Rozmarné divadlo: Porovnání verzí

K souboru divadla patřili např. [[František Filipovský]], [[Bohuš Záhorský]], Bóža Wronski, [[Martin Růžek]], Snížkova žena Božena Helclová, Hana Staňková, A. Žďárský, G. Holmová, Zdena Sladká, B. Velanová, G. Rosenbergová, V. Petráňová, Z. Heinzová, F. Znamenáček, L. Vlach, A. Greiffenegger, a další. <ref name="DIPL32">{{Citace kvalifikační práce

Provoz divadla byl přerušen z rozhodnutí protektorátních úřadů o uzavření českých divadel k [[1. září]] [[1944]]. Od srpna 1945 provozoval Snížek své Rozmarné divadlo krátce v [[Divadlo Rokoko|Rokoku]] <ref>Kolektiv autorů: ''Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů'', Divadelní ústav, Praha, [[2000]], str.&nbsp;420, {{ISBN|80-7008-107-4}}</ref>, v říjnu roku 1945 se s divadlem přesunul ještě do [[Divadlo Alhambra (Praha)|Alhambry]] na Václavském náměstí. Divadlo se však stalo terčem řady levicových ideologů <ref>[[Vladimír Just]]: ''Divadlo v totalitním systému'', Academia, Praha, [[2010]], str.&nbsp;45, {{ISBN|978-80-200-1720-8}}</ref> a v červenci 1946 zaniklo. Snížek pak ještě chvíli působil v Alhambře jako autor, herec a šéfrežisér <ref>[[Jindřich Černý (1930)|Jindřich Černý]]: ''Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost [[1945]]–[[1955]]'', Academia, Praha, [[2007]], str.&nbsp;98, {{ISBN|978-80-200-1502-0}}</ref> <ref>[[Vladimír Just]]: ''Divadlo v totalitním systému'', Academia, Praha, [[2010]], str.&nbsp; 173, {{ISBN|978-80-200-1720-8}}</ref> a v roce [[1948]] odešel do [[exil]]u. <ref name="DIPL">{{Citace kvalifikační práce