Wikipedie

Obyvatelstvo Česka: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
→‎Vrcholný novověk: Hladomor v českých zemích 1770–1772
m typo a další úpravy
Řádek 61:
== Demografický vývoj na českém území ==
=== Pravěk a starověk ===
Z doby [[pravěk]]u, [[starověk]]u a i části [[středověk]]u nemáme žádné písemné prameny a obor zabývající se obyvatelstvem této doby se nazývá [[paleodemografie]]. Při studiu struktury a počtu obyvatelstva v určité oblasti se vědci opírají o údaje o počtu sídlišť, osídlených oblastí na základě úživnosti půdy, velikosti sídlišť, počtu členů průměrné rodiny (3 až 5 osob) či o výzkumy pohřebišť. Na spolehlivé určení počtu a obyvatel existují na území České republiky pouze přibližné údaje.<ref>FIALOVÁ, L. a kol.: Dějiny obyvatelstva Českých zemí. Praha: Mladá fronta, 1996. Str.20-21</ref>
Z doby staršího paleolitu se nedochovaly žádné kosterní pozůstatky, v mladším [[paleolit]]u žilo (převážně na Moravě) kolem tisíce [[Homo sapiens sapiens]]. V době [[mezolit]]u, který je spjat se počátkem zemědělství, došlo ke zvětšení sídel a vynálezu keramiky. V [[neolit]]u přichází první velká migrační vlna lidí ([[kultura s lineární keramikou]]). V asi stovce sídlišť žilo odhadem deset tisíc obyvatel. Roku 2800 př. n. l. (eneolit) přichází kultura šňůrové keramiky, 40 let poté keramika zvoncových pohárů. Tehdy je na území Čech a Moravy kolem 30 000 lidí.
Na konci pozdní doby bronzové bylo obyvatelstvo rozšířeno i na území jižních Čech a jeho počet dosahoval zhruba 40 000.
Řádek 70:
V sedmém a osmém století čelilo obyvatelstvo na českém území nájezdům Avarů, což pravděpodobně vedlo k dočasnému sjednocení pod vedením franckého kupce [[Sámova říše|Sáma]]. Deváté století pak charakterizuje existence mohutné [[Velkomoravská říše|Velkomoravské říše]]. Její populace dle odhadů dosáhla 1 miliónu lidí. Trvání této říše ukončil vpád Maďarů v 10. století. Ve vrcholném středověku se již historická demografie může opřít o písemné historické prameny, hlavně o středověké městské knihy, berní knihy, berní rejstřík, nebo pamětní knihy. Mnoho údajů poskytují také urbáře (záznamy např. poddanských povinností) a konfirmační knihy (záznamy změn držitelů církevních beneficií), po roce 1500 i církevní matriky. Dochovaly se také soupisy domů, takže představu o počtu obyvatel si můžeme vytvořit i díky historické topografii města. Dalším pramenem mohou být také kroniky, které ovšem bývají méně spolehlivé, než oficiální dokumenty.
 
V 11. století dochází k „vnitřní kolonizaci“, procento osídlené půdy vzrostlo z 33&nbsp;% na 55&nbsp;%. Docházelo ale i k dosídlování některých území obyvateli z německy mluvících zemí. Tím se postupně měnilo etnické složení obyvatelstva a české země se stávají dvojjazyčnou oblastí. Němci ale přinesli výrobní inovace a někde tvořili většinu obyvatel nově vznikajících měst. Města absorbovala i lidi z okolních vesnic.
[[Soubor:Bubonic plague map.PNG|náhled|upright=1.3|Postup morové epidemie v Evropě ve 14. století]]Demografický nárůst kolem roku 1300 vystřídal pokles. Vedla k němu nejistota a menší míra uzavírání sňatků, jejímiž příčinami byly války, zhoršení klimatu, hospodářské obtíže, hladomory a epidemie, vznikající ve městech kvůli špatným hygienickým podmínkám. Jednou z nejdůležitějších příčin byl ovšem [[mor]].
V době vrcholné kolonizace se v nově zakládaných královských městech usazovali židé a věnovali se finančnictví. I do českých zemí proto dorazila protižidovská vlna, která se v západní Evropě zvedla v polovině 14. století a dozněla kolem roku 1500. Židům se tak stala osudnou doba jagellonská, kdy byli postupně a opakovaně nuceni "navždy"„navždy“ opustit řadu královských měst. Židovské osídlení v [[15. století|15.]] a [[16. století]] nabylo jiné podoby, než jakou mělo ve [[13. století|13.]] a [[14. století]]. Židé se usídlili v poddanských městech, kde se uchýlili pod ochranu feudální vrchnosti; od doby husitské se začali pomalu usazovat i na venkově.
 
Koncem 14. století bylo na českém území 50 královských a 480 vrchnostenských měst. Praha čítala tehdy asi 40 tisíc obyvatel (zhruba jako tehdejší Barcelona), rozlohou tehdy byla třetí největší město v Evropě (po Římu a Konstantinopoli). Počtem obyvatel následovala Olomouc, Kutná Hora a Brno. Nejpočetnějším typem měst byla sídla kolem tří set obyvatel.<ref>FIALOVÁ, L. a kol.: Dějiny obyvatelstva Českých zemí. Praha: Mladá fronta, 1996. Str.34-72</ref>
Řádek 81:
Toto období je někdy nazýváno též protostatistické, neboť už se objevuje rozsáhlá evidence demografických jevů. Berní rejstříky, dochované od 16. století, jsou později nahrazeny katastry, a stejně jako poddanské seznamy mohou sloužit jako zdroj demografických informací. Nejcennějším zdrojem z tohoto období je soupis obyvatel podle víry na území Čech (tedy bez Moravy) z roku 1651. Zde jsou obyvatelé zapsáni podle jména, věku, náboženství, rodinné příslušnosti, povolání a sociálního postavení. Při výzkumech je často kombinován s berní rulou, která je o tři roky mladší. Církev přispěla svými zpovědními seznamy, také tzv. soupisy duší a církevními matrikami (evidence narození, sňatků a úmrtí).
 
Šestnácté století bylo díky celkovému zlepšení situace v zemi dobou populačního růstu. Na větší porodnosti i sňatečnosti se u nás podílel i rozvoj nezemědělské výroby v horských oblastech, řemeslné výroby ve městech (Praha tehdy měla kolem 60 tisíc obyvatel). Do 16. století neslyšíme tolik o hladomorech, ale mnohem nebezpečnější byly nové epidemie (spály, „anglického potu“, s nástupem renesance syfilis dovezený z Ameriky). Nejsilnější epidemie zažili obyvatelé v letech 1582-861582–86 a 1597-991597–99.
 
Reálné odhady obyvatelstva hovoří o 1,4 mil. v Čechách a 650 tisících na Moravě.
 
[[Soubor:Slaget vid Prag (1648), ur "Theatri Europæi..." 1663 - Skoklosters slott - 99875.tif|náhled|upright=1.1|[[Třicetiletá válka]] v Praze -– Útok Švédů na Nové Město pražské v říjnu 1648]]
Na obrovské regresi po nástupu vlády [[Habsburkové|Habsburků]] (1526), vrcholící v polovině 17. století, se kromě [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] podílela i náboženská emigrace. Za největšími ztrátami na životech ovšem stojí hladomory a epidemie doprovázející válku. Následovalo zmenšení porodnosti, což všechno vedlo k úbytku celkem 30&nbsp;% obyvatelstva.
 
Polovina populace byla ve věku 15-4915–49 let, přičemž vyššího věku se nedožívalo mnoho lidí (nad 50 let se dožilo 5-155–15&nbsp;% obyvatel). Patrný byl také nepoměr mezi počtem žen a mužů (zvláště ve městech). Do 40. roku věku převažují ženy (větší úmrtnost chlapců, odchod do armády), po 40. roce pak muži (ženy jsou oslabeny těžkou prací a četnými porody).
 
NašeČeské novověké rodiny spadaly typem do západoevropské oblasti (linie Petrohrad-TerstPetrohrad–Terst) – jeden manželský pár, [[výměnek]], čeledíni – lišila se ale nízkým věkem při prvním sňatku (dokonce kolem 15 let, zvláště mimo města).
 
Po Vestfálském míru (1648) přichází období klidu a populačního růstu. Zvláště na venkově nebyla snaha bránit početí a tak ženy rodily v intervalu 23-2823–28 měsíců. Až do 18. století přibývalo obyvatelstvo přibližně o 1,5 % ročně. Čechy a Morava měly roku 1754 kolem 3 miliónů obyvatel. I nadále docházelo k demografickým krizím, ale už v menší míře. Regrese přichází až v 18. století, kdy země přestává stačit uživit své obyvatele, dochází k poslední velké morové epidemii a díky silným sociálním rozdílům se také snižuje sňatkovost (bezzemci téměř nemohli vstupovat do manželství)<ref>FIALOVÁ, L. a kol.: Dějiny obyvatelstva Českých zemí. Praha: Mladá fronta, 1996. Str.73-126</ref>
[[Soubor:Tschechen1880.gif|náhled|upright=1.1|Jazykové složení obyvatelstva českých zemí a jejich okolí v roce 1880. Zeleně slovanské obyvatelstvo, červeně německé, žlutě maďarské.]]
 
=== Vrcholný novověk ===
Roku [[1754]] dala [[Marie Terezie]] podnět k systematickému sčítání obyvatel. Sčítáním byly pověřeny vrchnosti a faráři, zájem o tyto soupisy ale každým rokem klesal a tak bylo poté do konce zbytku století sčítání prováděno vojenskou správou (ta se už ale zaměřovala spíše jen na muže schopné voj. služby). Roku 1770 bylo zavedeno číslování domů a od roku 1778 se mohlo obyvatelstvo sčítat díky zavedeným tzv. populačním knihám, jež byly vedeny v každé obci.
Díky těmto dokumentům tedy můžeme odhadnout, že na konci 18. stol. žilo v českých zemích 4,9 mil. lidí, s ročním přírůstkem 6,5&nbsp;%. [[Hladomor v českých zemích 1770–1772|Hladová léta 1770-21770–2]] a 1847-81847–8 zvyšovala úmrtnost a přírůstek byl zmírněn emigrací a později i sníženou porodností.
I tak ale na konci 19. století bylo v českých zemích 9,437 mil. obyvatel, kteří tvořili 2,3&nbsp;% obyvatel celé Evropy. Lidé žili hlavně v oblastech, kde již byla a stále se modernizovala průmyslová výroba, od 30. let 19. stol. také tam, kde se těžily suroviny a rozvíjelo strojírenství, úbytek zaznamenávaly zemědělské oblasti, zvláště pak od 80. let. S rozvojem průmyslové výroby a díky celkovému přetváření společnosti se obyvatelé začali čím dál více stěhovat do měst, takže roku 1900 žil ve městě každý druhý Čech a Praha tou dobou i s předměstím dosáhla 500 000 obyvatel (35. místo v Evropě, Londýn měl už 4,5 mil . obyvatel).<ref>FIALOVÁ, L. a kol.: Dějiny obyvatelstva Českých zemí. Praha: Mladá fronta, 1996. Str.127-170</ref>
[[Soubor:Obyvatelstvo Česka 1785-2013.png|střed|900px]]
=== Obyvatelstvo českých zemí ve 20. století ===
Řádek 104:
 
==== Složení obyvatelstva po roce 1918 ====
Za první světové války se snížila sňatečnost i porodnost, roku 1918 zemi zasáhla epidemie španělské chřipky, před válkou rovněž docházelo ke značné emigraci. Celkové populační ztráty. Velký význam mělo národnostní složení tehdejší republiky. [[Sudetští Němci|Němci]] tvořili 30&nbsp;% obyvatelstva, většina z nich žila v [[Sudety|pohraničních]] okresech, dále tu pak byla etnika Poláků a [[Židé v Česku|Židů]] (kolem 2 %).
Více než 50 % obyvatelstva byli dělníci, malých živnostníků ubývalo.
Z hlediska náboženství spadala většina obyvatelstva do čtyř největších církví: Římskokatolická 80&nbsp;%; Církev československá 5 - 75–7 %, Českobratrská evangelická 4 - 54–5 %; specifickou skupinou byli Židé s 1&nbsp;%, přičemž 8&nbsp;% obyvatel se nehlásilo k žádnému vyznání. Průměrný věk, ve kterém lidé uzavírali sňatky, byl u žen 25 let a u mužů 28 let. Naděje na dožití stoupla z 49,2 let (rok 1921) na 58,5 let (1937).<ref>FIALOVÁ, L. a kol.: Dějiny obyvatelstva Českých zemí. Praha: Mladá fronta, 1996. Str. 267-335</ref>
Po první světové válce se úroveň demografických údajů stabilizovala, podle bilancí měly české země ke konci r. 1920 necelých 10 miliónů obyvatel. Zvyšovala se sňatečnost i natalita, ve 30. letech v důsledku celosvětové hospodářské krize hrozila depopulace.<ref>FIALOVÁ, L. a kol.: Dějiny obyvatelstva Českých zemí. Praha: Mladá fronta, 1996. Str.314-328</ref>
 
==== Složení obyvatelstva po roce 1938 ====
[[Soubor:Mnichov.jpg|náhled|upright=0.8|Území odebrané Československu na základě Mnichovské dohody]]
Po [[Mnichovská dohoda|Mnichovském diktátu]] 30. 9. 1938 přišla republika o 37 % svého území, na kterém žilo asi 36 % obyvatel. Nastaly přesuny obyvatelstva do vnitrozemí, emigrace Židů a antifašistů, sudetští Němci reagovali na změnu zvýšením porodnosti a totéž se dělo u českých žen-, ale z obavy před nuceným nasazením. Ze stejného důvodu (ale i z rasových příčin) docházelo k mnoha sňatkům i rozvodům. Většinu válečných ztrát představovali zahynulí Židé (77 tisíc) a Romové (5 tisíc) a lidé zemřelí ve vězeních, koncentračních táborech a při pracovním nasazení v Německu (50 tisíc); počet narozených dětí se naopak oproti dřívějšku zvýšil.<ref>FIALOVÁ, L. a kol.: Dějiny obyvatelstva Českých zemí. Praha: Mladá fronta, 1996. Str. 329-335</ref>
 
==== Složení obyvatelstva po roce 1945 ====
Řádek 118:
==== Složení obyvatelstva po roce 1948 ====
Po zažitých traumatech se totiž většina společnosti posunula „doleva“ a po únorovém komunistickém puči přišla radikální změna sociální struktury obyvatelstva. Zpočátku znárodnění průmyslu, později postupná téměř úplná socializace ekonomiky včetně služeb a kolektivizace zemědělství.
Po roce 1950 se vytvořily pouze tři velké společenské skupiny -– dělníci (až 60&nbsp;%), ostatní zaměstnanci (méně než 30&nbsp;%) a družstevní rolníci (pozvolný pokles z 10 na 8&nbsp;%). Vznikla tak silně uniformní společnost s tendencí snižovat sociální rozdíly. Novým politickým uspořádáním byl urychlen i proces sekularizace společnosti. V rovině urbanizace došlo taktéž ke změnám. Čechy se staly zemí středních měst, neboť ta rostla ze všech nejrychleji a český venkov naopak díky odchodu mladých vymíral.
Růst ekonomiky byl zapříčiněn především velkým přílivem žen do zaměstnání. Ty pak měly průkazně méně dětí.
Po odeznění vysoké poválečné vlny plodnosti (až 3,0 živě narozených dětí na jednu ženu) následoval poměrně plynulý pokles až do r. 1957. Největším zásahem do reprodukce se stalo přijetí zákona o umělém přerušení (správně ukončení) těhotenství z r. 1957, kterýkvůli čemuž společně s další stagnací životní úrovně a zhoršující se společenskou situací pak docházelo k dalšímu omezování plodnosti.<ref>FIALOVÁ, L. a kol.: Dějiny obyvatelstva Českých zemí. Praha: Mladá fronta, 1996. Str. 335-353</ref>
 
==== Složení obyvatelstva po roce 1968 ====
V letech 1962-651962–65 došlo k první ekonomické stagnaci, i přes tocož měla Československá republika koncem r. 1967 již 9,866 milionu obyvatel. Po srpnové invazi v roce 1968 přišel nástup normalizace. Stát se snažil o "návrat„návrat do rodiny"rodiny“ zlepšením sociální politiky (novomanželské půjčky, delší mateřská dovolená, větší příspěvky na dítě), tocož vedlo k větší sňatečnosti.
Do produktivního věku se dostávaly silné ročníky, což způsobilo „baby-boom“ vrcholící roku 1974.. Zároveň stoupl počet nemanželských dětí a stále nejužívanější „metodou“ antikoncepce zůstávaly potraty. Díky posrpnové emigraci a pozdější „nelegální“ emigraci přišla republika o 245 tisíc obyvatel.<ref>FIALOVÁ, L. a kol.: Dějiny obyvatelstva Českých zemí. Praha: Mladá fronta, 1996. Str. 335-361</ref>
 
==== Složení obyvatelstva po roce 1989 ====
Řádek 132:
 
== Přirozený pohyb obyvatelstva od druhé poloviny 20. století ==
[[Soubor:Plodnost.png|náhled|250px|vlevo|Vývoj plodnosti v Česku -– 1950–2003]]
[[Soubor:Population pyramid CZE 2007rel.png|náhled|200px|vpravo|Věková pyramida obyvatel Česka -– 2007]]
Ve druhé polovině 20. století výše [[přirozený přírůstek|přirozeného přírůstku]] v České republice vlivem výrazných změn [[porodnost]]i značně kolísala. Vlna vysoké porodnosti vrcholila bezprostředně po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] (v roce [[1950]] byla ''hrubá míra porodnosti'' 21,1‰1&nbsp;‰). V následujícím desetiletí rychle klesala – minima dosáhla v roce [[1960]]: 13,3‰3&nbsp;‰). V polovině 60. let došlo k mírnému zvýšení (v roce [[1964]] 15,9‰9&nbsp;‰) a následný pokles (v roce [[1968]] 13,9‰9&nbsp;‰) se zásluhou příznivé věkové skladby a rovněž propopulačními opatřeními tehdejší vlády obrátil v [[Husákovy děti|populační boom]], který gradoval v roce [[1974]], kdy se narodilo 194&nbsp;215 živých dětí, což činilo hrubou míru porodnosti 19,4‰4&nbsp;‰. Od té doby nastal poměrně prudký pokles. Ten se nezastavil ani po vyrovnání minima z roku 1960, ke kterému došlo v letech [[1983]] a [[1984]], ani poté, co se v roce [[1994]] porodnost dostala pod úroveň [[úmrtnost]]i. Vyvrcholil až v roce [[1999]], kdy se narodilo pouze 89&nbsp;471 živých dětí (8,7‰7&nbsp;‰).<ref>http://www.czso.cz/csu/2006edicniplan.nsf/publ/4032-06-2006</ref>
 
Od minima z roku 1999 se porodnost začala velmi zvolna zvyšovat, její růst se poněkud zrychlil od roku [[2004]]. V roce [[2006]] se po 13 letech [[přirozený přírůstek|přirozeného úbytku]] znovu vrátila nad úroveň úmrtnosti – narodilo se 105&nbsp;831 živých dětí (10,3‰3&nbsp;‰). V dalších letech se počet živě narozených dětí dále zvyšoval – v roce [[2007]] na 114&nbsp;632 (11,1&nbsp;%) a v roce [[2008]] na 119&nbsp;570 (11,5&nbsp;%), což bylo sice nejvíce od roku 1994, ale nedosáhlo ani stavu v roce [[1993]] (121&nbsp;025 živě narozených dětí). Přirozený přírůstek dosáhl v roce 2007 počtu 9&nbsp;996 lidí a v roce 2008 14&nbsp;622,<ref>http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/coby03130909.xls</ref> což je nejvyšší hodnota od roku 1982. Tehdejší nárůst porodnosti představoval sekundární populační vlnu dětí žen narozených během 70. let 20. století. Tato vlna dosáhla svého vrcholu v roce 2008, v roce 2009 přestaly počty narozených dětí poprvé po 7 letech v řadě růst (počet živě narozených byl 118,3 tisíce dětí, tedy o 1,2 tisíce méně než v roce 2008).<ref name="úzis">{{Citace elektronického periodika |titul=Ústav zdravotnických studií a statistiky ČR |url=http://www.uzis.cz/system/files/49_11.pdf |datum přístupu=2012-02-11 |url archivu=https://web.archive.org/web/20140102194614/http://www.uzis.cz/system/files/49_11.pdf |datum archivace=2014-01-02 |nedostupné=ano }}</ref> V roce 2012 se živě narodilo 108,6 tisíce dětí, jejich počet tak převýšil počet zemřelých již pouze o 0,4 tisíce osob.<ref>[http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/coby031413.doc Pohyb obyvatelstva – 1. až 4. čtvrtletí]</ref>
 
Zatímco v roce [[1975]] byla úhrnná plodnost 2,40, v roce [[2000]] to bylo jen 1,14 (po [[Ukrajina|Ukrajině]] s 1,09 nejnižší v Evropě), v roce 2004 1,22 (po [[Bělorusko|Bělorusku]] s 1,20 nejnižší v Evropě), v roce 2006 se zvýšila na 1,33, v roce 2007 na 1,44 a v roce 2008 na 1,50, což je hodně vzdáleno od hraniční hodnoty potřebné k zachování populace (2,1 potomků na jednu ženu), a v roce 2009 stagnovala, resp. se nepatrně snížila na 1,49.<ref name="úzis" /> V roce 2011 došlo k dalšímu snížení úhrnné plodnosti na 1,42. Pokles byl vyšší než za předchozí dva roky dohromady.<ref>[http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/coby031312.doc Pohyb obyvatelstva – 1. až 4. čtvrtletí 2011: ''Výrazný pokles počtu narozených dětí'']</ref>
 
V roce [[2014]] se úhrnná plodnost poprvé po dvaceti letech dostala z pásma nízké plodnosti. Stárnutí obyvatelstva pokračovalo – průměrný věk vzrostl o 0,2 let na 41,7 let. Dále rostl podíl dětí narozených mimo manželství, kterých už byla téměř polovina.<ref>[https://www.czso.cz/csu/czso/cri/pohyb-obyvatelstva-4-ctvrtleti-2014-jvieeamvff Pohyb obyvatelstva – rok 2014]</ref> V roce [[2015]] činila úroveň plodnosti 1,57 dětí na ženu, průměrný věk ženy při narození dítěte byl 30 let a průměrný věk obyvatel se zvýšil na 41,9 let.<ref>[https://www.czso.cz/csu/czso/cri/pohyb-obyvatelstva-4-ctvrtleti-2015 Pohyb obyvatelstva – rok 2015]</ref>. V roce 2016 plodnost dále stoupla na 1,6 dětí na ženu, v roce 2018 stoupla na 1,7 dětí na ženu.
 
== Populační statistiky ==
Řádek 1 440:
 
== Hustota zalidnění ==
Česko má v Evropě nadprůměrnou hustotu zalidnění -– 134 obyvatel/km², což je řadí na 12. místo v Evropě.{{fakt?|}}. Pás nejnižší hustoty zalidnění lemuje jihozápadní a jižní [[státní hranice|hranici]] státu a tvoří jej okresy od [[okres Tachov|Tachova]] po [[okres Jindřichův Hradec|Jindřichův Hradec]].
 
Úplně nejnižší hustotu mají [[okres Prachatice|Prachaticko]] (37 obyvatel/km²) [[okres Český Krumlov|Českokrumlovsko]] (37,5 obyvatel na km²). Naopak nejvyšší hustotu zalidnění mají kromě čtyř městských okresů ([[Praha]], [[okres Brno-město]], [[okres Ostrava-město]], [[okres Plzeň-město]]) také průmyslové oblasti jako [[okres Most]], [[okres Teplice]], [[okres Ústí nad Labem]], [[okres Jablonec nad Nisou]], [[okres Kladno]], [[okres Karviná]], které mají přes 200 obyvatel/km².
Řádek 1 446:
== Národnostní složení ==
{{Národnostní menšiny v Česku}}
Při [[Sčítání lidu, domů a bytů 2011 v Česku|sčítání lidu v roce 2011]] respondenti mohli uvést jednu [[národnost]], dvě národnosti nebo neuvést národnost žádnou. Národnost "česká"„česká“ či národnost "moravská"„moravská“ tak pravděpodobně obsahují i obyvatele některých jiných menšin, kteří se z různých důvodů nechtěli hlásit ke svému původu.<ref name="vztah" /> Národnost je, dle místopředsedy [[Český statistický úřad|ČSÚ]] Drápala, „na rozdíl od jazyka nebo občanství otázkou pocitu a je na každém z nás, jestli budeme chtít do formulářů tento pocit uvést“.<ref>[http://www.scitani.cz/sldb2011/redakce.nsf/i/do_scitacich_formularu_je_mozne_vyplnit_jakoukoliv_narodnost_vcetne_moravske Do sčítacích formulářů je možné vyplnit jakoukoliv národnost, včetně moravské] {{Wayback|url=http://www.scitani.cz/sldb2011/redakce.nsf/i/do_scitacich_formularu_je_mozne_vyplnit_jakoukoliv_narodnost_vcetne_moravske |date=20110126130634 }}, 9.2.2011, scitani.cz</ref> Celých 25&nbsp;% obyvatel (2&nbsp;642&nbsp;666) se však k žádné národnosti nepřihlásilo, 163&nbsp;648 (1,6 %) se pak přihlásilo ke dvěma národnostem.
 
Pouze k [[Češi|české]] národnosti se hlásilo 6&nbsp;711&nbsp;624 (64,3&nbsp;%) obyvatel, druhou nejsilnější skupinou byla národnost [[Moravané|moravská]] (521&nbsp;801 -– 5,0&nbsp;%) a na třetím místě národnost [[Slováci|slovenská]] (147&nbsp;152 -– 1,4&nbsp;%), následovaly národnost [[Ukrajinci|ukrajinská]] (53&nbsp;253 -– 0,5&nbsp;%), [[Poláci|polská]] (39&nbsp;096 -– 0,4&nbsp;%) a [[Vietnamci|vietnamská]] (29&nbsp;660 -– 0,3&nbsp;%).<ref name="sc11">[http://vdb.czso.cz/sldbvo/#!stranka=podle-tematu&tu=30715&th=&v=&vo=H4sIAAAAAAAAAFvzloG1uIhBMCuxLFGvtCQzR88jsTjDN7GAlf3WwcNiCReZGZjcGLhy8hNT3BKTS_KLPBk4SzKKUosz8nNSKgrsHRhAgKecA0gKADF3CQNnaLBrUIBjkKNvcSFDHQMDhhqGCqCiYA__cLCiEgZGvxIGdg9_Fz__EMeCEgY2b38XZ89gIIvLxTHEP8wx2NEFJM4ZHOIY5u_t7-MJ1OIP5IdEBkT5OwU5RgH5IUB9fo4ePq4uIDtZSxhYw1yDolzhXstJzEvX88wrSU1PLRJ6tGDJ98Z2CyYGRk8G1rLEnNLUiiIGAYQ6v9LcpNSitjVTZbmnPOhmAjq44D8QlDDwAK10C_KF2coe4ugU6uPtWMLA4eni6hcSEAZ0Foe_k3OQmaGJYwUAyDGRHlwBAAA.&vseuzemi=null&void= ČSÚ Tab. 614a Obyvatelstvo podle věku, národnosti a pohlaví]</ref> Při započtení obyvatel, kteří se hlásili ke dvou národnostem se k české národnosti hlásilo 6&nbsp;848&nbsp;945, k moravské 627&nbsp;613 a ke slovenské 166&nbsp;956 obyvatel.
 
{| class="wikitable"
Řádek 1 751:
|}
 
Podle výsledků [[sčítání lidu]] v roce [[2001]] se k [[Češi|české]] [[národnost]]i hlásilo 90,4&nbsp;% obyvatel, čímž Česká republika byla jedním z nejvíce národnostně homogenních (stejnorodých) států v Evropě (po [[Polsko|Polsku]], [[Albánie|Albánii]], [[Island]]u a [[Malta|Maltě]]). Ostatní národnosti byly v ČR zastoupeny jen následovně: [[Moravané|moravská]] (3,7 %), [[Slováci|slovenská]] (1,89 %), [[Slezané|slezská]] (0,10 %), [[Poláci|polská]] (0,51 %), [[Němci|německá]] (0,38 %), [[Ukrajinci|ukrajinská]] (0,22 %), [[Vietnamci|vietnamská]] (0,17 %), [[Romové|romská]] (0,11 %) a ostatní (2,47 %).<ref>http://www.czso.cz/csu/2003edicniplan.nsf/t/C2002DD869/$File/Kapitola2.pdf</ref> Ovšem zejména v případě romské národnosti neodpovídaly výsledky sčítání etnickému původu,<ref name="vztah">[http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/aktivista-romove-scitani-neveri-ale-probouzi-se-v-nich-vztah-k-cr_220203.html Aktivista: Romové sčítání nevěří. Ale probouzí se v nich vztah k ČR], 16.12.2011, tyden.cz</ref><ref name="idnes">[http://zpravy.idnes.cz/romu-je-ctvrt-milionu-pri-scitani-zapiraji-ze-strachu-mini-aktivista-12f-/domaci.aspx?c=A111216_123814_domaci_jj Romů je čtvrt milionu, při sčítání zapírají ze strachu, míní aktivista], 17.12.2011, idnes.cz</ref><ref>[http://www.lidovky.cz/romove-se-pri-scitani-lidu-nehlasi-ke-sve-narodnosti-boji-se-extremistu-1ns-/ln_domov.asp?c=A110106_172605_ln_domov_ter Romové se při sčítání lidu nehlásí ke své národnosti, bojí se extremistů], 6.1.2011, lidovky.cz</ref> ačkoliv byli Romové státem, obcemi i školenými asistenty povzbuzováni k uvedení své národnosti do sčítacího formuláře.<ref>[http://www.denik.cz/ze_sveta/vyzva-romum-hlaste-se-k-etnickemu-puvodu20110820.html Výzva Romům: hlaste se k etnickému původu], 20.08.2011, denik.cz</ref><ref>[http://www.vlada.cz/cz/ppov/zalezitosti-romske-komunity/dokumenty/scitani-lidu-81150/ Podpora romské menšiny v průběhu sčítání lidu, domů a bytů 2011], 15. 2. 2011, vlada.cz</ref><ref>[http://zpravy.idnes.cz/pri-scitani-lidu-pomohou-romsti-asistenti-maji-prolomit-neduveru-etnika-1lc-/domaci.aspx?c=A110224_194527_domaci_hv Pří sčítání lidu pomohou romští asistenti, mají prolomit nedůvěru etnika], 24.2.2011, idnes.cz</ref><ref>[http://romea.cz/cz/zpravy/co-muze-prinest-romum-scitani-lidu-2011-ctete-odpovedi-na-zakladni-otazky Co může přinést Romům sčítání lidu 2011? Čtěte odpovědi na základní otázky!], 26.3.2011, romea.cz</ref> K této národnostní menšině se přihlásilo o 6,5 tisíce lidí méně, než při sčítání lidu v roce 2001,<ref>[http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/9500339D76/$File/pvcr062.pdf Obyvatelstvo podle národnosti podle krajů], Předběžné výsledky, czso.cz</ref> odhadovaný počet občanů romského etnika v České republice je asi 250 tisíc obyvatel.<ref name="idnes" />
 
== Státní občanství obyvatel a cizinci ==
[[Soubor:COB data Czech.PNG|náhled|Mapa národností cizinců v Česku (2011)]]
Podle výsledků sčítání lidu v roce 2011 trvale žilo v České republice 9 569 568 [[Státní občanství České republiky|státních občanů České republiky]] (94,9&nbsp;% obyvatelstva ČR) a 541 664 [[cizinec|cizinců]] (5,1&nbsp;%). Největší skupinu tvořilo 117 810 státních občanů Ukrajiny (26,2&nbsp;% cizinců), 84 380 občanů Slovenska (18,8 % cizinců), 53 110 občanů Vietnamu (11,8&nbsp;% cizinců) a 36 055 občanů Ruska (8,0&nbsp;% cizinců). Jsou zde také velké územní rozdíly, nejvíce cizinců absolutně i relativně žije v [[Praha|Praze]], kde 205 207 cizinců tvoří 16,1&nbsp;% obyvatelstva, nejméně pak ve [[Kraj Vysočina|Kraji Vysočina]] (9 871, 1,9&nbsp;% obyvatelstva) a [[Zlínský kraj|Zlínském kraji]] (10 327, 1,7&nbsp;% obyvatelstva).<ref>[http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/9500339D76/$File/pvcr062.pdf Obyvatelstvo podle národnosti podle krajů, předběžné výsledky SLDB 2011], [[Český statistický úřad|ČSÚ]], czso.cz</ref>
 
Podle údajů [[Ministerstvo vnitra České republiky|Ministerstva vnitra]] žije k 30. 11. 2011 v Česku legálně 406&nbsp;211 cizinců ze 181 států -– nejvíce jsou zastoupeni státní občané [[Ukrajina|Ukrajiny]] (106&nbsp;040 osob), [[Slovensko|Slovenska]] (80&nbsp;967), [[Vietnam]]u (55&nbsp;585 osob), [[Rusko|Ruska]] (27&nbsp;320 osob), [[Polsko|Polska]] (19&nbsp;048 osob) a [[Německo|Německa]] (15&nbsp;702 osob).<ref>[http://www.mvcr.cz/soubor/11-2011-all-pdf.aspx MVČR: Cizinci 3. zemí se zaevidovaným povoleným pobytem na území České republiky a cizinci zemí EU + Islandu, Norska, Švýcarska a Lichtenštejnska se zaevidovaným pobytem na území České republiky k 30. 11. 2011]</ref> V roce 2010 státní občanství České republiky nabylo 1 495 cizinců, když největší část tvořili státní občané Slovenska (38&nbsp;%) a Ukrajiny (26&nbsp;%). Dlouhodobě počet nabytých občanství ročně klesá.<ref>[http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/42004408D3/$File/c04r01.pdf ČSÚ: Státní občanství ČR nabytá během roku, podle předchozího státního občanství; 2001–2010]</ref>
 
Za rok 2007 do České republiky imigrovalo rekordních 104,4 tisíce osob (o 36 tisíc více než v roce 2006). Roční přírůstek obyvatel registrovanou zahraniční migrací činil 35-3635–36 tisíc v letech 2005–2006, 83,9 tisíce v roce 2007 a 71,8 tisíce osob v roce 2008. V roce 2010 to však bylo už jen 15,6 tisíce osob. Výrazný pokles přílivu cizinců byly způsoben hospodářskou krizí, ale i složitým byrokratickým systémem při udělování povolení k pobytu v ČR, který se od ledna 2011 ještě zpřísnil (zahraniční podnikatelé musí prokázat, že mají na 2 roky zajištěn příjem, musí předkládat potvrzení o průměrném měsíčním příjmu minimálně za posledního půl roku).<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Švec
| jméno = Petr
Řádek 2 066:
| url = https://www.novinky.cz/domaci/381736-kazde-ctyricate-dite-narozene-v-cesku-nema-ceske-obcanstvi.html
| issn =
}}</ref> V roce 1995 to bylo pouze 0.7 %.<ref name="novinky.cz/domaci/381736-kazde-ctyricate-dite-narozene-v-cesku-nema-ceske-obcanstvi" /> Od roku 2004 se v ČR narodilo téměř 90009 000 Vietnamců.<ref name="novinky.cz/domaci/381736-kazde-ctyricate-dite-narozene-v-cesku-nema-ceske-obcanstvi" />
 
=== Migrace a naturalizace ===
Řádek 2 073:
== Náboženské složení ==
[[Soubor:Věřící - sčítání.png|náhled|upright|Podíl věřících<ref>Pojem 'věřící', jak je uveden v mapě lze pro potřeby statistiky definovat takto: Zahrnuje jakoukoliv víru (např. buddhismus, jediismus, pravoslavná církev, novopohanství, ateismus, hinduismus, apod.), a to institucializovanou v církvi či náboženské společnosti, nebo také deklarovaná víra bez organizované příslušnosti. Vzhledem k nepovinnému charakteru při SLDB11 mohou mnozí 'věřící' chybět (45 % obyvatel na otázku neodpovídalo) nebo být i navíc (nečlenové, ale sympatizanti se mohli hlásit).</ref> obyvatel v okresech od roku 1991]]
[[Soubor:Czech Rep. - Bohemia, Moravia and Silesia I.png|náhled|upright|Krajské a zemské hranice: ze srovnání map vyplývá, že Morava je výrazně více nábožensky založená než Čechy.]]<!-- Tohle sem sice nepatří, ale ukazuje to co jsou to ty "moravské„moravské kraje"kraje“. -->
{{Podrobně|Náboženství v Česku}}
[[Česko|Česká republika]] je zemí s nízkým množstvím lidí deklarujících příslušnost k nějaké církvi či náboženské společnosti a v rámci [[Evropa|Evropy]] má po [[Estonsko|Estonsku]], [[Nizozemsko|Nizozemsku]] a [[Bělorusko|Bělorusku]] 4. nejnižší podíl občanů hlásících se k nějakému náboženství.<ref>[https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/fields/2122.html Údaje CIA relevantní ke sčítání lidu v roce 2001]</ref> V období let 1991–2001 klesl počet věřících o více než 1,2 milionu osob na 3&nbsp;288&nbsp;088 deklarovaných věřících (tj. 32,14 % obyvatel). Dominantní postavení zde má [[římskokatolická církev]], k níž se při sčítání lidu v&nbsp;roce 2001 přihlásilo 2&nbsp;740&nbsp;780 (tj. 26,8 %) obyvatel.<ref name="CSU">{{Citace elektronického periodika |titul=ČSÚ: Sčítaní lidu, domů a bytů 2001 |url=http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/tabx/CZ0000 |datum přístupu=23-09-2008 |url archivu=https://web.archive.org/web/20141103104641/http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/tabx/CZ0000 |datum archivace=03-11-2014 |nedostupné=ano }}</ref><ref>[http://www.czso.cz/csu/tz.nsf/i/nabozenske_vyznani_obyvatelstva_ceske_republiky_23_12_04 Náboženské vyznání obyvatelstva České republiky]</ref> Výrazně vyšší podíl 'věřících' můžeme nalézt v [[okres]]ech a [[Kraje v Česku|krajích]] na [[Morava|Moravě]], v [[Jihočeský kraj|Jihočeském kraji]], území [[Kraj Vysočina|kraje Vysočina]] (více než z poloviny leží na Moravě) a bývalého [[Východočeský kraj|Východočeského kraje]].<ref>[http://vdb.czso.cz/vdbvo/hledej.jsp?vo=mapa&q_text=vyzn%C3%A1n%C3%AD&q_rezim=3 Veřejná databáze ČSÚ]</ref> V žádném kraji ČR netvoří 'věřící' nadpoloviční většinu místních obyvatel.<!--viz obrázek-->
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Obyvatelstvo_Česka“