Tatra: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
konsensuální proiskutovaná změna
značka: vrácení zpět
Vs (diskuse | příspěvky)
m doplněn obrázek a pár detailů
Řádek 57:
 
=== Ve vlastnictví Terexu ===
Společnost stát odprodal firmě '''[[SDC]]''' Čechoameričana Miloty K. Srkala, který ve firmě působil do 13. 1. 2003. Tak se Tatra ocitla v rodině americké společnosti [[Terex]] Corporation, která se zabývá výrobou těžké mechanizace a byla hlavním podílníkem SDC. Terexu připadl většinový 80,5% podíl společnosti Tatra a. s. To navenek potvrdilo Tatru jako výrobce těžkých terénních nákladních vozů, díky společnosti Terex měla Tatra pronikat i na západní trhy, výsledek ovšem byl nevalný. Trh se nedočkal dokonce ani alespoň prototypu kombinujícího s účastí Tatry to nejlepší, co široká produkce Terexu nabízela. Úspěchem, který společnosti pomohl v tomto období byla již delší dobu připravovaná dodávka 302 vojenských vozů [[T 816]] do [[Izrael]]e prostřednictvím sesterské '''ATC''' ([[American Truck Company]]) a jejího kontraktu s TACOM z r. 2004 – kopřivnické [[CKD]] sady kompletovali za oceánem s motorem [[Cummins]] ISM, automatickým převodem [[TwinDisc]], doohušťováním [[CM]] a americkou plošinou ve firmě Terex Advance ve Fort Wayne, IN (původně měla montáž probíhat ve spolupráci s výrobcem nákladních vozů [[Bering]]), aby pak hotový vůz s více než 50 % komponent „Made in USA“ putoval opět přes moře k uživateli. Některé z vozů byly vybaveny hydraulickou rukou, malé množství pro výcvik řidičů pak 4dveřovou kabinou. Prostřednictvím ATC se r. 2004 firma zúčastnila tendru na dodávky vozů projektu [[LVSR]] pro americkou [[Námořní pěchota Spojených států amerických|USMC]], vyrobila a do armádních testů dodala 3 prototypy T 817 konfigurace 10x10 s motory [[Caterpillar]], zakázku ovšem r. 2006 dostal domácí [[Oshkosh]], jediný další účastník tendru.
 
=== Po Terexu ===
Řádek 94:
* Praha-Smíchov: původně hlavní závod koncernu [[Ringhofferovy závody|Ringhoffer]] (vlastník Tatry) zaměřený na výrobu železničních vozů (převážně osobních, ale i motorových a elektrických) a tramvají Ringhoffer. Po [[Druhá světová válka|2. světové válce]] byly Ringhofferovy továrny znárodněny, jeho jméno vymazáno a nahrazeno označením Tatra n.p. Smíchovský závod poté vyvinul tramvaje [[Tatra T1]], [[Tatra T2|T2]] a zejména světoznámou [[Tatra T3|T3]], která se rozšířila do mnoha zemí nejen východního bloku. Po několik let vyráběl [[trolejbus]]y [[Tatra 400]] s podvozkem [[Tatra 111|T111]]. Samostatně od závodu dočasně existovala i tzv. pražská konstrukční kancelář Tatra jako vývojové pracoviště (mj. T603). V roce 1963 byl smíchovský závod přeřazen pod koncern [[ČKD]]. Po roce 1989 ČKD Tatra, poté [[ČKD Dopravní systémy]].
* Příbor (původně Transporta; včleněna 1951, jako dceřiná s. r. o. od 5. 1. 1995, od 26. 7. 1995 jako Tatra Příbor, a.s.): závod adaptován pro výrobu osobního vozu [[Tatra 613]] a dílů pro [[Tatra 815|T815]]. Po přesunu zbylé výroby do Kopřivnice zanikla.
* Studénka Butovice: železniční vagóny a motorové vozy. Od roku 1958 vyčleněna z podniku Tatra s celou železniční výrobou, ale používala její obchodní značku Vagonka Tatra. Po roce 1989 jako [[Škoda Vagonka|Moravskoslezská vagónka]] Studénka. Po privatizaci společností ThrallCar se orientovala pouze na nákladní vozy a výroba osobních vozů byla převedena do Vítkovic pod jiným vlastníkem.
* Trnava ([[Trnavské automobilové závody]], součást kombinátu Tatra 1. 1. 1986 – 1. 7. 1988): užitkové automobily [[Škoda 1203|Škoda-TAZ 1203]], motory Š1203, spojky pro všechny automobily vyráběné v Československu. Po privatizaci jako TAZ-Sipox, zanikla.
 
Řádek 148:
Účast v Rallye Dakar a podobných soutěžích přispívá ke zkoušení agregátů a komponent v extrémních podmínkách a pomáhá tak následně zdokonalovat i sériovou výrobu.
 
Nejúspěšnější piloti vozů Tatra: [[Karel Loprais]] (6× zlato – 1988, 1994, 1995, 1998, 1999, 2001, 4× stříbro – 1987, 1996, 2000, 2002, 1× bronz – 1992, 2× čtvrtý – 1990, 1991, sedmý 2004), Ing. [[Tomáš Tomeček]] (1× stříbro – 2003, 1× bronz – 1999, 1× čtvrtý 2000, šestý 2004, desátý 2002, jedenáctý 2007, jako navigátor byl i členem vítězné Lopraisovy posádky), [[Zdeněk Kahánek]] (1× bronz – 1990, pátý 1991, devátý 1992, osmnáctý 1987), [[Vlastimil Buchtyár]] (1× bronz – 1995, osmý 1992, desátý 1993), [[Ladislav Fajtl]] (1× bronz – 1996), [[Milan Kořený]] (1× bronz – 1998, čtvrtý 1996), [[Aleš Loprais]] (1× bronz – 2007, pátý 2019, šestý 2013 a 2014, sedmý 2017), [[André de Azevedo]] (čtvrtý 2006, pátý 2007, šestý 2004 a 2009, osmý 2012; podle výsledkových listin i stříbro 2003 a bronz 1999 a desátý 2002, jelikož byl uveden jako řidič při registraci, byť řídil Tomeček), [[Martin Kolomý]] pátý 2013, sedmý 2012 a 2015, 11. 2018, 15. 2017 a 17. v ročníku 2016, [[Bedřich Sklenovský]] šestý 2000, Jaroslav Valtr osmý 2016, ArturPatrice ArdavičusGarrouste jedenáctý9. 2016v ročníku 2020, [[Ignacio Casale]] 9. v ročníku 2021, Martin Šoltys 10. v 2021, 11. v 2020 a 12. v ročníku 2018, Artur Ardavičus jedenáctý 2016, Tomáš Vrátný 14. v ročníku 2015 a 16. 2016.
 
== Modely vyráběné v současnosti ==
Řádek 158:
<gallery>
Soubor:Brno, Autotec 2008, armádní Tatra.jpg|[[Tatra 810]]
Soubor:Tatra Tactic T 810 (2).jpg|[[Tatra Tactic]]
Soubor:Tatra-T815 780R59 PICT0028.jpg|[[Tatra 815-7]]
Soubor:Tatra T815 TERRno2.JPG|[[Tatra 815|Tatra Terra]]