Marxismus: Porovnání verzí

Vedoucím představitelem ortodoxního marxismu byl v období Druhé internacionály [[Karl Kautsky]] (1854–1938). Jeho pasivní a vyčkávací přístup vycházel z většího důrazu kladeného na dějinný determinismus. Vzhledem k předpokládané nevyhnutelnosti přechodu kapitalismu v socialistické zřízení oddaloval revoluční aktivitu do doby, až pro ni budou podmínky ještě příznivější. Kautského přístup představoval střední proud a kritizovali jej marxističtí myslitelé zprava i zleva. Z umírněnějších pozic jej napadal [[Eduard Bernstein]], jenž tvrdil, že je nutné mnohé Marxovy názory revidovat, neboť od Marxových časů dochází v průmyslových společnostech k postupnému vývoji a revoluce nakonec nebude nutná. Zleva kritizovala Kautského polská radikální marxistka [[Rosa Luxemburgová]] (1871–1919), odsuzující prosazování požadavků [[parlament]]ní cestou, vlažnost v revolučních otázkách a neochotu přistupovat k opatřením jako [[generální stávka]].<ref name="mclellan285-286" /> Své názory na nejvhodnější postup předložila především ve spise ''Masová stávka, strana a odbory'' (1906), kde navrhla vyvolat vlnu stávek, demonstrací, pochodů a mítinků. Důraz však kladla na spontánní dělnickou iniciativu a organizaci; protesty dělnických mas měly vznikat organicky, zdola, sice za dohledu a podpory socialistické strany, avšak bez jejího direktivního vedení.<ref>{{Citace sborníku