Třída Le Hardi: Porovnání verzí

Přidáno 6 879 bajtů ,  před 1 měsícem
upd
m (→‎Externí odkazy: {{Francouzské třídy válečných lodí z období druhé světové války}})
(upd)
 
| obrázek = Hardi-2.jpg
| velikost obrázku = 300px
| popisek = ''Le Hardi''
| uživatel = [[Soubor:Flag of France.svg|30px|Vlajka Francie]] [[Francouzské námořnictvo]]
| typ = [[torpedoborec]]
| lodě = 8
| osud = potopeny
| předchozí třída = [[Třída Mogador|třída ''Mogador'']]
| následující třída = [[Třída T 47|třída ''T 47'']]
| podtřída1 = ''Le Hardi''
| výtlak = 1772 t (standardní)<br />2536 t (plný)
| výtlak = 1772 t (standardní)<br />2577 t (plný)<ref name="con">{{Citace monografie
| délka = 117,2 m
| příjmení = Gardiner
| jméno = Robert
| titul = Conways All the World's Fighting Ships 1922–1946
| vydavatel = Naval Institute Press
| místo = Annapolis
| rok = 1980
| strany = 270
| autorjazyk = en
}}</ref>
| délka = 111,6 m (mezi svislicemi)<br>117,2 m (max.)
| šířka = 11,1 m
| ponor = 4,2 m
| pohon = 4 kotle, 2 turbínová soustrojí<br />42 kotlelodní šrouby<br />58 000 shp
| rychlost = 37 uzlů
| dosah = 3100 nám. mil při 10 uzlech
| posádka = 187
| výzbroj = 6× 130130mm mmkanón (3×2)<br />2× 3737mm mmkanón (1×2)<br />4× [[13,2mm kulomet Hotchkiss]] (2×II2×2)<br />7× 550mm [[torpédomet]] (1×3, 2×2)<br>1 spouštěč hlubiných pum
| pancíř =
| letadla =
| radar =
| sonar =
| ostatní =
| podtřída2 = ''L`Intrépide''
| výtlakvýtlak2 = 17722215 t (standardní)<br />25362929 t (plný)
| délka2 = 118,6 m (mezi svislicemi)
| šířka2 = 11,88 m
| délkaponor2 = 1174,2 m
| pohon2 = 4 kotle, 2 turbínová soustrojí<br />2 lodní šrouby<br />62 000 shp
| rychlost2 = 35 uzlů
| výzbroj2 = 6× 130mm kanón (3×2)<br />8× [[13,2mm kulomet Hotchkiss]] (4×2)<br />6× 550mm [[torpédomet]] (2×3)
}}
 
'''Třída Le Hardi''' byla třída [[Torpédoborec|torpédoborců]] [[Francouzské námořnictvo|francouzského námořnictva]] z období druhé světové války. PostavenoCelkem bylo celkemrozestavěno osmdvanáct jednotek této třídy, z toho osm bylo dokončeno. VšechnyVe rokuslužbě byly v letech 1940–1942. V listopadu 1942 všechny v Toulonu potopily vlastní posádky, aby nebyly ukořistěny Němci. Italové je roku 1943 vyzvedli, ale žádný už nebyl opraven.
 
== Stavba ==
Roku 1932 byla schválena stavba nové třídy torpédoborců s rychlostí 34–35 uzlů, které měly operovat společně s bitevní křižníky [[Třída Dunkerque|třídy ''Dunkerque'']].<ref name="con2">Gardiner, 1980, s. 271.</ref> Návrh byl dokončen roku 1934, přičemž kýl prototypu byl založen roku 1936.<ref name="con2" /> Do stavby třídy ''Le Hardi'' se zapojily tři francouzské loděnice. Sedm jednotek stavěla loděnice Forges et Chantiers de la Méditerranée v La Seyne, tři jednotky loděnice Forges et Chantiers de la Gironde v Bordeaux a dvě jednotky loděnice Ateliers et Chantiers de la Loire v Nantes. V&nbsp;letech 1936–1938 byla zahájena stavba osmi jednotek první série, které byly do služby přijaty roku 1940. Následně v&nbsp;letech 1939–1940 začala stavba dalších čtyř protiletadlových torpédoborců vylepšené druhé série. Tři byly z programu pro rok 1938 a jeden z programu pro rok 1939. Jejich dokončení zabránila válka.<ref name="nav">{{Citace elektronické monografie
[[Soubor:Torpilleur d'escadre Le Hardi.svg|thumb|left|Torpédoborec třídy ''Le Hardi'']]
| titul = LE HARDI destroyers (1940)
| url = http://www.navypedia.org/ships/france/fr_dd_le_hardi.htm
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2021-10-15
| vydavatel = Navypedia.org
| jazyk = anglicky
}}</ref> Tři byly roku 1945 sešrotovány a pouze nedokončený ''L`Aventurier'' byl nějaký využíván jako ponton. Dne 28. dubna 1940 byla schválena stavba dalších tří jednotek, ale vlivem vývoje války už ani nedošlo k jejich objednání.<ref name="con2" />
 
Jednotky třídy ''Le Hardi'':<ref name="nav" />
Osm torpédoborců této třídy bylo postaveno v&nbsp;letech 1936–1940.
{|class=wikitable
! Jméno || Loděnice || Založení kýlu || Spuštěna || Vstup do služby || Osud
|-
| ''Le Hardi'' || Ateliers et Chantiers de la Loire || 1936 || 4. května 1938 || [[1940 v loďstvech|červen 1940]] || V letech 1940–1942 podřízen [[Vichystická Francie|vládě ve Vichy]]. Dne 27. listopadu 1942 v&nbsp;Toulonu [[Potopení francouzské flotily v&nbsp;Toulonu|potopen vlastní posádkou]]. Vyzvednut Italy jako FR37, neopraven. Po italské kapitulaci zajat Němci a později potopen v Janově.
|-
| ''Fleuret'' || Forges et Chantiers de la Méditerranée || 1936 || 28. července 1938 || červen 1940 || Od dubna 1941 ''Le Foudroyant''. V letech 1940–1942 podřízen vládě ve Vichy. Dne 27. listopadu 1942 v Toulonu potopen vlastní posádkou. Vyzvednut Italy jako FR36, neopraven. Po italské kapitulaci zajat Němci a později potopen v Toulonu jako blokádní loď.
|-
| ''Epée'' || Forges et Chantiers de la Méditerranée || 1936 || 26. října 1938 || červen 1940 || Od dubna 1941 ''L`Adroit''. V letech 1940–1942 podřízen vládě ve Vichy. Dne 27. listopadu 1942 v Toulonu potopen vlastní posádkou. Vyzvednut Italy jako FR33, neopraven. Později zajat Němci.
|-
| ''Casque'' || Forges et Chantiers de la Méditerranée || 1936 || 2. listopadu 1938 || červen 1940 || V letech 1940–1942 podřízen vládě ve Vichy. Dne 27. listopadu 1942 v Toulonu potopen vlastní posádkou. Vyzvednut Italy, neopraven a potopen spojeneckým letectvem.
|-
| ''Lansquenet'' || Forges et Chantiers de la Gironde || 1936 || 20. května 1939 || červen 1940 || V letech 1940–1942 podřízen vládě ve Vichy. Dne 27. listopadu 1942 v Toulonu potopen vlastní posádkou. Vyzvednut Italy jako FR34, neopraven. Po zajetí Němci přejmenován na TA34. Dne 24. dubna 1945 potopen v Janově.
|-
| ''Mameluk'' || Ateliers et Chantiers de la Loire || 1937 || 18. února 1939 || červen 1940 || V letech 1940–1942 podřízen vládě ve Vichy. Dne 27. listopadu 1942 v Toulonu potopen vlastní posádkou. Vyzvednut Italy, dne 6. srpna 1944 poškozen spojeneckým letectvem.
|-
| ''Le Corsaire'' || Forges et Chantiers de la Méditerranée || 1938 || 14. listopadu 1939 || červen 1940 || Od dubna 1941 ''Siroco''. V letech 1940–1942 podřízen vládě ve Vichy. Dne 27. listopadu 1942 v Toulonu potopen vlastní posádkou. Vyzvednut Italy jako FR32, neopraven. Zajat Němci a potopen v Janově jako blokádní loď.
|-
| ''Le Filibustier'' || Forges et Chantiers de la Méditerranée || 1938 || 14. prosince 1939 || červen 1940 || Od dubna 1941 ''Bison''. V letech 1940–1942 podřízen vládě ve Vichy. Dne 27. listopadu 1942 v Toulonu potopen vlastní posádkou. Vyzvednut Italy jako FR35. Později potopen Němci v Toulonu jako blokádní loď.
|-
| ''L`Intrépide'' || Forges et Chantiers de la Méditerranée || 1939 || 26. dubna 1941 || – || Stavba zrušena. Sešrotován 1945.
|-
| ''Le Téméraire'' || Forges et Chantiers de la Méditerranée || 1939 || 7. listopadu 1941 || – || Stavba zrušena. Sešrotován 1945.
|-
| ''L`Aventurier'' || Forges et Chantiers de la Gironde || 1939 || 20. dubna 1947 || – || Stavba zrušena. Sešrotován 1960.
|-
| ''L`Opiniâtre'' || Forges et Chantiers de la Gironde || 1940 || – || – || Stavba zrušena. Sešrotován 1945.
|-
|}
 
== Konstrukce ==
[[Soubor:Le Hardi-class destroyers scuttled at Toulon in November 1942.jpg|thumb|left|Torpédoborce ''Foudroyant'' a ''Le Hardi'' potopené v&nbsp;Toulonu]]
[[Soubor:Scuttled Le Hardi class NH 110745.tiff|thumb|Torpédoborce třídy ''Le Hardi'' potopené v&nbsp;Toulonu]]
 
Hlavní výzbroj těchto lodí tvořilopředstavovalo šest 130mm kanónů umístěných ve třech plně uzavřených [[Dělová věž|dvoudělových věžích]] (jedna na přídi a dvě na zádi). TyStejné doplňovalykanóny nesla i třída ''Dunkerque''. Dosahovaly rychlosti palby až 14–15 výstřelů za minutu, ale nebylo je možné použít proti letadlům. Doplňovaly je dva 37mm kanóny, čtyři 13,2mm kulomety a sedm 550mm [[torpédomet]]ů (jeden trojitý a dva dvojité). ZaDále nesly jeden válkyspouštěč bylase posilovánazásobou jejichosmi lehkáhlubinných výzbrojpum. Pohonný systém tvořily čtyři kotle Sural-Norguet a dvě turbínová soustrojí aRateau-Bretagne o výkonu 58&nbsp;čtyři000&nbsp;shp, kotlepohánějící dva [[lodní šroub]]y. Nejvyšší rychlost dosahovala 37 uzlů. Dosah byl 3100 námořních mil při 10 uzlech, 1900 námořních mil při 25 uzlech a 1000 námořních mil při rychlosti 35 uzlů.<ref name="con2" />
 
=== Modifikace ===
Torpédoborce první série měly roku 1941 posílenu lekhou výzbroj o dva 25mm kanóny, čtyři 13,2mm a pět 8mm kulometů.<ref name="con2" />
 
Čtyři jednotky druhé série byly stavěny podle upraveného projektu. Měly prodloužený trup a o přibližně 450 tun větší výtlak. Instalovány byly vylepšené 130mm kanóny, použitelné i proti letadlům. Doplňovalo je osm 13,2mm kulometů a šest 550mm torpédometů. Torpédoborce nenesly protiponorkovou výzbroj. Přestože výkon pohonného systému byl navýšen na 62&nbsp;000&nbsp;shp, rychlost poklesla na 35 uzlů.<ref name="con2" />
 
== Operační nasazení ==
Osm dokončených torpédoborců bylo ve službě od roku 1940. Po francouzské kapitulaci zůstalyv všechnyroce tyto1940 torpédoborcezůstaly všechny pod kontrolou vlády [[Vichistická Francie|Vichistické Francie]]. Po její okupaci Vichistické Francie německou armádou všechny dne 27.&nbsp;listopadu 1942 na základně v&nbsp;Toulonu [[Potopení francouzské flotily v&nbsp;Toulonu|potopily vlastní osádky]]. Tři torpédoborce později vyzvedli Italové, opravit je ale již nestihli.
 
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
 
=== Literatura ===
* {{Citace monografie
| příjmení = Pejčoch
| jméno = Ivo
| autor =
| odkaz na autora =
| příjmení2 = Novák
| jméno2 = Zdeněk
| autor2 =
| odkaz na autora2 =
| příjmení3 = Hájek
| jméno3 = Tomáš
| autor3 =
| odkaz na autora3 =
| titul = Válečné lodě 4
| vydavatel = Naše vojsko
| rok = 1993
| isbn = 80-206-0357-3
| kapitola =
| strany = 374
| jazyk = cs
}}