Mikuláš Drabík: Porovnání verzí

Narodil se ve Strážnici, jeho rodiče pocházeli z [[Horní Uhry|horních Uher]] (dnešního [[Slovensko|Slovenska]]). Studoval na vyššíškole apři nižšíbratrském bratrské školesboru ve Strážnici, kde se seznámil s&nbsp;[[Jan Amos Komenský|J.&nbsp;A.&nbsp;Komenským]]. V&nbsp;roce&nbsp;[[1616]] byli společně ordinováni na synodě v&nbsp;[[Žeravice|Žeravicích]] na kněze.<ref>Kniha ''Jan Amos Komenský o sobě.'' Odeon : 1987, s. 350 uvádí odlišná fakta: Drabík byl spolužákem Komenského na bratrské škole ve Strážnici v letech 1604-1605 a od roku 1616 byl správcem sboru v Drahotuších.</ref>

Mezi jeho nejvlivnější posluchače patřil přítel z&nbsp;mládí Jan Amos Komenský, kterého výrazně ovlivnil. Komenský se s ním osobně sešel 1650 ve [[Skalica|Skalici]], překonal počáteční nedůvěru k němu, ano na jeho pokyn se rozhodl přijmout pozvání do [[Sárospatak|Blatného Potoka]]. Po pádu [[Lešno|Lešna]], v němž Drabík viděl trest za to, že Komenský neuveřejňuje jeho předpovědi, zařadil Komenský jeho vidění vedle [[Kryštof Kotter|Kotterových]] a [[Kristina Poniatowská|Poniatowské]] do knihy ''Lux in tenebris'' (1657) a opětovně je pak vydával a vykládal. Komenský setrval v korespondenci s Drabíkem až do listopadu 1670.

K DrábíkovýmDrabíkovým revelacím, v souvislosti s J. A. Komenským, píše Filip Martinek: ''„Od let 1638, což je pravděpodobnější, nebo 1643, což se nezdá tolikotolik plauzibilní, se v životě Mikuláše Drábíka zjevují vize, jejichž původ Drábík vyvozuje od Ducha svatého. Vize podporovaly tužby Komenského, který se domníval, že české země budou osvobozeny z područí Habsburků, že bude nastolena vláda pravdy, míru a Ducha svatého. Právě v koexistenci a korelaci podobných vizí (Kotter a Poniatowská) J. A. Komenský publikuje dvě knihy: Lux in tenebris v roce 1662 a Lux e tenebris v roce 1665. V knize z roku 1659 (Historia revelationum) zmíněná vidění Komenský interpretoval. První zjevení (vize) Drábíkovo se mělo udát v roce 1638, kdy při cestě na Moravu uslyšel hlas z nebe. Tento hlas hovořil o vítězství Jiřího II. Rákocziho. Otázkou zůstává, zda by hluboce věřící křesťan a rozum užívající filosof, jakým J. A. Komenský bezpochyby byl, uvěřil nějakým blábolům opilce. Je nutné se ptát, zda ve vizích Mikuláše Drábíka skutečně nemohl nějakým způsobem působit Duch svatý. Toto působení mohlo být posléze zastřeno vůlí vlastního přání anebo i něčím jiným.“''<ref>{{Citace monografie

}}</ref>. Kat mu uťal s hlavou současně pravou ruku, poté mu byl vytržen jazyk a spolu s tělem byly spáleny Komenského rukopisy a knihy. Během soudního procesu se prý Drabík choval statečně až drze, posmíval se svým soudcům a urážel je. Z Drabíkovy pozůstalosti se dochovala celá řada rukopisů, jež jsou dnes uloženy v různých institučních knihovnách.