Dnipro: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Rodáci: tenistky |
historie, památky, aktualizace |
||
Řádek 34:
| datum přístupu = 2020-01-11
}}</ref> Současný ukrajinský název města je shodný s ukrajinským názvem řeky Dněpr, tedy Dnipro.<ref>{{Citace elektronické monografie|url=http://www.pravda.com.ua/news/2016/05/19/7108936/|titul=Рада перейменувала Дніпропетровськ|website=Українська правда|datum přístupu=2016-05-19|jazyk=ukrajinsky}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie|url=http://w1.c1.rada.gov.ua/pls/zweb2/webproc4_1?pf3511=58016|titul=Проект Постанови про перейменування міста Дніпропетровська Дніпропетровської області|website=Офіційний портал Верховної Ради України|datum přístupu=2016-05-19|jazyk=ukrajinsky}}</ref>
== Dějiny ==
Úrodné oblasti v okolí Dněpru byly osídleny zemědělskými kulturami již ve [[4. tisíciletí př. n. l.]] Ve starověku sem zasahovala oblast [[Skythové|
V 9. století, za časů [[Kyjevská Rus|Kyjevské Rusi]], byl na skalnatém ostrově na Dněpru založen [[Byzantská říše|byzantskými]] [[mnich]]y [[monastýr]] (odtud dnešní název ''Monastýrský ostrov''); v roce 1240 jej však zničili [[Tataři]].
Během [[Kozáci|kozácké]] éry náleželo území [[Záporožská Sič|Záporožské Siči]] a bylo předmětem sporů a bojů [[Rusko|Ruské říše]] s [[Polsko|Polskem]] a [[Osmanská říše|Tureckem]]. Roku [[1635]] byla jižně od dnešního města zřízena polská obranná pevnost [[Kodak (tvrz)|Kodak]]. Roku 1775 zde byla ustavena eparchie pravoslavné církve, jež postupně převzala církevní správu pro celou oblast východní Ukrajiny, včetně Krymu, osvobozeného od Osmanů v roce 1776. V roce 1787 sem z [[Poltava|Poltavy]] přesídlil arcibiskup Ambrosij. Církevní organizace tak předešla výstavbu města.
[[File:Екатеринослав. Екатеринославский проспект. 159.jpg|300px|left|thumb|Jekatěrinoslav, centrum města kolem roku 1850]]
| příjmení =
| jméno =
Řádek 96 ⟶ 94:
== Obyvatelstvo a současný význam ==
[[Soubor:Sviato-Preobrazhenskyi Cathedral.jpg|náhled|''Svjato-Preobraženskyj katedralnyj sobor'']]▼
V Dnipru žije přes milion obyvatel a s nedalekým [[Kamjanske|Kamjanským]] a dalšími městy tvoří tzv. [[Dněperská aglomerace|Dniperskou aglomeraci]] s více než 1,8 milionem obyvatel. Město je střediskem [[Dněpropetrovská oblast|Dnipropetrovské oblasti]], která je druhá nejlidnatější v Ukrajině.
Řádek 105 ⟶ 101:
== Hospodářství ==
=== Průmysl ===
Město je významným [[průmysl]]ovým centrem, soustředěn je zde například zbrojní či [[hutnictví|hutnický]] [[průmysl]], nacházejí se tu také továrny, které byly zapojeny do bývalého [[Sovětský vesmírný program|sovětského vesmírného programu]]. Do rozpadu [[Sovětský svaz|SSSR]] nebyl do města vzhledem ke strategickému významu výroby zbraní povolen vjezd cizincům bez oficiálního povolení. Závod Južmaš byl s více než 100 tisíci zaměstnanci jedním z největších průmyslových závodů SSSR. Při rozpadu SSSR bylo město zároveň nejlidnatější ve své historii: žilo zde tehdy 1,203 milionu obyvatel.
=== Doprava ===
Hlavní tepnou města je třída Karla
* [[Tramvajová doprava v Dnipru]] čítá 12 linek,
* [[Trolejbusová doprava v Dnipru]] provozuje 17 linek,
* [[Metro v Dnipru]]
Dnipro je rovněž důležitým železničním uzlem: leží na trati vedoucí z [[Kyjev]]a a západní Ukrajiny přes Dnipro do stanice [[Synelnykove]], kde se větví na tratě ve směru [[Charkov|Charkiv]] - [[Moskva]], [[Donbas]] a [[Záporoží]] - [[Krym]]; další tratě vedou do [[Krasnohrad]]u, [[Pavlohrad]]u a [[Apostolove|Apostolova]]. Od března 2007 má město jednou týdně přímé železniční spojení s [[Praha|Prahou]].<ref>http://www.cd.cz/index.php?action=article&id=43049</ref> Město je sídlem [[Podněperská dráha|Podniperské dráhy]], jedné z 6 divizí státních drah [[Ukrzaliznycja]].<ref>http://uz.gov.ua/?m=all.road.prdnipro&lng=uk uz.gov.ua – Придніпровська залізниця</ref>
== Památky a kultura ==
▲[[Soubor:Sviato-Preobrazhenskyi Cathedral.jpg|left|náhled|''Svjato-Preobraženskyj katedralnyj sobor'']]
[[File:Днепропетровская и Павлоградская епархия 4237 Vadim Chuprina.jpg|left|thumb|Sídlo Dniprovské a Pavlogradské eparchie]]
* '''Svato-preobraženský katedrální chrám''' – významná klasicistní cihlová stavba na půdorysu latinského kříže, se třemi sloupovými portiky a kupolí v křížení. Projekt vypracoval petrohradský architekt Andrejan Dmitrovič Zacharov, základní kámen položila roku 1786 carevna Kateřina II. společně s rakouským císařem Josefem II. K realizaci redukovaného rozsahu stavby došlo až v letech 1830–1835; v letech 1930–1988 byl chrám zrušen, v 70. letech byla stavba opravena a od roku 1975 začala sloužit jako muzeum ateismu. Roku 1990 se stal opět sídlem eparchie moskevského episkopátu, v roce 1992 byla zahájena jeho generální rekonstrukce. Bylo obnoveno také vnitřní zařízení a fresková výzdoba kupole.
* '''Eparchie pravoslavné církve''', moderní stavba nahradila původní sídlo z 19. století
* '''Synagoga Zolotaja roza'''
* '''Monastýrský ostrov''', zábavní centrum, mj. zde sídlí akvárium
* '''Dniprovské akademické divadlo dramatu a komedie''' - klasicistní stavba; nejstarší ze 17 městských divadelních scén
* '''Dům varhanní a komorní hudby''' - novobarokní kupolová bazilika ze 2. poloviny 19. století, odsvěcený chrám
* '''Filharmonie Leonida Kogana'''
== Muzea ==
* '''Kamenskoje''' - městské historické muzeum
* '''Historické muzeum D. I. Javornického''' - regionální historické muzeum
* '''Galuškovka''' - kozácký dům, etnografické muzeum
* '''Dioráma bitvy o Dněpr''' - velkoformátový panoramatický obraz s kulisami bitvy Velké vlastenecké války, dílo [[socialistický realismus|socialistického realismu]]
== Rodáci ==
| |||