Mijuki Išikawa: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: -prázdná šablona autoritních dat; kosmetické úpravy |
upraven překlad, panel, úvod, ref značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 2:
| jméno = Mijuki Išikawa
| obrázek = Miyuki Ishikawa Kotobuki-Sanin Incident.jpg
| místo narození = [[Prefektura Mijazaki|Mijazaki]]<br/>{{Vlajka a název|Japonské císařství}}
| místo úmrtí = {{Vlajka a název|Japonsko}}
| zatčení = [[ 15. leden| 15. ledna]] [[1948]]
| výše trestu = 4 roky
| počet obětí = 103–169
| období vraždění = duben 1944 – leden 1948
Řádek 19 ⟶ 13:
| další =
}}
'''Mijuki Išikawa''' ({{Vjazyce2|ja|石川 ミユキ}}
==
Išikawa se narodila ve vesnici Honjó, která se stala součístí města [[Kunitomi]] v [[Prefektura Mijazaki|prefektuře Mijazaki]]. Když jí bylo 17 let, přestěhovala se [[Tokio|Tokia]], kde vystudovala kurz [[Tokijská univerzita|Tokijské univerzity]] a stala se [[Porodní asistentka|porodní asistentkou]]. V roce 1919 se provdala za provdala za Takešiho Išikawu, o tři roky staršího bývalého seržanta tajné policie [[Kempeitai]], který v letech 1919–1926 sloužil jako policista. Manželství zůstalo bezdětné, protože Mijuki byla po operaci odejmuta [[děloha]].<ref name="ide1948">{{cite journal|last=Ide|first=Isamu|year=1948|script-title=ja:―搜査斷片―壽產院事件の眞相|trans-title=Truth of Kotobuki San'in incident|journal=Jikei|publisher=Jikeikai|volume=30|issue=3|pages=21-25}}</ref> Manželé žili společně s Takešiho synem z předchozího manželství a třemi adoptovanými dětmi (dva chlapci a dívka).
Mijuki byla zkušená porodní asistentka a řídila porodní dům ''Kotobuki San'in'' (寿産院 / 壽產院). Byla významnou členkou několika spolků porodních asistentek.
== Infanticida ==
Ve [[40. léta|40. letech 20. století]] se v porodním domě narodilo mnoho dětí. Většina z nich byla se narodila mimo manželství a jejich matky byly chudé a bez dostatečných prostředků, aby se mohly řádně postarat o své potomky. Išikawa kvůli nedostatku pěstounů, sociálních a charitativních služeb nemohla zprostředkovat pomoc .Aby dilema vyřešila, přestala o řadu kojenců pečovat, a mnozí z nich zemřeli v přímém důsledku zanedbané péče.Téměř všechny ostatní porodní asistentky zaměstnané v porodnici v Kotobuki byly touto praxí znechuceny a z nemocnice odešly. Později se také pokusila za takovéto vraždy požadovat úplatu. Spolu s manželem Takešim požadovala od rodičů značné sumy peněz a tvrdili, že je to méně než skutečné výdaje na výchovu nechtěného dítěte. Na tomto schématu se podílel také lékař Širo Nakajama, který páru pomáhal falšováním úmrtních listů. Přesný počet obětí není znám, odhaduje se však, že zabila nejméně 103 dětí.<ref name="keishicho1978">{{cite book|author=<!--Staff writer(s)/no by-line.-->|year=1978|script-title=ja:警視庁史 [第4] (昭和中編 上)|trans-title=Histrory of Metropolitan Police Department vol.4|publisher=Metropolitan Police Department|pages=552-557}}</ref>
== Uvěznění a potrestání ==
[[Soubor:Report of Kotobuki Sanin.jpg|náhled|upright=1.2|[[Asahi šimbun]] ze 17. ledna 1948, popisující podezření ze spáchání 169 vražd a přiznání pachatelky k předem rozváženému zločinu]]
Dva policisté z policejní stanice [[Waseda]]
Při dalším vyšetřování policie našla u majitele pohřebního ústavu přes 40 mrtvolek. Dalších třicet bylo později objeveno v chrámu.<ref>The Asahi Shimbun. The Asahi Shimbun Company. 19 January 1948. p. 2</ref> Pouhý počet nalezených mrtvých těl a doba, po kterou k vraždám došlo, ztěžovaly orgánům určení přesného počtu obětí. Tak zůstává přesný počet obětí nejistý.U soudu žalobci odhadovali, že Išikawa od dubna 1946 do ledna 1948 zavraždila minimálně 27 novorozenců z 84 zapsaných v porodním domě.<ref name="keishicho1978" />
Mijuki tvrdila, že oběťmi byly opuštěné děti a trvala na tom, že za jejich smrt jsou odpovědní rodiče. I když takové tvrzení většinou nalezlo ve společnosti podporu.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Miyuki Ishikawa. Japonská ředitelka porodnice nechávala zemřít poválečné novorozence, od chudých rodičů za to brala peníze
| url = https://www.mall.tv/zrudy-v-suknich/miyuki-ishikawa-japonska-reditelka-porodnice-nechavala-zemrit-povalecne-novorozence-od-chudych-rodicu-za-to-brala-penize
| vydavatel = mall.tv
| datum vydání = 2021-11-12
| datum přístupu = 2021-11-17
}}</ref> Ne každý vysvětlení přijal, například spisovatelka Juriko Mijamoto se postavila proti.
Úřady považovaly její vraždy za zločin opomenutí. U tokijského okresního soudu byla Mijuki odsouzena k osmi letům vězení, Takeši a Dr. Širo Nakajama dostali čtyři roky. Pár se odvolal a v roce 1952 Nejvyšší soud v Tokiu původní tresty zmírnil na čtyři resp. dva roky.
==
Událost přiměla japonskou vládu zvážit legalizaci [[Interrupce|interrupcí]]. Umělé potraty z ekonomických důvodů byly 24. června 1949 v Japonsku legalizovány.
== Pozdější život ==
V roce 1969 s Išikawou uděly rozhovor noviny ''Šjúkan Šinčó'', ve kterých tvrdila, že je nevinná. Poté co byla propuštěna z vězení, začala pracovat jako prodavačka mýdla, smetany a ryb. Poté pracovala jako makléřka v realitní kanceláři v Tokiu. Její manžel Takeši byl již po smrti. Její bývalý právník odhadoval, že si vydělala okolo 100 milionů jenů.
== Odkazy ==
|