41 241
editací
Sebevědomí (sociální psychologie): Porovnání verzí
formát, ref vs mezery
(fmt (fix); TODO upr.) |
(formát, ref vs mezery) |
||
|
{{upravit|formárování nadpisů, stylistika (obracení se na čtenářstvo)}}
'''Sebevědomí''' je [[sociální psychologie|sociálně psychologický]] pojem, skládající se ze dvou slov, které vyjadřují jeho význam, a to [[Vědomí#:~:text=evropsk%C3%BDmi%20my%C5%A1lenkov%C3%BDmi%20kategoriemi.-,V%C4%9Bdom%C3%AD%20v%20l%C3%A9ka%C5%99stv%C3%AD,podn%C4%9Bty%20reaguje%20ze%20sv%C3%A9%20v%C5%AFle.|vědomí]] si vlastní ceny. Definice sebevědomí, by mohla znít: „Sebevědomí je vědomí vlastní ceny …přesvědčení, že člověk jedná správně, vhodně a účinným způsobem.… stav mysli nebo pocit, který se vyznačuje nepřítomností nejistoty, ostychu nebo rozpaků a je provázený klidnou vírou v sebe a své schopnosti, beze stop podceňování nebo nadutosti“.
| příjmení = Hártl
| jméno = Pavel
Definuje, jaký postoj má člověk k sobě samému, co prožívá, co cítí a jaké má potřeby. Sociální psychologie se zabývá vlivem určitých faktorů na [[sebevědomí]] a jak ovlivňuje sebevědomí nás samotné, ostatní jedince a celé okolí. Ptáme se, z jakého důvodu mají někteří lidé menší, nebo naopak větší sebevědomí než jiní, a čím je to způsobeno. Se sebevědomím se člověk nerodí, ale pěstuje si jej od narození a u každého jedince je projev sebevědomí individuální.
„ …psychologická analýza sebesystému je v současné sociální psychologii velmi diferencovaná a málo přehledná … já se prezentuje jako mnohovrstevnatý a komplexní fenomén a jeho reflexe málokdy respektuje logické třídění“
| příjmení = Macek
| jméno = Petr
| strany =
| isbn =
}}</ref>
V životě se normálně setkáváme s pojmy sebepojetí, sebedůvěra, sebejistota, sebevědomí, [[wikt:sebeúcta|sebeúcta]] apod. Tyto termíny používají běžně i odborníci, ale jejich význam vlastně není zcela přesně určen. V podstatě neexistují přesné definice, které by tyto pojmy přesně vystihly.
Sebevědomí úzce souvisí i se sebehodnotou. V podstatě s tím, jak člověk dokáže ocenit sám sebe.
| příjmení = Hártl
| jméno = Pavel
Jedinec, který má zdravé sebevědomí, si je dobře vědom svých kladných, ale i záporných [[Vlastnost|vlastností]], přičemž si dostatečně váží sebe samého a své práce. Není pro něj důležitý fakt, jak ho vnímá a hodnotí okolí (rodina, přátelé, spolužáci, kolegové v práci). Je schopen odhadnout své schopnosti, nepřeceňuje se, ale také netrpí zbytečnými [[Pocit|pocity]] nejistoty. Lidé se zdravím sebevědomím nejsou "roboti" a i nich se čas od času naskytnou chvíle, kdy o sobě pochybují, avšak tyto chvíle opravdu netrvají dlouho a jedinci jsou velmi rychle zpět ve své stále sebevědomé kůži. Jsou to jedinci, jejichž emoce jsou v rovnováze a mají dobře zvládnutou sebekontrolu. Člověk se zdravým sebevědomím dokáže mít v životě nadhled a snést konstruktivní kritiku. Také se umí poučit ze svých chyb a snaží se nadále rozvíjet svůj [[potenciál]].
Základní emoce sebevědomého člověka pozitivně působí na jeho citovou pohodu a výkonnost a pomáhají mu pozitivně vytvářet mezilidské vztahy.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Pfeffer
| jméno = Simone
}}</ref>
Jaro Křivohlavý zařazuje potřebu tzv. zdravého sebevědomí mezi nejdůležitější psychologické a sociální potřeby.
| příjmení = Křivohlavý
| jméno = Jaro
Nízké sebevědomí bychom si mohli rozdělit do dvou kategorií:
: Slaboch je člověk, který si nechá líbit spoustu věcí, nedokáže si prosadit svou, je nedůvěřivý, vyhýbá se řešení problémů, často neumí říci "NE" a nechá se sebou jednoduše zametat.
; Silák
: Jde o jedince, který si udržuje "falešné" sebevědomí, na první pohled je velmi hlasitý a působí jako silný jedinec, dělá si legraci z ostatních jedinců, poukazuje na jejich chyby a ponižuje je. Neumí si udělat legraci sám ze sebe a neumí být nad věcí, když se jej někdo pokusí nějak zesměšnit nebo urazit, reaguje často agresivně.▼
▲Jde o jedince, který si udržuje "falešné" sebevědomí, na první pohled je velmi hlasitý a působí jako silný jedinec, dělá si legraci z ostatních jedinců, poukazuje na jejich chyby a ponižuje je. Neumí si udělat legraci sám ze sebe a neumí být nad věcí, když se jej někdo pokusí nějak zesměšnit nebo urazit, reaguje často agresivně.
== Podkopávání sebevědomí druhého ==
Rozhodný a tvrdý postoj je podporovaný společenskou představou o úspěšném a výkonném jedinci, který je vůči sobě i vůči svému okolí nesmlouvavý.
| příjmení = Hučín
| jméno = Jakub
}}</ref>
Je velmi časté, že si lidé navzájem podkopávají sebevědomí. Například: kritizovat úspěch či neúspěch kolegy v práci, děti ve škole, kritizovat něčí vzhled či výkony apod.
Zde uvedeme nějaké důvody, proč to člověk dělá:
: Je to trochu banální důvod, proč chce někdo někomu podkopat sebevědomí, ale stává se to, když jsou jedinci v přímé [[Konkurence|konkurenci]] (o práci, o partnera, o titul, v hádce...). Ten, který "prohraje" je přímo ponížen a má podkopnuté sebevědomí.
: Jedna ze základních rovnic v sociální psychologii spočívá v tom, že mezní přínos pro jednotlivce roste v jeho talentu. V určitých situacích, ačkoli jsou snaha a schopnost spíš substituty než komplementy, jedinec spíše zvolí se méně namáhat, když se cítí dost sebevědomě. Tato situace nastává z pravidla, když se jedinec spokojí s prospěchem daného výkonu "prošel".▼
▲=== 2. Riziko nulové snahy ===
: Například: Muž, který bere svoji ženu jako samozřejmost, se už tolik nesnaží být pro ni atraktivní. Nebo žák, který je výborný v angličtině, se na ni tolik neučí a radši se spokojí se známkou
▲Jedna ze základních rovnic v sociální psychologii spočívá v tom, že mezní přínos pro jednotlivce roste v jeho talentu. V určitých situacích, ačkoli jsou snaha a schopnost spíš substituty než komplementy, jedinec spíše zvolí se méně namáhat, když se cítí dost sebevědomě. Tato situace nastává z pravidla, když se jedinec spokojí s prospěchem daného výkonu "prošel".
: V těchto případech
: Například: Zaměstnanec podnikne riskantní kroky pro řešení daného projektu, o kterém se domnívá, že ho díky jeho talentu dokáže posunout level výš, přestože by jeho zaměstnavatel upřednostnil raději tradiční a osvědčenou cestu.▼
▲Například: Muž, který bere svoji ženu jako samozřejmost, se už tolik nesnaží být pro ni atraktivní. Nebo žák, který je výborný v angličtině, se na ni tolik neučí a radši se spokojí se známkou C.
: Je to běžné i u dětí, které jsou rozmazlovány, nemusí se tolik snažit a nejsou dostatečně motivovány k lepším výkonům. Jejich sebevědomí není nízké či nulové, ale v momentě osamostatnění, může být velmi rychle "podkopnuto". A v tomto případě, pak mohou lidé velmi rychle upadnout do deprese. ▼
: „Deprese je uznaná porucha sebeúcty, která je častá u "závislých jedinců. Tzn. jedinců, kteří jsou rozmazlováni a přehnaně ochraňováni".
▲V těchto případech, vysoké sebevědomí snižuje úsilí lidí. V dalších případech, však může vyvolat nesprávný typ úsilí.
▲Například: Zaměstnanec podnikne riskantní kroky pro řešení daného projektu, o kterém se domnívá, že ho díky jeho talentu dokáže posunout level výš, přestože by jeho zaměstnavatel upřednostnil raději tradiční a osvědčenou cestu.
▲Je to běžné i u dětí, které jsou rozmazlovány, nemusí se tolik snažit a nejsou dostatečně motivovány k lepším výkonům. Jejich sebevědomí není nízké či nulové, ale v momentě osamostatnění, může být velmi rychle "podkopnuto". A v tomto případě, pak mohou lidé velmi rychle upadnout do deprese.
▲„Deprese je uznaná porucha sebeúcty, která je častá u "závislých jedinců. Tzn. jedinců, kteří jsou rozmazlováni a přehnaně ochraňováni". <ref>{{Citace monografie
| příjmení = Snyder
| jméno = Charles R.
}}</ref>
: „Úspěšní velitelé jsou ti, kteří dokáží zvednout ostatním sebevědomí a motivovat je".
| příjmení = Kinlaw
| jméno = Dennis
| isbn =
}}</ref>
: Vedení (učitel, ředitel...), který chválil každého jedince (žáka, zaměstnance...), může velmi rychle ztratit důvěryhodnost a autoritu.▼
: Musíte si uvědomit, že lidé vaším přehnaným vychvalováním
▲Vedení (učitel, ředitel...), který chválil každého jedince (žáka, zaměstnance...) může velmi rychle ztratit důvěryhodnost a autoritu.
: Vzájemný vztah mezi ideálním „já", reálným „já" a idealizovaným objektem, který je tvořen jinými lidmi, je kontaminován.
▲Musíte si uvědomit, že lidé vaším přehnaným vychvalováním, za každou maličkost, mohou vycítit nějaké postranní úmysly, a ztratí ve vás důvěru. Proto s snažte vyhnout přehnanému podporování, a snažte se vytvořit více věrohodné prostředí a výroky.
▲Vzájemný vztah mezi ideálním „já", reálným „já" a idealizovaným objektem, který je tvořen jinými lidmi, je kontaminován. <ref>{{Citace periodika
| příjmení = Čermák
| jméno = Ivo
}}</ref>
: Mnoho okolností v soukromém životě, ve škole nebo třeba v práci je charakterizováno mocenskými vztahy. Jedná se o jedince s vysokým sebevědomím, kteří se snaží o nadvládu nad ostatními v určitých situacích (kdo je větší drsňák ve třídě, kdo je chytřejší, kdo je výkonnější apod.). V takových situacích je důležité relativní postavení člověka více než absolutní. Tím, že jedinec „rozbije“ něčí sebevědomí v dané situaci, pak zvýší jeho postavení a šance.
: Například: Dva kluci chtějí udělat dojem na dívku. Aby jeden z nich zvýšil své šance, tak se rozhodne toho druhého ponížit trapnou historkou z minulého týdne. Zvýší tak své postavení a šance, zatímco ten druhý má „rozbité“ sebevědomí a menší šanci u dané dívky.▼
: Avšak i tato situace, může přinést negativní výsledky pro hocha, který se rozhodl povyšovat. Dané dívce se například jeho chování nemusí zalíbit a dá přednost jedinci, který se nerozhodl pro nefér jednání.▼
: Tato celá situace může mít různé následky:▼
:# Chlapci se omluví za své chování a sebevědomí jedince bude z velké části zahojeno.▼
▲Například: Dva kluci chtějí udělat dojem na dívku. Aby jeden z nich zvýšil své šance, tak se rozhodne toho druhého ponížit trapnou historkou z minulého týdne. Zvýší tak své postavení a šance, zatímco ten druhý má „rozbité“ sebevědomí a menší šanci u dané dívky.
:# Ponížený chlapec bude mít do budoucna problémy oslovit dívky kvůli sníženému sebevědomí.▼
:# Chlapec, který se rozhodl ponižovat, a nakonec byl dívkou odmítnut, bude vzteklý a mít snížené sebevědomí.▼
▲Avšak i tato situace, může přinést negativní výsledky pro hocha, který se rozhodl povyšovat. Dané dívce se například jeho chování nemusí zalíbit a dá přednost jedinci, který se nerozhodl pro nefér jednání.
:# Chlapec, který se rozhodl ponižovat a dívku získal, bude mít přehnaně vysoké sebevědomí, a to bude mít vliv na jeho chování.▼
: Určitě bychom našli mnoho dalších následků, ale jak vidíte sebevědomí je velmi citlivé téma.▼
▲Tato celá situace může mít různé následky:
▲# Chlapci se omluví za své chování a sebevědomí jedince bude z velké části zahojeno.
▲# Ponížený chlapec bude mít do budoucna problémy oslovit dívky kvůli sníženému sebevědomí.
▲# Chlapec, který se rozhodl ponižovat, a nakonec byl dívkou odmítnut, bude vzteklý a mít snížené sebevědomí.
▲# Chlapec, který se rozhodl ponižovat a dívku získal, bude mít přehnaně vysoké sebevědomí, a to bude mít vliv na jeho chování.
▲Určitě bychom našli mnoho dalších následků, ale jak vidíte sebevědomí je velmi citlivé téma.
▲„ J.L.Collins (1982) provedl výzkum, ve kterém rozdělil děti do tří skupin podle matematických schopností… potom identifikoval v každé skupině děti s nízkou a vysokou sebedůvěrou ve své matematické schopnosti… Autor zjistil, že bez ohledu na své skutečné schopnosti si vedly lépe děti, které v ně měly vysokou důvěru (vysokou vlastní zdatnost) .… Jejich sebedůvěra měla přímý vliv na úsilí, které do úkolů vkládaly, a to se pak projevilo v jejich úspěšnosti“. <ref>{{Citace monografie
| příjmení = Hayes
| jméno = Nicky
* [[Svědomí]]
* [[Vědomí]]
* [[Sociální psychologie#:~:text=Soci%C3%A1ln%C3%AD%20psychologie%20p%C5%99i%20vysv%C4%9Btlov%C3%A1n%C3%AD%20lidsk%C3%A9ho,dva%20obory%3A%20sociologii%20a%20psychologii.|Sociální psychologie]]
* [[Dunningův–Krugerův
=== Literatura ===
| |||