Albrecht z Valdštejna: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Keplerův horoskop: Věci o Keplerovi, ne Valdštejnovi. Ještě by bylo dobré nalepit na článek cedulku, že není ozdrojovaný.
ElCet (diskuse | příspěvky)
Řádek 102:
Jeho armáda byla tvořena nejprve 30 tisíci muži, postupně ale narůstala až na 100 tisíc. Prezident [[Dvorská rada vojenská|císařské vojenské rady]] [[Rombald Collalto]] vytáhl s ním do boje společně, avšak po půl roce se kvůli neshodám vrátil do [[Vídeň|Vídně]], kde na něj žaloval. Císař jej pak pověřil reorganizací armády, avšak tou si získal mnoho nepřátel.
 
Největším protivníkem přímo na bitevním poli však mu byl [[Dánsko-Norsko|dánský]] král [[Kristián IV. Dánský|Kristián IV.]], jenž během dvou let zcela ovládl celé severní [[Německo]] a budil u&nbsp;[[Protestantismus|protestantského]] obyvatelstva velké nadšení. Roku 1626 porazil Valdštejn v [[Bitva u Desavy|bitvě u Desavy]] protestantského velitele [[Petr Arnošt II. Mansfeld|Mansfelda]] a vytlačil jeho vojska ze Slezska. Valdštejnská armáda zpustošila a vypálila mnoho slezských měst a vesnic vč. [[Prudník]], [[Horní Hlohov]], [[Żory|Žárov]], [[Pszczyna|Pština]], [[Bytom]], [[Rybnik]], [[Kędzierzyn-Koźle|Kozlí]] a [[Strzelce Opolskie|Velká Střelice]].<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = | jméno = | titul = 26 kwietnia 2021 | periodikum = Radio Opole | url = https://radio.opole.pl/544,210,26-kwietnia-2021 | datum vydání = 2021-04-26 | jazyk = pl | datum přístupu = 2021-10-21}}</ref> O&nbsp;rok později obsadil [[Pomořansko|Pomořanské vévodství]] a získal přístup k Baltskému moři.
 
Roku 1627 koupil [[Zaháňské knížectví|knížectví Zaháňské]] a následujícího roku mu bylo propůjčeno vévodství [[Meklenbursko|meklenburské]] a je jmenován [[generál]]em císařské námořní armády generál Oceánského a [[Baltské moře|Baltského]] moře.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Kalista | jméno = Zdeněk | odkaz na autora = | titul = Valdštejn: Historie odcizení a snu | vydavatel = Vyšehrad | místo = Praha | rok = 2002 | isbn = 80-7021-604-2 | kapitola = Na scéně dějin | strany = 153}}</ref> Téhož roku obdrží [[Řád zlatého rouna]], jímž se mohly chlubit jen opravdové evropské elity. Avšak zároveň mu umírá jediný syn, princ Karel, a jeho ochránce [[Karel z Harrachu]]. Roku 1628 porazil dánská vojska v bitvě u [[Wolgast]]u a definitivně tak ukončil dánskou účast ve válce, ale také neuspěl při obléhání [[Stralsund]]u, který byl bráněn Švédy a Skoty. 6. března 1629 vydal císař tzv. [[restituční edikt]] namířený proti protestantům, se kterým Valdštejn nesouhlasil, a který do války vtáhnul Švédsko.