravy. (Schváleno rozhodnutím generálního ředitele Českých drah dne 15. dubna 1997, č. j. 55216/97-O11, účinnost od 28. 12. 1997)</ref>. V bodu 977 je stanovena návěst 136 „Vlak se blíží k zastávce“ (bílá obdélníková deska se třemi šikmými černými pruhy postavená na delší straně), která upozorňuje na umístění zastávky. V bodu 978 je stanovena návěst 137 „Konec nástupiště“ (bílá obdélníková deska s černým okrajem postavená na delší straně), která upozorňuje na místo, před kterým musí co nejblíže zastavit první vozidlo s cestujícími (nebo zavazadly) vlaku, který má v určeném místě pobyt.
 
== Železniční zastávka v umění ==
Do obecného povědomí vstoupilo například umělecké ztvárnění železniční zastávky [[Hoštice u Volyně]] v české filmové komedii [[Slunce, seno a pár facek]] (1989). Strohé nástupiště s holým plechovým přístřeškem a nápisem názvu zastávky v krajině mimo zástavbu bylo ve filmu zobrazeno věrně podle reality. Pokyn filmové [[průvodčí]] „Hoštice, ale nezastavujeme, máme zpoždění, vystoupíte si až ve Volyni!“,zobrazující s nadsázkou neformální atmosféru lokálních tratí, nejen inspiroval vznik oblíbené lidové [[hláška|hlášky]], ale zřejmě i inspiroval vedení drah k zavedení zastávek [[na znamení]]. Dnes již tato filmová scéna nevyznívá tak absurdně, protože průvodčí se v podobných případech na lokálních tratích chodí ptát, například: „Hoštice, bude někdo vystupovat?“.
 
== Související články ==