Metro v Praze: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Úprava článku značka: editace z Vizuálního editoru |
posun funfactu o dezertu z úvodu k oddílu o otevření. wikify, zdroj? značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 22:
| mapa = Prague metro plan 2015.svg
}}
Pražské '''[[metro]]''' tvoří v současnosti základ sítě [[Praha|pražské]] [[městská hromadná doprava|městské hromadné dopravy]]. Jde o tzv. „těžké“ [[metro sovětského typu]]. V roce 2013 přepravilo 584 milionů cestujících, v průměru tedy 1,6 milionu denně.<ref name=r12/> Jedná se o jedinou síť [[Metro|podzemní dráhy]] a zároveň jedinou dráhu, která je podle [[Česko|českého]] [[Zákon o dráhách|zákona o dráhách]] kategorizována jako [[speciální železniční dráha]]. [[Provozovatel dráhy|Provozovatelem dráhy]] i [[provozovatel drážní dopravy|drážní dopravy]] na ní je [[Dopravní podnik hl. m. Prahy|Dopravní podnik hlavního města Prahy]] a. s. První úsek pražského metra byl otevřen 9. května [[1974]]<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=Kolektiv autorů|jméno=|titul=Historie metra ve zkratce dle jednotlivých let|url=https://www.metroweb.cz/metro/historie-metra.htm|vydavatel=Metroweb|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2016-05-15}}</ref> (úsek [[Florenc (stanice metra)|Florenc]] (původně Sokolovská) – [[Kačerov (stanice metra)|Kačerov]] trasy C)
Metro má v současné době tři linky značené písmeny a barvami: [[A (linka metra v Praze)|A]] (zelená), [[B (linka metra v Praze)|B]] (žlutá) a [[C (linka metra v Praze)|C]] (červená); [[D (linka metra v Praze)|linka D]] (modrá) by se měla začít stavět v polovině roku 2020. Aktuálně probíhá geologický průzkum na budoucí trase linky D. Dohromady měří jeho síť 65,2 [[Metr#Kilometr|km]]. Soupravy metra zastavují celkem v 61 [[stanice metra|stanicích]], z nichž tři stanice jsou přestupní ([[Muzeum (stanice metra)|Muzeum]], [[Můstek (stanice metra)|Můstek]] a [[Florenc (stanice metra)|Florenc]]). Linky podzemní dráhy jsou na čtyřech místech vedeny pod řekou [[Vltava|Vltavou]]. Linka C je nad zemí v [[tubus]]u Nuselského mostu, linka A vede po otevřeném povrchu v areálu depa Hostivař, stejně tak i linka B vede nad zemí, a to mezi stanicemi [[Rajská zahrada (stanice metra)|Rajská zahrada]] a [[Černý Most (stanice metra)|Černý Most]] a také mezi stanicemi [[Hůrka (stanice metra)|Hůrka]] a [[Lužiny (stanice metra)|Lužiny]], kde je vedena v tubusu nad povrchem země.
Řádek 250:
| datum archivace = 2008-09-23
| nedostupné = ano
}}</ref> Při první jízdě metra byl podáván hostům [[dezert]] ve tvaru metra, který pro tuto příležitost navrhl a vyrobil [[státní podnik]] [[Pekárny Michle]]. Dezert si získal tímto takovou popularitu, že v téměř nepozměněné formě je stále v prodeji.{{Zdroj?}}
[[12. srpen|12. srpna]] [[1978]] byl zprovozněn první úsek linky A, ve stanici [[Muzeum (stanice metra)|Muzeum]] vznikl první přestupní bod metra. Roku 1977 se začalo se stavbou prvního úseku [[B (linka metra v Praze)|linky B]]. Roku 1980 byly linky A a C prodlouženy. Budování prvního úseku linky B ''Sokolovská'' (dnešní [[Florenc (stanice metra)|Florenc]]) – [[Smíchovské nádraží (stanice metra)|Smíchovské nádraží]] trvalo osm let, do provozu byla trasa B dána [[2. listopad]]u [[1985]]. V této době se také dala do pohybu stavba dalších navazujících úseků ''Dukelská'' (dnes Nové Butovice) – Smíchovské nádraží, připravovala se stavba ''Sokolovská''–''Zápotockého'' (dnes [[Českomoravská (stanice metra)|Českomoravská]]), stavělo se [[depo]] trasy A v Hostivaři a roku [[1984]] byla trasa C prodloužena pod Vltavou do [[Holešovice|Holešovic]].<ref>Pavel Fojtík, Stanislav Linert, František Prošek: ''Historie městské hromadné dopravy v Praze'', {{ISBN|80-238-5702-9}}, str. 318</ref>
| |||