Mikulov: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Název: standardní název sekce |
|||
Řádek 102:
Počátky mikulovské [[Židovská obec|židovské obce]] sahají do období po roce [[1421]], kdy byli [[Židé]] vypovězeni rakouským vévodou [[Albrecht II. Habsburský|Albrechtem V.]] z Vídně a Dolních Rakous. Část těchto běženců nalezla útočiště v Mikulově, který ležel těsně při hranicích.<ref name="Nezhodová423">Nezhodová, Soňa. ''Židovský Mikulov''. 1. vyd. Brno: Matice moravská, 2006. 423 s. {{ISBN|80-86488-28-4}}</ref> Další příliv nastal za vlády Albrechtova syna [[Ladislav Pohrobek|Ladislava Pohrobka]], který vyhnal Židy z moravských královských měst.
Tito ve středověku opovrhovaní vyhnanci se počali usazovat ve zdejším podhradí, kde posléze vznikla samostatná židovská čtvrť, jež získala v roce [[1591]] samosprávu s vlastním rychtářem a s dalšími výsadami.<ref name="Nezhodová423"/> Mikulovská židovská obec se postupně rozrůstala a získávala na významu, až se nakonec stala jednou z nejvýznamnějších na Moravě.<ref name="Historie Mikulova">[http://www.cbks.cz/Mikulov08b/Mikulov.pdf Historie Mikulova]{{Nedostupný zdroj}}</ref> To byl také důvod, proč se Mikulov stal v první polovině 16. století sídlem [[seznam moravských zemských rabínů|moravských zemských rabínů]], kteří zde sídlili do roku [[1851]]. Tím se město stalo kulturním centrem moravského židovstva. Jako v pořadí druhý zemský rabín zde v letech [[1553]]–[[1573]] působil
Život zdejší židovské obce poznamenalo několik velkých požárů. [[10. srpen|10. srpna]] [[1719]] zničil rozsáhlý požár celou židovskou čtvrť. Po znovuvybudování ghetta přišla v dubnu [[1737]] další ohnivá pohroma.<ref name="Historie Mikulova"/> V první polovině 18. století žilo v Mikulově na 600 židovských rodin a zdejší židovská obec byla nejpočetnější na Moravě (přebývalo zde téměř 10 % moravských Židů).<ref>{{Citace monografie|příjmení=Miller|jméno=Michael Laurence|odkaz na autora=Michael Laurence Miller|titul=Rabbis and Revolution : A Study in Nineteenth-Century Moravian Jewry|vydání=|místo=New York|vydavatel=Columbia University|rok=2004|isbn=|poznámka=|strany=57|jazyk=}}</ref> V první polovině 19. století tvořili Židé téměř polovinu obyvatel města, ale po získání plné občanské rovnoprávnosti v roce [[1848]] začalo jejich stěhování do velkých měst, zejména do Brna a Vídně, kde měli lepší ekonomické podmínky.
| |||