Gutštejn: Porovnání verzí

Přidáno 3 748 bajtů ,  před 1 měsícem
Stavební podoba, odkazy, redukce EO
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu pokročilá editace z mobilního zařízení
(Stavební podoba, odkazy, redukce EO)
| další majitelé =
| současný majitel =
| sloh = [[Gotická architektura v Česku|gotický]]
| architekt =
| výstavba = okolo roku [[1300]]
| přestavba =
| zánik = 2. polovina 16. století
}}
'''Gutštejn''' je zřícenina hradu jihovýchodně od [[Konstantinovy Lázně|Konstantinových Lázní]] v&nbsp;[[okres Tachov|okrese Tachov]]. Stojí v&nbsp;lesnaté a kopcovité krajině na ostrožně nad potokem [[Hadovka (potok)|Hadovka]] v&nbsp;nadmořské výšce 425 metrů. Od roku 1964 je chráněn jako [[Kulturní památka (Česko)|kulturní památka]].<ref name="mn"/>{{MonumNet Je ve vlastnictví státu (správu zajišťuje [[Národní památkový ústav]]) a je přístupný veřejnosti.
| název = Hrad Gutštejn
| ID = 128873
| datum = 2018-12-21
}}</ref> Je ve vlastnictví státu (správu zajišťuje [[Národní památkový ústav]]) a je přístupný veřejnosti.
 
== Historie ==
První písemná zmínka o hradu a jeho vlastníku je z&nbsp;roku [[1319]], kdy [[klášter Teplá|tepelský]] opat pronajal [[Jetřich I. z Gutštejna|Jetřichovi&nbsp;I. z&nbsp;Gutštejna]] a jeho synu Sezemovi tři vesnice. Roku [[1369]] víme již o třech bratrech, Janovi, Jetřichovi&nbsp;II. a [[Půta z Gutštejna|Půtovi z&nbsp;Gutštejna]]. Zakladatel rodu Jetřich&nbsp;II. zemřel v&nbsp;roce [[1417]]. Jeho syn Burian sídlil na [[Rabštejn nad Střelou|Rabštejně]] a [[Nečtiny|Nečtinách]], Jan na [[Dolní Bělá|Bělé]], oba později na hradě Gutštejn. Roku [[1422]] oblehl hrad [[Jan Žižka]] s&nbsp;Pražany a hrad dobyl. Oba bratři se o majetek rozdělili, přičemž Gutštejn připadl Janovi, který byl ženatý s&nbsp;dcerou [[Přibík z Klenu|Přibíka z&nbsp;Klenové]]. Jako přívrženec císaře [[Zikmund Lucemburský|Zikmunda]] získal za svou pomoc řadu vesnic z&nbsp;majetku klášterů v&nbsp;[[Klášter Chotěšov|Chotěšově]], [[Klášter Pivoň|Pivoni]] a [[Klášter Plasy|Plasích]].
 
[[Soubor:Gutštejn.jpeg|vlevo|náhled|RekonstrukceUmělecká rekonstrukce podoby hradu (olej na plátně, 110 × 81 cm, L. Herc]]
Po jeho smrti v&nbsp;roce [[1453]] získal hrad jeho bratr Burian. Ten mezitím velmi zbohatl, patřila mu Bělá, [[Rabštejn nad Střelou]], Nečtiny, [[Tachov]] a [[Komberk]] byl i krajským [[Krajský hejtman|hejtmanem]] na Žatecku a Plzeňsku a spravoval chotěšovský klášter. Přestože byl katolík, po roce [[1448]] se přidal na stranu [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z&nbsp;Poděbrad]]. V&nbsp;roce [[1450]] se mu podařilo u [[Stříbro (okres Tachov)|Stříbra]] zajmout posla s&nbsp;dopisem usvědčujícím [[Oldřich II. z Rožmberka|Oldřicha&nbsp;II. z&nbsp;Rožmberka]] z&nbsp;organizování zásahu cizích vojsk do Čech, a umožnil tak králi politickou izolaci jeho protivníka.
 
Jeho syn Burian zvaný „Bohatý“ získal další statky v&nbsp;Čechách a [[Bavorsko|Bavorsku]], roku [[1465]] se přidal k&nbsp;jednotě zelenohorské a vedl jednání s&nbsp;císařem [[Fridrich III. Habsburský|Fridrichem&nbsp;III.]], který katolickým pánům udělil mincovní právo v&nbsp;[[Plzeň|Plzni]]. Pak krátce podporoval uherského krále [[Matyáš Korvín|Matyáše]], ale po nástupu [[Vladislav Jagellonský|Vladislava Jagelonského]] na český trůn se přidal na jeho stranu. Již roku [[1472]] se stal vrchním komorníkem království a roku [[1477]] vedl Vladislavovo vojsko, kterému se nepodařilo dobýt Plzeň obsazenou Matyášovým vojskem. Roku [[1485]] se stal nejvyšším [[kancléř]]em a nadále se bezohledně obohacoval. Zanechal po sobě pět synů: Buriana, Jana, Jetřicha, Volfa, Kryštofa a Jindřicha.
 
Není známo, kdo z&nbsp;bratrů vlastnil Gutštejn. Postupně však zemřeli a zůstal jen Volf, ten ale sídlil v&nbsp;[[Chyše|Chyši]]. Když roku [[1545]] Volf zemřel, zdědil hrad jeho syn Viktorin; ten ho roku [[1549]] prodal majiteli Bezdružic [[Hanuš Elpognar|Hanuši Elpognarovi]] z&nbsp;Dolního Šenfeldu.<ref name="konecny"/>{{Citace periodikaPro potřeby mocného rodu Gutštejn už nevyhovoval a tak bylo v&nbsp;16.&nbsp;století středisko panství přeneseno do Bezdružic a hrad byl opuštěn.
| příjmení = Konečný
| jméno = Vratislav
| titul = Romantický hrad Gutštejn známe hlavně z pohádek
| periodikum = novinky.cz
| datum = 2013-07-29
| ročník =
| číslo =
| strany =
| jazyk = cs
| url = https://www.novinky.cz/vase-zpravy/plzensky-kraj/tachov/1297-18969-romanticky-hrad-gutstejn-zname-hlavne-z-pohadek.html
| datum přístupu = 2018-07-30
}}</ref> Pro potřeby mocného rodu Gutštejn už nevyhovoval a tak bylo v&nbsp;16.&nbsp;století středisko panství přeneseno do Bezdružic a hrad byl opuštěn.
 
== Stavební podoba ==
Rod [[Páni z Gutštejna|Gutštejnů]] vymřel roku [[1747]].
Dispozice hradu byla dvojdílná. Přístup k&nbsp;němu chránil šíjový [[Příkop (válečnictví)|příkop]], za kterým se nacházelo [[předhradí]], z&nbsp;jehož zástavby se dochoval pouze ve skále vytesaný sklípek. Hradní jádro se nachází za dalším příkopem a jeho stavební vývoj nejspíše ovlivnilo málo stabilní podloží tvořené [[Břidlice|břidlicemi]].<ref name="durdik"/>
 
Dominantou hradu je čtverhranný [[bergfrit]] se zaoblenými nárožími. Do věže se vstupovalo [[Portál (architektura)|portálkem]] vybaveným [[Padací most|padacím mostem]], který byl přístupný pomocí [[prampouch]]u ze sousední budovy nebo [[parkán]]ové hradby postavené kolem věže. Ta jižně od věže vymezuje malé nádvoří. Bergfrit byl postaven až v&nbsp;průběhu čtvrté stavební etapy v&nbsp;prostoru zbouraného severovýchodního nároží jádra.<ref name="durdik"/> I&nbsp;věž vznikla během několika stavebních fází. Zatímco trámy původního krovu byly [[Dendrochronologie|dendrochronologicky]] datovány do let 1421–1422, trámy z&nbsp;nejvyšší úrovně věže pochází až z&nbsp;období po roce 1485.<ref name="durdik-dodatky2"/> Jako doba výstavby věže se obvykle udává přelom čtrnáctého a patnáctého století, ale je možné, že byla založena už kolem poloviny století čtrnáctého.<ref name="hobl"/>
 
Východně od věže se nachází vstupní nádvoří, v&nbsp;němž stávala hospodářská budova. Hradba nádvoří na jižní straně pokračovala jako parkánová zeď širokého parkánu. Nádvoří i&nbsp;parkán byly postaveny během druhé stavební fáze. V&nbsp;místech východní místnosti pozdějšího jižního paláce stávala pravděpodobně patrová vstupní brána a na ni navazovalo nižší křídlo v&nbsp;prostoru parkánu.<ref name="durdik"/>
 
Na věž navazuje obvodová hradba, která na severní a západní straně obsahuje nejstarší dochované zdivo na hradě. Její zaoblené nároží je však mladší. K&nbsp;hradbě přiléhala menší budova se dvěma plochostropými podlažími a polopatrem či [[Hradební ochoz|ochozem]], na jejímž místě byl později, současně se stavbou věže, postaven severní třípatrový palác. Jižní palác vznikl při páté stavební fázi a využil starší konstrukce, ke kterým patří rozměrný sklep s&nbsp;[[Valená klenba|valenou klenbou]]. V&nbsp;přízemí paláce se nacházely dvě místnosti. V&nbsp;prvním patře byly nejméně tři pokoje včetně [[Roubená komora|roubené komory]] na západní straně. Nejspíše současně s&nbsp;výstavbou paláce byla zvýšena věž a v&nbsp;úrovni jejího druhého patra proražen nový vstupní otvor, který ji propojil se severním palácem.<ref name="durdik"/>
 
Během pozdně gotické přestavby byly snad drobně upraveny oba paláce a zesíleno opevnění vstupního nádvoří. Tam byla vybudována rozměrná střílna a střelecký ochoz hradby, který se napojoval na [[Roubená stavba|roubené]] nebo [[Hrázděné zdivo|hrázděné]] patro parkánového křídla. Poslední stavební úpravy proběhly v&nbsp;první polovině šestnáctého století a měly především údržbový charakter.<ref name="durdik"/>
 
== Odkazy ==
 
=== Reference ===
<references/>
<ref name="mn">{{MonumNet
 
| název = Hrad Gutštejn
=== Literatura ===
| ID = 128873
* {{Citace monografie
| datum = 20182015-1201-2110
}}</ref>
*<ref name="durdik">{{Citace monografie
| příjmení = Durdík
| jméno = Tomáš
| odkaz na autora = Tomáš Durdík
| titul = Ilustrovaná encyklopedie Českýchčeských hradů
| vydavatel = Libri
| vydání = 2
| místo = Praha
| rok = 20002002
| vydání = 2
| isbn = 80-7277-003-9
| počet stran = 733736
| typ kapitoly = heslo
| kapitola = Gutštejn
| strany = 143–144
}}</ref>
<ref name="durdik-dodatky2">{{Citace monografie
| příjmení = Durdík
| jméno = Tomáš
| titul = Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky 2
| vydavatel = ArgoLibri
| místo = Praha
| rok = 2005
| počet stran = 258164
| isbn = 80-72037277-185262-67
| typ kapitoly = heslo
| stranykapitola = 143–146Gutštejn
| strany = 28–29
}}
}}</ref>
<ref name="hobl">{{Citace sborníku
| příjmení = Hobl
| jméno = Luboš
| titul = Věž hradu Gutštejna z pohledu archeologie
| sestavitel = Zlata Gersdorfová, Petr Menšík
| sborník = Castellologica Bohemica
| vydavatel = Západočeská univerzita v Plzni
| místo = Plzeň
| rok vydání = 3., v Argu 12015
| isbn = 978-80-261-0571-8
| strany = 137
}}</ref>
<ref name="konecny">{{Citace periodika
| příjmení = Konečný
| jméno = Vratislav
| titul = Romantický hrad Gutštejn známe hlavně z pohádek
| periodikum = novinky.cz
| datum = 2013-07-29
| url = https://www.novinky.cz/vase-zpravy/plzensky-kraj/tachov/1297-18969-romanticky-hrad-gutstejn-zname-hlavne-z-pohadek.html
| datum přístupu = 2018-07-30
}}</ref>
</references>
 
=== Literatura ===
* {{Citace monografie
| příjmení = Sedláček
| jméno = August
| odkaz na autora = August Sedláček
| titul = Hrady, zámky a tvrze Království českého: Plzeňsko a Loketsko
| url = https://archive.org/details/hrady-zamky-tvrze-13-plzensko
| vydavatel = Argo
| vydavatel = František Šimáček
| vydání = 3., v Argu 1
| místo = Praha
| rok = 19981905
| počet stran = 292
| isbn = 80-7203-185-6
| svazek = XIII. Plzeňsko a Loketsko
| kapitola = GutštejnGutštein hrad
| typ kapitoly = heslo
| strany = 50–53
| svazek = XIII
| počet stran = 258
}}
* {{Citace sborníku
| příjmení1příjmení = Sokol
| jméno1jméno = Petr
| titul = Gutštejn – průzkumy a stabilizace hradní zříceniny
| sborník = Památky západních Čech II - 2012
| vydavatel = Národní památkový ústav, ÚOP Plzeň
| místo = Plzeň
| rok_vydánírok vydání = 2012
| strany = 72–86
| počet_stranpočet stran = 102
| isbn = 978-80-85035-06-3
}}
* {{Wikicesty|průvodce=Hrad Gutštejn}}
* {{Oficiální web}}
* [http://www.hrady.cz/index.php?OID=144 Gutštejn na Hrady.cz]
* [http://www.fotocesko.cz/scripts/admin/clanek_zobraz.phtml?claid=88 Gutštejn na www.fotocesko.cz]
* [https://www.youtube.com/watch?v=HG_eDb8qz3M Letecké záběry hradu]
 
{{Pahýl}}
{{Portály|Architektura a stavebnictví|Česko|Historie|Středověk}}