Jaroslav Horejc: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
storno sochy z Vinohradského hřbitova
detaily a citace
Řádek 7:
}}
[[Soubor:Jaroslav Horejc 627.jpg|náhled|busta Jaroslava Horejce na domě v Trojické ulici v Praze, autor busty: Zdeněk J. Preclík, 1983]]
'''Jaroslav Horejc''' ([[15. červen|15. června]] [[1886]], [[Praha]]<ref>[http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=4BDDE5A5291B45B09561C841EEF5C2D8&scan=77#scan76 Matrika narozených, P. Marie Sněžná, 1884–1896, snímek 77]</ref> – [[3. leden|3. ledna]] [[1983]], [[Praha]]<ref name="rp">{{Citace periodika|url=http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RudePravo/1983/1/5/2.png|periodikum= Rudé právo|datum= 5. 1. 1983|strany=2|titul=Dálnopisem, poštou, telefonem}}</ref>) byl československýčeský [[sochař]], návrhář uměleckořemeslných předmětů, šperkař a medailér, přední představitel dekorativismu art deca, a výtvarný pedagog.
 
== Život ==
Narodil se v Praze vena VyšehradskéNovém Městě v Jungmannově ulici čp. 739/II<ref>[http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=1F40837C23A911E08F90005056C00008&scan=1#scan1 Pobytová přihláška pražského magistrátu; rodina se několikrát stěhovala]</ref> jako druhé ze tří dětí hodinářehodinářského obchodníka Aloise Horejce (1853–1927) a jeho ženy Františky, rozené Suché (*1859). (NejmladšíMladší sestra Marie zemřela předčasněve 12 letech, starší bratr Jan v 36 letech.)<ref>[http://digi.nacr.cz/prihlasky2/?session=5a3f98046eba72d5b4674d8a215fcf60582e8cc49fdedd49619e4fa2540b865d&action=image&record=1 Policejní přihlášky,přihláška Praha,rodiny AloisAloise HorejcHorejce, *1853]</ref> Ve čtrnácti letech ho rodiče přivedli do litografické dílny, odkud po několika týdnech odešel do učení na gravírníka (rytce kovukovů) a cizeléra na Odborné škole pro klenotníky, zlatníky, stříbrníky, ryjce kovu a pasíře v Praze. Ve volném čase navštěvoval kurzy dalších řemesel. V letech 1906 až 1910 studoval na [[Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze|pražské Uměleckoprůmyslové škole]] u E.[[Emanuel Novák (*1866)|Emanuela Nováka]], [[Stanislav Sucharda|Stanislava Suchardy]] a [[Josef Drahoňovský|Josefa Drahoňovského]]. Pro zajištění financí pracoval při studiu jako štukatér při výzdobě novostaveb.<ref>[http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:95c7cd80-f3d2-11e6-bf7e-005056825209?page=uuid:f9aa48a0-f3dc-11e6-bf7e-005056825209&fulltext=Jaroslav%20Horejc Světozor 1941, Jaroslav Horejc]</ref>
 
V roce 1918 byl na Uměleckoprůmyslové škole jmenován profesorem, vedl ateliér pro umělecké zpracování kovů. V roce 1948 odešel do důchodu, ale zůstal i nadále umělecky činným. V letech 1943 - 1983 bydlel a pracoval v [[Podskalí (Praha)|Podskalí]] v domě čp. 386/II na rohu Trojické ulice a Rašínova nábřeží, kde je umístěna jeho pamětní deska s bronzovou portrétní bustou. Byl členem pražské zednářské lóže Sibi et posteris<ref>https://www.freeglobe.cz/Articles/2980-seznam-svobodnych-zednaru-csr-961-clenu-prvorepublikovych-lozi.aspx</ref>
Řádek 38:
* Dvě travertinové alegorické sochy žen pro fasádu budovy čp. 376/II Ministerstva zdravotnictví v Zítkových sadech a jedna socha na spojující zdi budovy čp. 375/II Ministerstva práce a sociálních věcí na Palackého náměstí v Praze (architekt [[Bohumil Hübschmann]]), Praha 2 (1929)
* Dřevěná oltářní plastika v Kůrové kapli [[Katedrála svatého Víta|katedrály Sv. Víta]], Praha (1929)<ref name="pomajzlova"></ref>
* Poslední soud - plastikareliéf pro schodiště kolumbária, [[Husův sbor (Vinohrady)]] v Praze 2, (počátek 40. let)
* Reliéf Madony s dítětem na [[Pohřbení na hřbitově v Kroměříži|náhrobku rodiny]] [[Bedřich Spáčil|Bedřicha Spáčila]] na [[Hřbitovy v Kroměříži|kroměřížském hřbitově]]<ref>{{Citace monografie | příjmení = Markéta Mercová, Vlastimil Sochor | titul = Kroměřížský hřbitov| místo = Kroměříž|vydavatel = SOkA Kroměříž, [[Muzeum Kroměřížska]] | rok = 2001 | počet stran = 74}}</ref>
* Výzdoba katedrály sv. Víta v Praze: dřevořezbytři pro oltář a vstupní mříže sbronzové figurálními motivy z legendy o sv. Ludmile prona kaplivstupní mříži kaple sv. Ludmily rodinya Bartoňů12 zna DobenínaZlaté (archbráně katedrály sv. [[KamilVíta;<ref>Jiří Kuthan, Jan Royt, Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha, svatyně českých patronů a králů. NLN Praha 2011, s.155</ref> Hilbert]])
 
=== Umělecké mříže ===
* 12 figurálních kompozic zemědělských prací roku pro mříž jižního portálu Zlaté brány [[Katedrála svatého Víta|katedrály Sv. Víta]] v Praze (1930–1955), autorem návrhu nříže byl arch. [[Jan Sokol]]<ref name="pomajzlova">{{Citace kvalifikační práce
| příjmení = Zahradníčková
| jméno = Iva
Řádek 61:
| jazyk =
}}</ref>
* mříž3 figurální kompozice na mříži kaple sv. Ludmily v katedrále sv. Víta (1938)<ref name="pomajzlova"></ref>
* mříž s tepanými reliéfy exotických zvířat - sbírka Uměleckoprůmyslového muzea v Praze
* mříž v Baťově vile ve [[Zlín]]ě (rekonstrukce [[Jan Kotěra]], 1918)
* mříž ve vile architekta [[František Kavalír|Františka Kavalíra]] Na Kavalírce v Praze 5 (1926)
* mříž a tři alegorické plastiky pro schodiště budovy Tabákové režie v Praze (1929)
* mřížfigurální kompozice na mříži pro kapli s hrobem Jana Ámose Komenského v [[Naarden]]u, Nizozemí (1937)<ref>{{Citace periodika|url=http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:b2fd5814-435d-11dd-b505-00145e5790ea?page=uuid:5f1f8c44-435f-11dd-b505-00145e5790ea|periodikum= Pestrý týden|datum= 13. 3. 1937|strany=4|titul=Jaroslav Horejc: Model mříže pro Naarden}}</ref>
 
=== Umělecké řemeslo ===
* Od roku 1912 se věnoval návrhům keramiky, skla, broží a hraček pro pražský [[Artěl]]. Pro [[Artěl]] navrhl v roce 1922 tvztzv. Pražský pohár u příležitosti vzniku tzv. Velké Prahy, realizovala jej sklářská firma Johann Oertel & Co. z Nového Boru.
* Pro firmu J. & L. Lobmeyr's Neffe Stefana Ratha z Kamenického Šenova (pobočky vídeňské firmy [[J. & L. Lobmeyr]]) navrhl čtyři skleněné broušené poháry, které patří k nejpozoruhodnějším příspěvkům českého sklářství 20. let 20. století. Jedná seJde o poháry [[Dionýsos|Bakchus]] / též název Víno (1920–1921), [[Kanaán|Kanaan]], země blahobytu a plodů / též název Podzim nebo Bohatství přírody (1922), Tanec (1923), Tři bohyně / též název [[Paris (mytologie)|Paridův soud]] (1924)<ref name="corning"></ref>. Tyto poháry byly oceněny Grand Prix v kategorii skla na Mezinárodní výstavě dekorativních umění v Paříži v roce 1925.
* Pro československý pavilon tamtéž navrhoval s [[Pavel Janák|Pavlem Janákem]] lustry, které po skončení výstavy Československý stát věnoval [[Mezinárodní organizace práce|Mezinárodní organizaci práce]] v Ženevě pro interiéry jejich nově budovaného ředitelství (dnes sídlo [[Mezinárodní obchodní organizace]]). V roce 1937 realizoval obří skleněný reliéf na téma Země a lidé, původně navržený pro [[Organizace spojených národů|Palác národů]] v [[Ženeva|Ženevě]], který nikdy nebyl do Ženevy doručen a dnes je ve sbírkách Uměleckoprůmyslového musea v Praze.
* Pro organizaci [[Sokol (spolek)|Sokol]] navrhl skleněný pohár s postavou sokolníka pro delegaci jugoslávské sokolské župy na Všesokolském sletu v roce 1920. V roce 1932 navrhl medaili pro Závody československé obce sokolské, která se používala pro ocenění Sokola až do začátku druhé světové války. V roce 1948 navrhl pamětní medaili XI. všesokolského sletu v Praze. V roce 1933 navrhl plaketu lyžařských přeborů Slávie.
Řádek 76 ⟶ 77:
=== Jiné ===
* Navrhoval pamětní medaile a mince: desetikoruna (1928–1933), dvacetikoruna (1933–1934)
* Navrhl dvě stříbrné brože pro pařížskou výstavu Arts décoratifs ([[1925]]), realizovanécelkem devět jich bylo realizováno ve stříbře a v tombaku [[Artěl]]em a prodávanéprodáváno pozdějijak ve Francii, tak v Družstevní práci v Praze a v Brně, vlastnoručně tepaná stříbrná brož s tanečnicí z roku 1924 byla určena pro tanečnici [[Anka Čekanová|Annu Čekanovou]]<ref>Otakar Hejtmánek: Jaroslav Horejc. Praha 2015, text i foto, s. 105-106</ref>
* V roce 1930 navrhl zednářské klenoty činovníků pražské zednářské lóže [[Sibi et Posteris]], také zednářské medaile
* Je autorem návrhu figury [[Golem]]a z filmu [[Císařův pekař - Pekařův císař]] z roku 1952
* S [[Jaroslav Křička|Jaroslavem Křičkou]] spolupracoval jako výtvarník na tanečním představení [[Anka Čekanová|Anky Čekanové]] (1928) pro Komorní divadlo v Praze<ref>{{Citace periodika|url=http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:c04c7abf-435d-11dd-b505-00145e5790ea?page=uuid:743d8acb-435e-11dd-b505-00145e5790ea|periodikum= Pestrý týden|datum= 17. 3. 1928|strany=5|titul=Skupina A. Čekanové}}</ref>
 
Dílo Jaroslava Horejce je zastoupeno ve sbírkách [[Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze|Uměleckoprůmyslového musea]] v Praze, [[Národní muzeum|Národního muzea]], [[Galerie hlavního města Prahy|Galerie hl. m. Prahy]],<ref>[http://ghmp.cz/online-sbirky/?search=Horejc+Jaroslav&collection%5B0%5D=0&from=0&to=9999&sort=0&per_page=15&thumbs=all&author=Horejc+Jaroslav Galerie hl. m. Prahy: Horejc Jaroslav]</ref> [[Moravská galerie v Brně|Moravské galerie v Brně]], muzea keramiky v Bechyni, MAK - Rakouského muzea pro užité / současné umění ve [[Vídeň|Vídni]], [[Metropolitní muzeum umění|Metropolitního muzea umění v New Yorku]],<ref>[http://www.metmuseum.org/search-results#!/search?q=horejc Metropolitní muzeum, Jaroslav Horejc: Pohár ''Podzim'']</ref> [[Musée des arts décoratifs|Muzea dekorativních umění v Paříži]],<ref>[http://www.metmuseum.org/search-results#!/search?q=horejc Musée des arts décoratifs, Jaroslav Horejc: Váza ''Tanec'']</ref> Musea skla v Corningu<ref name="corning">[http://www.cmog.org/artwork/judgment-paris Corning Glass Museum, Jaroslav Horejc: ''Paridův soud'']</ref> v USA, ve sbírce Tomáše Hejtmánka<ref>[https://www.arthousehejtmanek.cz/vystava-jaroslav-horejc]</ref> a dalších.
Řádek 85 ⟶ 86:
== Výstavy ==
* [[1934]] ''100 kreseb Jaroslava Horejce'', [[Krásná jizba]] [[Družstevní práce]], Praha
* [[1971]] ''Jaroslav Horejc: Výběr z díla, k 85. narozeninám'', autorka [[Jana Horneková]], [[Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze|Uměleckoprůmyslové muzeum]], Praha
* [[1976]]–[[1977]] ''Jaroslav Horejc: Sochařské dílo'', [[Staroměstská radnice]], Praha
* [[1982]] ''Jaroslav Horejc: Výběr z kreseb'', Malá galerie sbírky moderního sochařství, Praha–Zbraslav
Řádek 98 ⟶ 99:
=== Literatura ===
* [[V. V. Štech|ŠTECH, V. V.]] ''V zamlženém zrcadle''. Praha : Československý spisovatel, [[1969]], str.&nbsp;198
* HORNEKOVÁ, Jana, ''Jaroslav Horejc''. Výběr z díla k 85. narozeninám. UPM Praha, 1971.
* ''Nová encyklopedie českého výtvarného umění'', 1, ed. Anděla Horová, Academia Praha 1995, s. 282.
* BAŤKOVÁ, Růžena a kolektiv, ''Umělecké památky Prahy'', díl 2, Nové Město a Vyšehrad. Academia Praha 1999.
* HEJTMÁNEK, Otakar: ''Jaroslav Horejc 1886–1983 (Nejen sochař)'', Arthouse Hejtmánek, Praha 2015.
* MALÁ, Olga, LEHMANNOVÁ, Martina, NEUMANNOVÁ, Eva, HNÍDKOVÁ, Vendula, ''Jaroslav Horejc (1886–1983). Mistr českého art deca.'' Praha 2016.
 
Řádek 119 ⟶ 121:
[[Kategorie:Vyučující na Vysoké škole uměleckoprůmyslové]]
[[Kategorie:Artěl]]
[[Kategorie:Čeští šperkaři]]
[[Kategorie:Čeští svobodní zednáři]]
[[Kategorie:Narození 15. června]]