Matyášova brána: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Rozšíření hesla, obr., zrušen Pahýl
Dinybot (diskuse | příspěvky)
m robot: typografické a kódové korekce a náhrady přesměrování podle specifikace
Řádek 4:
 
== Popis ==
Brána je pojata jako antikizující vítězný oblouk se dvěma menšími vchody, se čtvercovými okny nad nimi a s velkolepým nástavcem se dvěma [[obelisk]]y po stranách. Horní část nástavce s Matyášovou deskou je na rozdíl od spodní kamenné části provedena pouze ze štuku, takže lze soudit, že byla dodána později. Pod římsou nástavce je lišta se znaky dědičných habsburských zemí (zleva: [[Dolní Lužice]], [[Lucembursko]], [[Rakousko]], rodová orlice, [[Uhry]], [[Morava]], [[Slezsko]], [[Horní Lužice]]). Vlastní brána je zdobena důmyslně rytmizovanými rustikami (3-2-3-2) a představuje patrně první světský [[Baroko|barokní]] monument na území Čech.
 
Nápis nad branou zní:
:''D[ominus] Matthias El[ectus]] Rom[anus] Imp[erator] S[emper] Aug[ustus] Hung[ariae] Boh[emiae] Rex etc. F[ieri] F[ecit] An[n]o MDCXIV''
tj. česky „Pan Mayáš volený římský císař vždy vznešený uherský, český král atd. dal postavit roku 1614“.
 
V současnosti je brána zakomponována do tereziánského křídla Pražského hradu.
Z průchodu Matyášovy brány se vpravo vstupuje přes Pacassiho schodiště do reprezentativních prostor Hradu a vlevo do [[Sloupová síň|Sloupové síně]], odkud se vstupuje přes galerii do [[Španělský sál|Španělského sálu]].
 
Řádek 16:
Vlastní brána vznikla možná ještě v době [[Rudolf II.|Rudolfově]] a Matyáš ji doplnil jen horní částí nástavce s nápisem. Před branou se tehdy ve směru dnešního I. nádvoří nacházel hradní příkop, který odděloval Hrad od dnešního [[Hradčanského náměstí]], a budovy správce pokladu a zbrojnice.
 
V průběhu tereziánských přestaveb Pražského hradu podle plánů císařského architekta [[Niccolo Pacassi]]ho byla původně volně stojící brána zakomponována do nových křídel. Zároveň byl zasypán hradní příkop a zbourány budovy před bránou, takže vznikl dnešní čestný dvůr a slavnostní mříž, oddělující I. nádvoří od Hradčanského náměstí. K vybourání pater levého křídla a vybudování Sloupové síně došlo až v letech 1927-1930 podle návrhu architekta [[JosipJože Plečnik|J. Plečnika]].<ref>Vlček 2000, str. 185. </ref>
==Odkazy==
===Poznámky===