Wikipedie

Khuzdulština: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
{{subst:Urgentně upravit}} část, strojový překlad
Rozšíření na základě nového překladu z en wiki
Řádek 1:
{{Infobox - jazyk
| název = Khuzdul
| rozšíření=
|mluvčích= [[Trpaslíci (Středozem)|trpaslíci]] z Tolkienových děl
|klasifikace=
* [[Umělý jazyk|Umělé jazyky]]
|Tvůrce= [[John Ronald Reuel Tolkien]]
|písmo=
|úřední jazyk=
}}
'''Khuzdulština''' je [[fiktivní jazyk]] vymyšlený [[John Ronald Reuel Tolkien| J. R. R. Tolkienem]]. Je jedním z mnoha jazyků ve [[Středozem|Středozemi]]. Jedná se o tajný jazyk [[Trpaslíci (Středozem)|trpaslíků]].
 
Tolkien začal rozvíjet khuzdulštinu ještě před vydáním ''[[Hobit]]a'' v roce 1936, přičemž některá jména se objevila v raných verzích ''[[Silmarillion]]u''. Tolkien založil khuzdulštinu na [[semitské jazyky|semitských jazycích]], především na [[hebrejština|hebrejštině]], a vybavil ji třísouhláskovými kořeny a podobnostmi s hebrejskou [[fonologie|fonologií]] a [[tvarosloví|morfologií]].<ref>{{cite web|first=Helge K. |last=Fauskanger |title=Khuzdul - the secret tongue of the Dwarves |work=Ardalambion |url=https://folk.uib.no/hnohf/khuzdul.htm |publisher=[[University of Bergen]] |access-date=23 November 2018}}</ref><ref>{{cite conference|url=https://books.google.com/books?id=SOF7m2m3AXcC&q=Khuzdul+Hebrew&pg=PA43 |book-title=Arda Philology 1 |conference=First International Conference on J. R. R. Tolkien's Invented Languages. Stockholm, 4–8 August 2005 |year=2007 |first=Magnus |last=Åberg |title=An Analysis of Dwarvish |pages=42–65 |isbn=9789197350013 |editor=Stenström, Anders}}</ref>
{{Urgentně upravit|20211031182738}}
Tolkien si všiml jisté podobnosti mezi trpaslíky a Židy: oba byli „zároveň ve svých obydlích domorodci i cizinci, mluvili jazyky země, ale s přízvukem daným jejich vlastním soukromým jazykem…“.<ref>Carpenter, Humphrey, ed. (1981), ''The Letters of J. R. R. Tolkien'', Boston: Houghton Mifflin, #176, ISBN 978-0-395-31555-2</ref>
Tolkien o trpaslících také poznamenal, že „jejich slova jsou zřejmě semitská, konstruovaná tak, aby byla semitská“.<ref>{{cite news|url=http://www.reocities.com/Area51/Shire/5014/interview.html |title=An Interview with J.R.R. Tolkien |date=January 1971 |work=[[BBC Four]]| archive-url=https://web.archive.org/web/20091019210751/http://www.geocities.com/Area51/Shire/5014/interview.html | archive-date=October 19, 2009 |url-status=dead}}</ref>
 
Ačkoli je známa velmi omezená slovní zásoba, Tolkien se zmínil, že jazyk do jisté míry rozvinul. Dochovalo se malé množství (zatím nepublikovaného) materiálu o khuzdulské fonologii a kořenových modifikacích.<ref>{{cite web|first=Carl F. |last=Hostetter |title=reply to: Khuzdul - mostly to Aelfwine/Carl Hostetter |website = Lord of the Rings Fanatics Forum |date = November 26, 2004 | url = http://www.lotrplaza.com/archives/index.php?Archive=archive&TID=161449 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170422132752/http://www.lotrplaza.com/archives/index.php?Archive=archive&TID=161449 | access-date = April 21, 2017|archive-date=2017-04-22 }}</ref>
== Historie ==
'''[[Aulë]]''',Stvořitel sedmi otců [[Trpaslíci (Středozem)|trpaslíků]] je naučil jazyk "Který pro ně vymyslel"
 
== Reference ==
''Khuzdul'' tedy nemá žádný původ a liší se od jazyků [[Elfové (Středozem)|elfů]]. Jen málo z dalších ras uspělo v tom se tento jazyk naučit.
{{Překlad|en|Khuzdul|1049024465}}
<references/>
 
{{Portály|Tolkien}}
[[Trpaslíci (Středozem)|Trpaslíci]] nebyli ochotni učit ''Khuzdul'' své blízké přátele, ale pro lidi bylo obtížné naučit se více než pár slov, z nichž některá byla zapůjčena.
 
 
'''V prvním věku''', předtím, než předkové [[Edain|Edainu]] přešli do [[Beleriand|Beleriandu]], měli kontakt s [[Trpaslíci (Středozem)|trpaslíky]] v [[Rhovanion|Rhovanionu]] a později v [[Modré hory (Středozem)|Modrých horách]].
 
Existuje mnoho podobností mezi ''Khuzdulem'' a rodnými jazyky [[Lidé (Středozem)|lidí]], jako je jazyk prvního a třetího domu [[Edain|Edaina]].
 
Tento jazyk byl předkem Adûnaicu, jazykem [[Númenor|Númenoru]] a přímým předkem Společné řeči. Tyto lidské jazyky zobrazovaly vlivy ''Khuzdul''.
 
 
Během '''třetího věku''' si trpaslíci z Westlands většinu osvojili a ''Khuzdul'' byl naučený jazyk, který se učí jejich děti v raném věku.
 
Podle své vůle [[Trpaslíci (Středozem)|trpaslíci]] odolávali změně svého jazyka a jazyk se diverzifikoval a měnil tak pomalu, „''jako zvětrávání tvrdé skály ve srovnání s táním sněhu''“ , s ohledem na jazyky dokonce i [[Elfové (Středozem)|elfů]]. Výsledkem bylo, že zůstala podobná původní podobě, kterou učil [[Aulë]], a když si rozbité klany vyvinuly své vlastní dialekty, dokonce i ve třetím věku mohly klany snadno komunikovat.
 
 
Jednou z mála frází známých cizincům je jejich bojový pokřik: '''''Baruk Khazâd! Khazâd ai-mênu!''''' což znamená Sekery trpaslíků! Trpaslíci jdou na vás!
 
== Jména ==
[[Trpaslíci (Středozem)|Trpaslíci]] byli od přírody tajní a jejich rodná jména byla považována za příliš intimní, než aby je mohli odhalit cizím osobám.
 
Ve veřejném životě přijali vnější jména v jazyce svého okolí.
 
Není známo, zda jsou tyto „vnější“ názvy překlady jejich vnitřních jmen, nebo zda měly nějaký vztah, či nikoli.
 
Dokonce i Balinova hrobka zobrazuje tato „vnější“ jména Balina a Fundina, protože vždy existovala možnost, že nápis budou číst cizí lidé.
 
Nakonec by své „vnější“ názvy využili i mezi sebou.
 
== Psaní ==
Říká se, že [[Trpaslíci (Středozem)|trpaslíci]] vyvinuli ideografické nebo [[Piktografické písmo|piktografické]] písmo, dokud se nepřiblížili k [[Eldar|Eldaru]] a neuvědomili si užitečnost abecedních systémů [http://tolkiengateway.net/wiki/Tengwar tengwar] a [http://tolkiengateway.net/wiki/Cirth cirth].
 
Tento vliv pocházel zejména od [[Noldor]] z [[Eregion|Eregionu]] během druhého věku
 
[[Trpaslíci (Středozem)|Trpaslíci]] příliš nepoužívali písemnou komunikaci, ale měli rádi nápisy vytesané do kamene, a tak (i když Gwaith-i-Mirdain používal runy pouze jako „záležitost tradice“, hlavně pro formální spisy), trpaslíci z [[Moria (Středozem)|Morie]] našli [http://tolkiengateway.net/wiki/Cirth Cirth] praktičtější.
 
[[Trpaslíci (Středozem)|Trpaslíci]] adaptovali a upravili [http://tolkiengateway.net/wiki/Cirth cirth] v různých fázích (viz: [http://tolkiengateway.net/wiki/Angerthas_Moria Angerthas Moria], [http://tolkiengateway.net/wiki/Angerthas_Erebor Angerthas Erebor]).
 
Ve třetím věku bylo na cirth většinou zapomenuto, ale jen trpaslíky, takže došlo k mylné představě, že je trpaslíci vynalezli, známé jako „trpasličí písmena“.
 
== Etymologie ==
Slovo Khuzdul (v pozdějších rukopisech také hláskované Khuzdûl) se skládá z kmene KH-Z-D a adjektivního nebo genitiválního zakončení -ul.
 
== Další verze ==
Ve starších spisech, jako jsou [http://tolkiengateway.net/wiki/The_Lhammas The Lhammas] a [http://tolkiengateway.net/wiki/The_Tree_of_Tongues The Tree of Tongues], Tolkien popsal několik kmenů jazyka [http://tolkiengateway.net/wiki/Valarin Valarin] a Khuzdul, který vymyslel [[Aulë|Aule]].
 
 
Jiná jména, která Tolkien používá pro jazyk trpaslíků, jsou:
 
'''Khazadian'''
 
'''Aulian'''
 
'''Nauglian'''
 
'''Naukarin'''
 
== Vliv ==
Khuzdul je strukturovaný, podobně jako [[Semitské jazyky|semitské]] jazyky, kolem trikonsonantických kořenů, jako jsou kh-z-d, b-n-d a z-g-l.
 
 
Trpasličí jazyk zní podobně jako hebrejština a Tolkien si skutečně všiml některých podobností mezi trpaslíky a Židy: oba byli „najednou domorodci i mimozemšťané ve svých obydlích, mluvili jazyky země, ale s přízvukem kvůli jejich vlastnímu jazyku … “{{Portály|Tolkien}}
 
[[Kategorie:Jazyky J. R. R. Tolkiena]]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Khuzdulština“