Čertovka: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 26:
 
== Charakter území ==
Původ názvu celého ostrova [[Kampa]] není příliš jasný, pochází buď ze slova ''campus'', což znamená latinsky pole, planina, popřípadě od slova ''zákampí'' – stinné místo. Jiné zdroje ale uvádí, že vzniklo podle majitele jednoho z domů, Tychona Gansgeba z Kampu. Z pramenů je patrno, že ostrov [[Kampa]] se v druhé polovině 12. století stal majetkem [[Maltézští rytíři|maltézských rytířů]]. Byla tu řada zahrad, postupně se zde stavěly i zdejší mlýny. Podoba ostrova, jeho břehy i výška se postupně utvářely spolu usazováním naplavenin i navážek z [[Malá Strana|Malé Strany]] a [[Hradčany|Hradčan]]. Náměstí na Kampě bývalo místem konání hrnčířských trhů, v [[Park Kampa|parku]] upraveném do současné podoby v letech 1947–1948 se konají divadelní představení, umělecké akce a další kulturní podniky. Pražský ostrov si jako místo svého bydliště vybrali osobnosti jako výtvarník [[Jiří Trnka]], hudební skladatel [[Bohuslav Martinů]], jazykovědec a spisovatel [[Josef Dobrovský]], básník [[Vladimír Holan]], malíř a ilustrátor [[Adolf Kašpar]] či kunsthistorik [[Zdeněk Wirth]] nebo herec [[Jan Werich]].
 
Vlastní Pražské Benátky se nachází u nejsevernější části Čertovky mezi Karlovým mostem a ústím do [[Vltava|Vltavy]]. Zadní trakty domů s průčelími do ulice U Lužického semináře připomínají svojí blízkostí k vodní hladině Benátky italské. Ve středověku tudy ještě před existencí mostu procházela cesta vedoucí od Karlova mostu ke staré osadě Rybáře. Čertovkou proti proudu, od jejího ústí do Vltavy, je vidět po pravé straně zadní část objektů Hergetovy cihleny čp. 101/III, otevřené jejím majitelem Františkem Hergetem v roce 1781. Dále pak již následují dvorky domů čp. 100/III, 99/III, 98/III a 97/III. Původní domy této části ulice U Lužického semináře vznikaly v 2. polovině [[16. století]] v místě bývalých zahrad.