Glasgowský pakt o klimatu: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
+ hlavní výsledky
značky: možné problémové formulace editace z Vizuálního editoru
Řádek 36:
| url = https://www.bbc.com/news/world-59277788
| datum přístupu = 2021-11-14
}}</ref>
 
Text dohody „požaduje“, aby země do konce roku 2022 „přehodnotily a posílily“ své závazky v oblasti klimatu, vyzývá k postupnému snižování spotřeby uhlí a zavádí procesy směřující k dosažení globálního cíle v oblasti přizpůsobení se změně klimatu, vyšší úrovně financování opatření v oblasti klimatu a financování ztrát a škod.<ref name=":1">{{Citace elektronického periodika
| titul = COP26: Key outcomes agreed at the UN climate talks in Glasgow
| periodikum = Carbon Brief
| url = https://www.carbonbrief.org/cop26-key-outcomes-agreed-at-the-un-climate-talks-in-glasgow
| datum vydání = 2021-11-15
| jazyk = en
| datum přístupu = 2021-11-16
}}</ref>
 
Řádek 59 ⟶ 68:
* vůbec první zahrnutí závazku omezit („postupně snižovat“) využívání uhlí
* závazek zvýšit finanční podporu rozvojovým zemím.<ref name=":0" />
 
== Obsah dokumentu ==
Klíčovým obsahem dokumentu jsou
 
* Dvouletý pracovní program z Glasgow (COP 26) do [[Šarm aš-Šajch|Šarm aš-Šajchu]] (COP 28), jehož cílem je definovat nový globální cíl v oblasti adaptace.
* Závazek rozvinutých zemí „alespoň zdvojnásobit“ financování adaptačních opatření v letech 2019–2025.
* Uznání ztrát a škod, které jsou již způsobeny oteplováním, a uvítání zprovoznění „Santiagské sítě“.
* Dvouletý glasgowský dialog „k projednání opatření pro financování činností k odvrácení, minimalizaci a řešení ztrát a škod“.
* Nóta vyjadřující „hlubokou lítost“ nad tím, že cíl financování opatření v oblasti klimatu ve výši 100 miliard dolarů ročně dosud nebyl splněn, přičemž rozvinuté země jsou „naléhavě žádány“, aby „urychleně a v plném rozsahu splnily svůj cíl do roku 2025“.
* Závazek „výrazně zvýšit“ finanční podporu a vytvořit nový orgán, který by měl do roku 2024 schválit finanční cíl na období po roce 2025.
* Opakované odkazy na lidská práva, práva původních obyvatel a rovnost pohlaví, jakož i na potřebu sociálních a environmentálních záruk.
* Uznání potřeby chránit, zachovat a obnovit „přírodu a ekosystémy... včetně lesů a dalších suchozemských a mořských ekosystémů“. (Toto nahradilo dřívější formulaci o „řešeních změny klimatu založených na přírodě“).
* Výzva smluvním stranám, aby „zvážily další opatření ke snížení do roku 2030“ dalších skleníkových plynů, včetně metanu.<ref name=":1" />
 
Glasgowský pakt je mnohem delší než ekvivalentní dokumenty dohodnuté v rámci dokumentu „Chile Madrid Time for Action“ z konference [[COP 25]] v roce 2019, který měl celkem sedm stran a z velké části opakoval znění [[Pařížská dohoda|Pařížské dohody]].
 
Glasgowský text – který je ve skutečnosti rozdělen do tří dokumentů – má 11 stran pro rozhodnutí k [[Pařížská dohoda|Pařížské dohodě]] (1/CMA.3), dalších osm stran rozhodnutí v rámci [[Rámcová úmluva OSN o změně klimatu|úmluvy OSN o klimatu]] (1/CP.26) a jednu stranu pro rozhodnutí v rámci [[Kjótský protokol|Kjótského protokolu]] (1/CMP.16).
 
Navíc je zde patrný výrazný posun v jazyce a specifikaci, který byly země ochotny v Glasgowě kolektivně podepsat, ve srovnání s dřívějšími summity. Na rozdíl od podobného dokumentu z [[Konference OSN o změně klimatu 2018 v Katovicích|COP 24]] v Katovicích tato dohoda zdůrazňuje vědecké závěry [[Šestá hodnotící zpráva IPCC|Šesté hodnotící zprávy IPCC]] a „uznává“, že dopady změny klimatu budou při růstu teploty max o 1,5 °C „mnohem nižší“ než při růstu teploty o 2 °C, a „je odhodlána pokračovat v úsilí“ o udržení se pod spodní hranicí (obsah [[Zvláštní zpráva IPCC ke globálnímu oteplení o 1,5 °C|IPCC SR1,5]]).<ref name=":1" />
 
Dohoda „S vážným znepokojením konstatuje“, že současné závazky povedou k nárůstu emisí do roku 2030, a zahajuje pracovní program pro rychlejší snižování „v tomto kritickém desetiletí“, přičemž zpráva o postupu by měla být předložena na konferenci [[COP 27]] v příštím roce.<ref name=":1" />
 
Novinkou je, že pakt „žádá“, aby země „přehodnotily a posílily“ své cíle do konce roku 2022, „pokud to bude nutné k dosažení souladu s teplotním cílem Pařížské dohody... s ohledem na různé vnitrostátní podmínky“. To znamená výraznou změnu od původního návrhu Pařížské dohody, která očekávala použití „ráčnového“ mechanismu vždy po pěti letech.<ref name=":1" />
 
== Závazky ==
Řádek 116 ⟶ 148:
 
== Hodnocení ==
Recepce
 
Šéfka OSN pro klima Patricia Espinosová prohlásila, že není spokojena se změnou jazyka, kterou na poslední chvíli prosadily indická a čínská delegace, ale vyjádřila se, že „žádná dohoda byla nejhorším možným výsledkem. Nikdo nevyhrál.“ a uvedla, že je s dohodou celkově spokojená. „Dali bychom přednost velmi jasnému prohlášení o postupném ukončení těžby uhlí a (zrušení) dotací na fosilní paliva,“ řekla Espinosová, ale vysvětlila, že chápe potřeby Indie.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Avanti