Bruce McLaren: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Drobná úprava o protnutí cílové čáry. |
mBez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 9:
Roku [[Formule 1 v roce 1960|1960]] dělal v týmu Cooper dvojku [[Jack Brabham|Brabhamovi]], za kterým skončil celkově druhý v hodnocení [[Mistrovství světa jezdců F1|Mistrovství Světa]]. Tým Cooper získal první místo v [[Mistrovství světa konstruktérů F1|Poháru konstruktéru]]. Po odchodu Brabhama se pro další rok stal jedničkou stáje. V roce 1962 zvítězil na [[Grand Prix Monaka 1962|Velké ceně Monaka]] a celkově v sezóně obsadil třetí pozici. V následujícím roce [[1963]] založil společnost [[McLaren|Bruce McLaren Motor Racing Ltd.]], která vyráběla své vlastní vozy. V závodech pokračoval jako jezdec stáje Cooper až do [[Formule 1 v roce 1966|sezóny 1966]], kdy svůj tým nasadil do závodů Formule 1. Tým Mclaren je součástí závodů Formule 1 dodnes.
V roce [[1965]] startoval ve voze [[Ford GT40]] v závodě [[24 hodin Le Mans|Le Mans]] se spolujezdcem [[Ken Miles|Kenem Milesem]]. Ze závodu je vyřadila porucha převodovky. V následujícím roce 1966 se se spolujezdcem [[Chris Amon|Chrisem Amonem]] stal vítězem Le Mans po kontroverzním závěru závodu ovlivněném nařízením týmu, aby všechny tři vedoucí vozy Ford GT40 z marketingových důvodů projeli cílem společně. Cílovou čáru proťaly vozy Milese/Hulmeho a McLarena/Amona společně, nicméně jury nakonec rozhodla, že vítězem závodu je právě Bruce McLaren a Chris Amon, protože vzhledem k jejich horší startovní pozici ujelo jejich vozidlo delší vzdálenost.
Průlom stáje McLaren přišel v [[Formule 1 v roce 1968|sezóně Formule 1 1968]]. Týmu se podařilo angažovat úřádujícího šampiona z předchozího ročníku Formule 1, kterým byl Novozélanďan Denny Hulme. V sezóně pak nejdřív získal první vítězství pro tým ve velké ceně sám Bruce McLaren, a to na okruhu v [[Circuit de Spa-Francorchamps|Spa-Francorchamps]] a poté zvítězil Denny Hulme v dalších dvou velkých cenách v Itálii a Kanadě. Deny Hulme tak obsadil celkově třetí místo v pořadí jezdců. Bruce McLaren obsadil ve svém vlastním monopostu celkově páté místo a jeho tým skončil na překvapivém druhém místě Poháru konstruktérů.
| |||