Verze z 29. 10. 2021, 20:53 editovat Introus (diskuse \| příspěvky) 1 111 editací verze 20590933 uživatele Uniroma (diskuse) zrušena subjektivní soud značka: vrácení zpět ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 29. 10. 2021, 20:55 editovat zrušit editaci Introus (diskuse \| příspěvky) 1 111 editací verze 20585130 uživatele Uniroma (diskuse) zrušena sebepropagace wikipedisty Uniroma značka: vrácení zpět Přejít na další porovnání →
Řádek 44: V roce 1977 se stal jedním z prvních čestných členů ineditního spolku Societas Incognitorum Eruditorum (první učená společnost toho jména existovala v Olomouci 1746–1752). Od května 1976 do prosince 1988 SIE (12–18 přátel, převážně absolventů FFUK a MFFUK) vydávala v 10 exemplářích strojopisný kulturně-politický měsíčník ''Acta incognitorum''. (Dnes v [[Libri prohibiti]] [[Jiří Gruntorád\|J. Gruntoráda]].) I. Vyskočil v SIE, stejně jako jeho přítel, spolupracovník a rovněž čestný člen SIE Ota Roubínek, přednášel a v AI též publikoval. Od roku [[1990]] učil na [[Divadelní fakulta Akademie múzických umění v Praze\|DAMU]] na katedře autorské tvorby a pedagogiky, kterou založil a kam přivedl své spolupracovníky z Lidové konzervatoře. Vedoucím [[Ústav pro výzkum a studium autorského herectví\|Ústavu pro výzkum a studium autorského herectví]] na [[Divadelní fakulta Akademie múzických umění v Praze\|DAMU]] býval [[Přemysl Rut]], dnes je to Michal Čundrle. Jedním z jeho absolventů byl poté na stejné škole v r. 2004 také dramatik [[Jiří Zygma]], který na jeho katedru přešel coby zběhnuv z poněkud oficiální Katedry činoherního divadla. Výuku [[herectví]] chápe jako vědecký [[výzkum]], k čemuž se svými studenty používá metodu [[Dialogické jednání\|Dialogického jednání]]. Tuto metodu nepředmětných improvizací doplňuje se spolupracovníky pěstováním psychosomatických disciplín nutných pro jakékoli veřejné vystupování – jde o ''Výchovu k pohybu'', ''Výchovu k hlasu'' a ''Výchovu k řeči''. Podstatou psychosomatických disciplín není výuka dovedností a technik, nýbrž objevování a rozšiřování vlastních přirozených možností projevu každého studenta. Byl jedním z mála, kdo se neváhal ihned vyjádřit k tomu, že se po roce [[1990]] jeho jméno objevilo v seznamech agentů [[Státní bezpečnost\|StB]]. Kontaktován estébákem byl (podle svého vyjádření) celkem třikrát, od roku [[1985]] do jara [[1989]], buď u kafe v bistru nebo v cukrárně: „Vědomě jsem spolupracovníkem (a natož tajným!) této ani jiné zločinné organizace nebyl, nikdy jsem se nikomu k něčemu takovému nijak – písemně ani ústně – nezavázal, natož abych to dělal. Ten estébák (...) mě jako tajného spolupracovníka prostě vykázal, dostal do oficiálního seznamu.“

Ivan Vyskočil: Porovnání verzí