Nippur: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Typografická úprava |
m robot: typografické a kódové korekce a náhrady přesměrování podle specifikace |
||
Řádek 4:
Nippur byl původně vesnicí uprostřed močálů, v níž lidé žili v rákosových chatrčích. Takové osady bývaly tehdy neustále ohrožovány záplavami i požáry. Nové osady vyrůstaly na stejném místě na starých troskách, současně i díky tvořivému lidskému úsilí tak pozdější vsi vystupovaly nad okolní terén. Člověk začal stavět své první chrámy a postupně i obydlí z hliněných cihel, zprvu velmi primitivních. Keramika této doby se blíží kramice z [[elam]]ských [[Susy|Sus]], v podstatě zůstává dost hrubá. Mnohem větší pokrok zaznamenalo stavitelství, oblé cihly se využívaly dokonce jako potrubí. Během 4. tisíciletí se objevují první klínové záznamy vyryté do hlíny v sumerském jazyce.<ref> [http://www.crystalinks.com/nippur.html Nippur, popis a historie]</ref>
===Nippur za raného Sumeru===
K významným centrům sumerské civilizace patřil Nippur od raně dynastické doby. Nikdy nebyl žádným politickým centrem, ale záhy se stal střediskem uctívání (a
Nápisy králů [[Uruk]]u [[Lugalzagezi]]ho a [[ur]]ského [[Lugal-kigub-nidudu]]a dokládají, že složení holdu bohu Enlilovi v Nippuru zvyšovalo královskou prestiž a legitimovalo jejich moc. Někteří vládcové se však při tomto aktu nechávali zastupovat svým [[ensi]]m.
===Nippur za vlády semitských panovníků===
Také za vlády [[Semité|semitských]] králů [[Akkad]]u v Sumeru význam Nippuru zůstal zachován. dokládá to i tvrzení, že právě před bránu boha [[Enlil]]a přivedl v okovech král [[Sargon Akkadský]] poraženého Lugalzageziho, který měl již před Sargonem snahu ovládnout celý Sumer. Poslední král [[Akkadská říše|Akkadské říše]] [[Narámsín]] přestavěl oba nippurské chrámy a opravil a vyztužil opevnění. Po Akkadu následovala vláda 1. semitské dynastie urské a stavby [[Ur-Gur]]a a [[Ur-Engur]]a, známého svou stavební činností chrámu v [[Babylón]]u. Tyto stavby vyčnívají nad spodní části Narámsínovy. Ur-Gur dal nippurskému chrámu konečnou podobu terasovitého stupňovitého zikkuratu. Rovněž znovu přestavěl hradby města.
Z následující doby známe plánek města, na němž kanál ''Šatt-en Nil'' odděluje východní čtvrť města se samostatnými hradbami, tvořícími čtverec o straně asi 860 m, která byla vlastně městem ve městě. Za dalších králů jsou nippurské chrámy opravovány a přestavovány, archeologie dokládá destruktivní činost při nájezdech [[Elamité|Elamitů]]. V opisu ze [[Starobabylónská říše|Starobabylónské říše]] se zachovaly v Nippuru zlomky zákoníku významného krále [[3. dynastie urská|3. dynastie urské]] [[Urnammu]]a. Nippur měl své výsadní postavení po velkou část historie Sumeru, [[Asýrie]] i Babylónu. Pokud mu někteří vládcové výsady odňaly, brzy po změně politických poměrů mu nový vládce původní výsady vrátil.
===Nippur v době starobabylónské===
Mezi výsadní města řadí Nippur ve svém zákoníku i babylónský král [[Chammurapi]], přestože ten přenesl hlavní kultovní sídlo do Babylónu k poctě babylónského nejvyššího boha [[Marduk]]a. Chammurapi však vtělil do atributů Marduka mnohé vlastnosti Enlila. Přesto chrám É-kur byl dlouhou dobu zanedbávaný.
Řádek 23:
Peters sám byl v oblasti archeologie úplným laikem, neseznámil se s místními poměry a provedl řadu nerozvážných diplomatických tahů, jimiž si znepřátelil domorodé obyvatelstvo. Vykopávky začal [[6. únor]]a [[1889]]. Byly zcela nesystematické, Peters nechával kopat chaotické příkopy, tunely a jámy, čímž nadělal budoucímu průzkumu značné škody a potíže. Zcela opomíjel architekturu, zajímaly ho jen jednotlivé nálezy, v čemž však měl úspěch. Získal množství předmětů - cihly s nápisy, sošky, závaží a fragmenty asi 2000 hliněných tabulek. Nápisy na těchto tabulkách dosvědčily, že objevené město se nazývalo Nippur.
V dubnu 1889 vyvrcholily potíže s domorodci. Když Peters zjistil krádeže věcí z tábora, rozhodl se k ráznému kroku, když přikázal svým tureckým četníkům, vybraných k ochraně tábora, po vetřelcích střílet. Když tak došlo k zabití příslušníka kmene Afádžů, vyhlásili domorodci americkým průzkumníkům boj. [[18. duben|18. dubna]] byl tábor přepaden a archeologové museli utéci, přičemž zachránili aspoň část vykopávek.
John Peters se dokázal na novou expedici připravit lépe a [[14. leden|14. ledna]] [[1890]] začal znovu kopat. Během necelých čtyř měsíců zde našel množství úlomků váz a sošek, pečetí na cihlách a asi 5000 tabulek. Všechny nálezy odvezl do [[USA]], kde je věnoval muzeu [[University of Pennsylvania|Pennsylvanské univerzity]] ve [[
===Expedice vedené J. H. Haynesem===
Pro archeologii a světovou historii mají mnohem větší hodnotu práce vedené konzulem USA J. H. Haynesem. V pahorku Niffar strávil s přestávkami celkem 38 měsíců. V první fázi zde byl od března [[1893]] do února [[1896]], poté od února [[1899]] do května [[1900]]. Většinou se musel spolehnout na pomoc domorodých asistentů. Ačkoliv také nebyl historik, archeolog ani architekt, dokázal přinést světu mnoho nových poznatků z nejstarší historie Sumeru.
Objevil přes 500 hrobů, více než tisíc pečetí a pečetních válečků, množství střepin váz a sošek, především však archív 50 000 hliněných tabulek, které posléze vědci zpracovávali přes půl století. Z klínopisných textů vyčetli jména nejstarších vládců sumerských měst [[Ur]]u, [[Uruk]]u a dalších až po historii [[Babylón|babylonských říší]]. Nález těchto tabulek byl posledním argumentem pro existenci sumerského národa. Tento archív byl nalezen na kopci poměrně vzdáleném od nippurského zikkuratu. Vznikal postupně od poloviny 3. tisíciletí př. n. l. až do perského období.
Některé z textů obsahují nejstarší literární památky světa - báje, legendy a poezii. Jejich překladu z tabulek se věnoval německý badatel [[Hermann Hilprecht]], po jehož smrti se na základě poslední vůle část tabulek dostala do sbírek univerzity v [[Jena|Jeně]], část zůstala ve Philadelphii. Mezi nejvýznamnější texty nelezené v Nippuru patří báje o ''Potopě světa'', která byla předobrazem biblickému příběhu. Zajímavé jsou však i tabulky vypovídající o životě v sumerských městech. Např. se s nich dozvídáme, že v Nippuru znali téměř 60 druhů piva různé kvality. Zajímavá je tabulka ze 13. st. př. n. l. s nejstarším známým plánem města na světě.
Řádek 43:
Skladba ''[[Enlil a Ninlil]]'' vysvětluje vznik [[Měsíc (měsíc)|Měsíce]]. V Nippuru žili ještě předtím, než byli stvořeni lidé, bohové Enlil, [[Ninlil]] a [[Ninšebaraguma]]. Ta varuje svoji dceru Ninlil před koupelí v kanálu, neboť by ji mohl svést Enlil. Dívka však nedbá matčina varování a je skutečně Enlilem svedena. Na svět přivede boha Měsíce [[Nannar]]a. Když je Enlil odsouzen za trest do podsvětí, jde Ninlil s ním a cestou je svedena ještě třikrát. Tak jsou splozeni tři podsvětní bohové. Ty dá Enlil za sebe jako náhradu za to, že může podsvětí opustit a žádá za to dovolení, aby směl jejich nejstarší bratr Nannar vystoupit na nebe jakožto Měsíc.
Ve ''Zpěvu o motyce'' je vysvětlen vznik světa a lidí. Když Enlil oddělil zemi a nebe, vyhloubil rýčem v zemi otvor a z něho první lidé vyrašili jako tráva.
''Epos o [[Atrachasís]]ovi'' je nejstarším babylónským mytologickým eposem. Zprvu byli bohové ještě lidmi a museli v potu tváře pracovat. Nižší bohové [[Igigové]] unaveni těžkou prací se vzbouřili proti vyšším bohům, [[Annunakové|Annunakům]] a obklíčili svatyni boha Enlila v Nippuru. Annunakové pak po poradě rozhodli stvořit člověka, který by pracoval místo stávkujících Igigů. Když se pak lidé rychle rozmnoží, vyrušují bohy z klidu, a tak na ně Enlil sešle potopu světa. Jediný člověk, který se zachránil, byl Atrachasís.<ref>Mýty staré Mezopotámie, Praha 1977, str. 14, 16-17, 19, 20</ref>
| |||