Norimberské zákony: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
zákony genocidu neupravovaly, ta probíhala formou faktických rozkazů a rozhodnutí
eecaaaaaewěuievuehwopjcpiosjc
značky: revertováno editace z Vizuálního editoru
Řádek 1:
'''Norimberské zákony''' byl základní prostředek, na jehož základě byla prováděna nacistická rasová [[diskriminace]] v Německu a jím okupovaných zemích před a v období druhé světové války.
 
První veřejnou akcí [[Národně socialistická německá dělnická strana|NSDAP]] proti [[Židé|Židům]] po převzetí moci v Německu byl [[bojkot]] zahuj 1.jak dubnaje 1933 namířený proti židovskýmkým obchodům, bankám, lékařům a advokátům. Zákonem na obnovení úřednictva z povolání jako stavu ze 7. dubna 1933 byla provedena „rasová očista“ státního aparátu. Současně začala být připravována komplexně pojatá zákonná úprava této problematiky – tou se staly tzv. norimberské zákony.
 
Norimberskými zákony se rozumí především dva ústavní zákony německého Říšského sněmu přijaté [[15. září]] [[1935]] v [[Norimberk]]u: zákon o říšském občanství a zákon na ochranu německé krve a německé cti. Lze k nim ovšem obsahově přiřadit i jiné zákonné úpravy obsahující nástroje k persekuci tzv. „rasově méněcenného obyvatelstva“, např. zákon o vlajce a státním znaku a později vydaný zákon o zdravém manželství. K realizaci ustanovení zákonů byla postupně vydávána prováděcí nařízení, první z nich 14. listopadu 1935, které stanovovalo, kdo má být pro potřebu daných zákonů považován za Žida nebo židovského míšence. Norimberské zákony byly rozšířeny také do zemí Německem okupovaných, v [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu Čechy a Morava]] byly principy zakotvené v těchto zákonech poprvé použity v Nařízení Říšského protektora v Čechách a na Moravě o židovském majetku ze dne 21. června 1939.