Blažim (okres Louny): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Název
Zmínka k roku 1183 podle Profouse patří k Blažim (okres Plzeň-sever)
Řádek 35:
 
== Historie ==
[[První písemná zmínka]] o&nbsp;Blažimi pochází podle [[Antonín Profous|Antonína Profouse]] z&nbsp;roku [[1332]],.<ref name="profous"/> ale [[Rudolf Anděl]] uvedl už rok 1183, kdy měla vesnice patřit [[Maltézský řád|maltézskému řádu]]. K&nbsp;roku 1390 je doložena existence blažimské [[tvrz]]e, na které tehdy sídlil Litolt z&nbsp;Moravěvsi.<ref name="andel"/> Část vsi roku 1397 patřila bratrům Václavovi a Hynkovi ze Všehrd, které vystřídal Bušek ze Rvenic, ale v&nbsp;letech 1417–1434 většinu vlastnil Jan z&nbsp;Moravěvsi.<ref name="sedlacek"/> Během [[Husitské války|husitských válek]] se vesnice zmocnilo město [[Louny]], po němž připadla roku 1454 králi [[Ladislav Pohrobek|Ladislavovi]].<ref name="andel"/>
 
Od panovníka Blažim získal nejspíše Jaroslav [[Páni z Vřesovic|z&nbsp;Vřesovic]], po němž ji v&nbsp;roce 1467 zdědil Jindřich z&nbsp;Vřesovic (též Jindřich Dlažimský z&nbsp;Vřesovic).<ref name="andel"/> Po něm následovali Jaroslav Dlažimský a Jan Dlažimský z&nbsp;Vřesovic,<ref name="andel"/> který si nechal Blažim s&nbsp;tvrzí a dvorem zapsat do obnovených [[Zemské desky|zemských desek]]. Měl více dětí, z&nbsp;nichž statek zdědil Vilém, který zemřel bezdětný v&nbsp;roce 1599. Vesnice tak přešla na jeho bratra Petra, ale v&nbsp;roce 1615 byl jejím majitelem Petrův synovec Jan Habart Kostomlatský, který blažimský statek, spolu s&nbsp;[[Nehasice]]mi, roku 1629 prodal [[Pavel Michna z Vacínova|Pavlu Michnovi z&nbsp;Vacínova]]. Jan Habart se téhož roku z&nbsp;náboženských důvodů odstěhoval s&nbsp;rodinou do [[Pirna|Pirny]].<ref name="bobkova"/> V&nbsp;roce 1630 koupil dům v&nbsp;[[Drážďany|Drážďanech]], ale ve stejném roce zemřel.<ref name="sterikova"/> Blažim poté patřila do roku 1671 k&nbsp;[[Bitozeves (tvrz)|Bitozevsi]] a poté k&nbsp;[[Postoloprty (zámek)|Postoloprtům]].<ref name="sedlacek"/>