Eduard Štorch: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
značky: revertováno odstraněna reference editace z Vizuálního editoru |
m editace uživatele 185.91.165.15 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Jj14 značka: rychlé vrácení zpět |
||
Řádek 71:
=== Profesní život ===
Jako učitel působil v letech 1897–1898 ve [[Východočeský kraj|východních Čechách]], dalších
Roku 1914 v rámci [[mobilizace]] [[První světová válka|první světové války]] narukoval na vojnu. Působil jako pracovník [[Mezinárodní červený kříž|Červeného kříže]] na rentgenologickém oddělení v karlínské nemocnici. Roku 1918 uprchl z transportu (či se vyhnul nastoupení do transportu), jímž byl vezen na frontu, a nastoupil v [[Jedličkův ústav|Jedličkově a Bakulově ústavu]]<ref name="stoll" /> jako fotograf.<ref name="vojtko" />
Řádek 175:
Na druhou stranu zdůrazňoval aktivní účast učitele i při zábavných a volnočasových aktivitách: „Učitel se ovšem koupe stejně s dětmi a stejně si hraje, šplouchá, plave, staví a válí se v písku. S oděvem byla odložena jistá přehrada, vždycky oddělující učitele od žáků. Také mezi žáky samými padly všechny přehrady a už není znáti, kdo je bohatý, kdo chudý – všichni jsou ve stejných plavkách.“ V intimitě uzavřené skupiny dětí (a to i smíšené) nebo dětí s pedagogem připouštěl i nahotu, zvykání nahotě považoval za důležité z hlediska přirozenosti i pohlavní výchovy. Protože v Praze nebylo žádné koupaliště vyhrazené pro děti, Štorch v roce 1927 umožnil pražským školám koupaliště Dětské farmy bezplatně využívat a za první měsíc toho využilo 81 škol s 2861 dětmi.<ref name="stoll" />
Protože nebylo možné přijmout do škol v přírodě všechny děti, Štorch ve svém teoretickém spisu doporučoval upřednostňovat nejohroženější děti – tělesně slabé, zdravotně neodolné, ohrožené pobytem v nehygienickém prostředí, rekonvalescenty atd., vybrané školou ve spolupráci se školním lékařem. Na svou Dětskou farmu na Libeňské farmě Štorchu nesměl vzít ohrožené děti z Libně a Holešovic, a proto tam nakonec přijal běžné děti ze své třídy v Jindřišské.<ref name="stoll" /> Potřebu škol v přírodě podkládal i výzvou pražského lékaře dr. A. Hofmana, zabývajícího se tuberkulózou, k vybudování škol na volném vzduchu a na slunci.
Ovlivnilo jej zejména učitelské působení v chudinském dělnickém prostředí, trpícím podvýživou, nemocemi a kriminalitou. Jako pedagog usiloval o spojení školy s pobytem dětí v přírodě, mimo jiné vedl tábor pro děti a rodiče na [[Praha|pražském]] [[Libeňský ostrov|Libeňském ostrově]]. Snažil se také o zavedení tzv. nového dějepisu do škol (více názornosti, beletristická forma naučného textu). Vedl kursy plavání, bruslení i oddíl ve skautském duchu, organizoval a vedl četné lyžařské kurzy pro učitele a mládež, levné zájezdy pro děti a rodiny s dětmi k moři do Jugoslávie atd.<ref name="mista">[http://mista.unas.cz/index.php?clanek=79 Dětská farma], web Místa, duben 2008</ref>
| |||