Thun (hrad): Porovnání verzí

'''Hrad Thun''' ({{Vjazyce2|it|''Castel Thun''}}, {{Vjazyce2|de|''Burg Thun''}}) je středověká stavba, patřící mezi nejlépe zachovalé památky [[Autonomní provincie Trento|Tridentska]]. Nachází se na území [[Itálie|italské]] obce [[(Itálie)|Ton]], v [[Nonské údolí|Nonském údolí]]. Od soboty 17. dubna [[2010]], po 18 letech restaurátorských prací, je hrad Thun přístupný veřejnosti.

Hrad Thun se nachází u vstupupřístupu do údolí [[Nonské údolí|Val di Non]], široké náhorní plošiny zvrásněné tokem divoké říčky [[Noce (řeka)|Noce]], v obci [[Ton (Itálie)|Ton]].

HradZvenku hrad působí stroze, avšak impozantně a stroze, zároveň však nepostrádá zvláštní eleganci, odráží charakter stejnojmenného tridentského rodu, jenž si hrad zvolil za své sídlo v polovině [[13. století]].

Již na sklonku [[středověk]]u Thunové rozšířili svá panství na značnou část údolí řeky [[Noce (řeka)|Noce]], jež zahrnovala několik hradů a jurisdikcí. Od té doby zůstali jedním z nejvýznamnějších [[Feudalismus|feudálních]] rodů v zemi, a rozvětvili se do několika rodových větví. Jednou z nich je [[České království|česká]] ([[Děčín (zámek)|děčínská]]) větev, jež roku [[1629]] nabyla, pro celý rod, titul [[říšský hrabě|říšských hrabat]] s predikátem [[Thun-Hohensteinové|Thun-Hohenstein]].

Různé větve rodu dodnes žijí v [[Rakousko|Rakousku]], [[Česko|Česku]], na [[Slovensko|Slovensku]], v [[Itálie|Itálii]] (konkrétně pak v [[Bolzano|Bolzanu]] a [[Milán]]ě).

Hrad se původně nazýval Castel Belvesino, podle názvu vrchu, na němž byl vystavěn. Později dostal jméno po svých majitelích, Thunech (italsky ''Tono''), kteří název poněmčili na známé jméno Thunů.

Hrad byl několikrát poškozen požárem – při jednom z nich přišel v roce 1569 o život [[Zikmund z Thunu|Zikmund Thun]], císařský řečník na [[Tridentský koncil|tridentském koncilu]].

V roce [[1992]] hrad Thun odkoupila [[Autonomní provincie Trento]] a provedla restauraci a katalogizaci nábytku a neobyčejně bohaté knihovny, stejně jako inventarizaci rodinného archivu. Ty, jako celek tvoří významnou sbírku předmětů, které z hradu činí významnou pamětihodnost pro návštěvníky, a které jsou zároveň velmi cenné pro dotvoření představy hradu nepřetržitě užívaného od středověku až do druhé poloviny 20. století. Od 17. dubna [[2010]], po dokončení restaurátorských prací, je hrad přístupný veřejnosti. Od 17. dubna [[2010]], po dokončení restaurátorských prací, je hrad přístupný veřejnosti. Od 17. dubna [[2010]], po dokončení restaurátorských prací, je hrad přístupný veřejnosti.

Hrad se stal čtvrtým sídlem muzea [[Buonconsiglio|Castello del Buonconsiglio]] (vedle samotného [[Castello del Buonconsiglio]] v [[Trento|Trentu]], [[Castel Beseno]] v [[Besenello|Besenellu]] a [[Castello di Stenico]] ve [[Stenico|stejnojmenné obci]]).