Termální depolymerizace: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m rekategorizace
Dinybot (diskuse | příspěvky)
m robot: typografické a kódové korekce a náhrady přesměrování podle specifikace
Řádek 9:
==Teorie a proces==
 
Předchozí metody pro štěpení uhlovodíkových polymerů vynakládaly velké množství energie na odstranění přebytečné vody. Termální depolymerizace naproti tomu používá vodu pro zlepšení zahřívacího procesu a voda také dodává do reakcí [[vodík]] ze svých molekul.
 
Vstupní surovina se nejprve rozemele a smísí s vodou, pokud je příliš suchá. Pak se zahřívá na 250 °°C a je podroben tlaku 4 MPa na asi 15 minut. Poté tlak rapidně klesne, čímž dojde k vypaření většiny vody. Výsledkem je směs uhlovodíků a pevných látek, které se oddělí. Uhlovodíky jsou opět zahřáty na 500 °°C, což způsobí další rozštěpení delších molekul. Vzniklá směs kapalných uhlovodíků se dělí destilací podobně jako konvenční ropa.
 
Firma tvrdí, že energetická účinnost tohoto procesu je 560 % (85 jednotek energie vyrobené na 15 jednotek energie spotřebované). Vyšší účinnosti může být dosaženo se suššími vstupními materiály bohatšími na [[uhlík]], jako je [[umělá hmota|plastový]] odpad.
Řádek 17:
Pro srovnání, současné metody používané k výrobě [[bionafta|bionafty]] a [[bioetanol]]u ze [[zemědělství|zemědělských]] zdrojů mají energetickou účinnost okolo 320 %.
 
Pomocí termální depolymerizace může být štěpena řada materiálů, včetně [[jed]]ů a těžko odbouratelných nemocničních odpadů.
 
Na druhou stranu, mnoho možných zemědělských odpadů, které by mohly sloužit jako vstupní surovina, je už používána jako hnojivo, palivo, nebo zvířecí krmivo.
Řádek 45:
|Ropa||align=right|39 %
|-
|Plyny||align="right"|6 %
|-
|Pevné látky||align=right|5 %
Řádek 71:
|Plyny||align=right|10 %
|-
|Pevné látky||align="right"|5 %
|-
|Voda||align=right|20 %