Jan Pavel II.: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Cesty: ČJ za použití AWB
mBez shrnutí editace
Řádek 138:
 
== Kardinál ==
[[Soubor:Coat of arms of Karol Józef Wojtyła.svg|vlevo|náhled|Znak kardinála Wojtyły. Iniciála „M“ ve svém umístění symbolizuje Pannu Marii pod Kristovým křížem, inspirací motta [[Totus tuus|Totus Tuus]] je učení [[Ludvík z Montfortu|Ludvíka z Montfortu]]<ref>Weigel, s. 268.</ref>]]V polovině 60. let 20. století polská komunistická vláda naznačila vatikánským představitelům, že by nebyla proti, kdyby v zemi působil druhý kardinál. Úmyslem vládních činitelů patrně bylo rozpoltit polskou církev na dvě části, jednu v čelem s novým kardinálem, druhou s primasem Wyszyńskim. Na základě tohoto požadavku tedy papež Pavel&nbsp;IV. 29.&nbsp;května 1967 oznámil kardinálskému kolegiu, že do hodnosti kardinála jmenoval arcibiskupa Karola Wojtyłu.<ref name="Weigel, 220">Weigel, s. 220.</ref> Důvodem tohoto rozhodnutí byla zřejmě arcibiskupova intenzivní pastorační činnost v Polsku a fakt, že ''dokázal srozumitelně, otevřeně a neobyčejně adresně šířit evangelickou zvěst''. Kardinálský klobouk od papeže obdržel 28.&nbsp;června téhož roku při obřadu prováděném v [[Sixtinská kaple|Sixtinské kapli]].<ref name="Kronika, 74">Kronika neobyčejného života, s. 74.</ref> Jako člen duchovenstva římské diecéze k tomuto úřadu získal titulární sídlo v kostelíku sv.&nbsp;Cesara in&nbsp;Palatio na Via Porta Latina nedaleko Caracallových lázní.<ref name="Weigel, 220" />
 
V září 1967 byla do Vatikánu papežem Pavlem&nbsp;VI. svolána [[Koncil|synoda]] biskupů, která měla dát konkrétní podobu ''Dogmatické konstituci o církvi'', jež byla vypracovaná na druhém vatikánském koncilu.<ref>Weigel, s. 221.</ref> Ačkoli byl kardinál Wojtyła na toto zasedání vyslán polským [[episkopát]]em, do Říma neodcestoval. Své solidární rozhodnutí odůvodnil tím, že na synodu může odjet pouze společně s kardinálem Wyszyńskim, jemuž komunistické úřady odmítly vydat povolení k výjezdu.<ref name="Kronika, 74" /> V srpnu a září 1969 poprvé navštívil [[Kanada|Kanadu]] a [[Spojené státy americké|USA]], kde především navazoval kontakty s polskými krajanskými spolky. 2.&nbsp;října pak z [[New York]]u odletěl do Říma, kde se již společně s kardinálem Wyszyńskim zúčastnil „výjimečného“ setkání Biskupské synody.<ref>Weigel, s. 221–222.</ref> Všeobecnou pozornost zde vzbudil svým projevem o křesťanských komunitách a skupinách a potřebě „kolegiálních struktur“, přičemž čerpal ze svých zkušeností z Polska a Severní Ameriky. V závěrečné fázi tohoto shromáždění, kterého se účastnily hlavy episkopátů ze všech zemí, byl požádán, aby se stal členem komise, jež měla vypracovat závěrečnou deklaraci shrnující celou diskusi.<ref>Kronika neobyčejného života, s. 78.</ref>