Československé legie: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Oprava syntaktického pravopisu.
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
Řádek 8:
V Rusku se zúčastnili několika vítězných bitev války, včetně [[Bitva u Zborova|Zborova]] a [[Bitva u Bachmače|Bachmače]] proti ústředním mocnostem, byli také zapojeni do [[Ruská občanská válka|ruské občanské války]] bojující proti bolševikům, v jeden čas kontrolovali celou [[Transsibiřská magistrála|transsibiřskou železnici]] a většinu velkých měst Sibiře.
 
Název československé legie vznikl až po válce, za války se používalo souhrnné označení '''revoluční dobrovolná vojska''' (později zahraniční čs. vojska). Základ těchto vojsk začal vznikat již v&nbsp;roce [[1914]] z&nbsp;dobrovolníků, českých krajanů, kteří se hlásili do carské armády v [[Ruské impérium|Rusku]] a [[Francouzská cizinecká legie|Cizinecké legie]] ve [[Francie|Francii]]. Čeští krajané v Rusku, z&nbsp;[[Varšava|Varšavy]], jejího okolí a z území [[Volyň|Volyně]], vytvořili jednotku zvanou „[[Česká družina]]“ (nejednalo se pouze o&nbsp;Čechy a&nbsp;Slováky, ti však měli velkou převahu). Krajané ve Francii byli v rámci francouzské Cizinecké legie začleněni do samostatné roty, pro kterou se vžilo označení „[[rota Nazdar]]“. Počet českých a slovenských dobrovolníků se postupně navyšoval. Od roku [[1917]] se tvořily legie také v [[Itálie|Itálii]]. Koncem války měly jednotky československých zahraničních vojsk celkem přes 140&nbsp;000 příslušníků.<ref name=":0">{{Citace monografie| příjmení = Mojžíš| jméno = Milan | titul = Československé legie 1914-1920 | vydání = 2. | vydavatel = Nakladatelství Epocha| místo = Praha| rok = 2017| počet stran = 456| strany = 7| isbn = 978-80-87919-27-9}}</ref>
 
== Přehled ==