Gutštejn: Porovnání verzí

| sloh = [[Gotická architektura v Česku|gotický]]

| výstavba = okolo roku [[1300]]

'''Gutštejn''' je zřícenina hradu jihovýchodně od [[Konstantinovy Lázně|Konstantinových Lázní]] v&nbsp;[[okres Tachov|okrese Tachov]]. Stojí v&nbsp;lesnaté a kopcovité krajině na ostrožně nad potokem [[Hadovka (potok)|Hadovka]] v&nbsp;nadmořské výšce 425 metrů. Od roku 1964 je chráněn jako [[Kulturní památka (Česko)|kulturní památka]].<ref name="mn"/>{{MonumNet Je ve vlastnictví státu (správu zajišťuje [[Národní památkový ústav]]) a je přístupný veřejnosti.

První písemná zmínka o hradu a jeho vlastníku je z&nbsp;roku [[1319]], kdy [[klášter Teplá|tepelský]] opat pronajal [[Jetřich I. z Gutštejna|Jetřichovi&nbsp;I. z&nbsp;Gutštejna]] a jeho synu Sezemovi tři vesnice. Roku [[1369]] víme již o třech bratrech, Janovi, Jetřichovi&nbsp;II. a [[Půta z Gutštejna|Půtovi z&nbsp;Gutštejna]]. Zakladatel rodu Jetřich&nbsp;II. zemřel v&nbsp;roce [[1417]]. Jeho syn Burian sídlil na [[Rabštejn nad Střelou|Rabštejně]] a [[Nečtiny|Nečtinách]], Jan na [[Dolní Bělá|Bělé]], oba později na hradě Gutštejn. Roku [[1422]] oblehl hrad [[Jan Žižka]] s&nbsp;Pražany a hrad dobyl. Oba bratři se o majetek rozdělili, přičemž Gutštejn připadl Janovi, který byl ženatý s&nbsp;dcerou [[Přibík z Klenu|Přibíka z&nbsp;Klenové]]. Jako přívrženec císaře [[Zikmund Lucemburský|Zikmunda]] získal za svou pomoc řadu vesnic z&nbsp;majetku klášterů v&nbsp;[[Klášter Chotěšov|Chotěšově]], [[Klášter Pivoň|Pivoni]] a [[Klášter Plasy|Plasích]].

[[Soubor:Gutštejn.jpeg|vlevo|náhled|RekonstrukceUmělecká rekonstrukce podoby hradu (olej na plátně, 110 × 81 cm, L. Herc]]

Po jeho smrti v&nbsp;roce [[1453]] získal hrad jeho bratr Burian. Ten mezitím velmi zbohatl, patřila mu Bělá, [[Rabštejn nad Střelou]], Nečtiny, [[Tachov]] a [[Komberk]] byl i krajským [[Krajský hejtman|hejtmanem]] na Žatecku a Plzeňsku a spravoval chotěšovský klášter. Přestože byl katolík, po roce [[1448]] se přidal na stranu [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z&nbsp;Poděbrad]]. V&nbsp;roce [[1450]] se mu podařilo u [[Stříbro (okres Tachov)|Stříbra]] zajmout posla s&nbsp;dopisem usvědčujícím [[Oldřich II. z Rožmberka|Oldřicha&nbsp;II. z&nbsp;Rožmberka]] z&nbsp;organizování zásahu cizích vojsk do Čech, a umožnil tak králi politickou izolaci jeho protivníka.

Jeho syn Burian zvaný „Bohatý“ získal další statky v&nbsp;Čechách a [[Bavorsko|Bavorsku]], roku [[1465]] se přidal k&nbsp;jednotě zelenohorské a vedl jednání s&nbsp;císařem [[Fridrich III. Habsburský|Fridrichem&nbsp;III.]], který katolickým pánům udělil mincovní právo v&nbsp;[[Plzeň|Plzni]]. Pak krátce podporoval uherského krále [[Matyáš Korvín|Matyáše]], ale po nástupu [[Vladislav Jagellonský|Vladislava Jagelonského]] na český trůn se přidal na jeho stranu. Již roku [[1472]] se stal vrchním komorníkem království a roku [[1477]] vedl Vladislavovo vojsko, kterému se nepodařilo dobýt Plzeň obsazenou Matyášovým vojskem. Roku [[1485]] se stal nejvyšším [[kancléř]]em a nadále se bezohledně obohacoval. Zanechal po sobě pět synů: Buriana, Jana, Jetřicha, Volfa, Kryštofa a Jindřicha.

Není známo, kdo z&nbsp;bratrů vlastnil Gutštejn. Postupně však zemřeli a zůstal jen Volf, ten ale sídlil v&nbsp;[[Chyše|Chyši]]. Když roku [[1545]] Volf zemřel, zdědil hrad jeho syn Viktorin; ten ho roku [[1549]] prodal majiteli Bezdružic [[Hanuš Elpognar|Hanuši Elpognarovi]] z&nbsp;Dolního Šenfeldu.<ref name="konecny"/>{{Citace periodikaPro potřeby mocného rodu Gutštejn už nevyhovoval a tak bylo v&nbsp;16.&nbsp;století středisko panství přeneseno do Bezdružic a hrad byl opuštěn.

<references/>

| titul = Ilustrovaná encyklopedie Českýchčeských hradů

| rok = 20002002

| počet stran = 733736

| stranykapitola = 143–146Gutštejn

| titul = Hrady, zámky a tvrze Království českého: Plzeňsko a Loketsko

| rok = 19981905

| kapitola = GutštejnGutštein hrad

| příjmení1příjmení = Sokol

| jméno1jméno = Petr

| rok_vydánírok vydání = 2012

| počet_stranpočet stran = 102