Zdeněk Kašpar Kaplíř ze Sulevic: Porovnání verzí

doplnění čl.
(nový ib)
(doplnění čl.)
| rodné jméno =
| národnost =
| choť = Anna Ludmila Bukovanská z&nbsp;Bukovan (m. 1646–1646<sup>†</sup>)<br>Anna Kathara Hoyos (m. 1647–1664<sup>†</sup>)<br>Anna Theresie Cukrová z&nbsp;Tamfeldu (m. od r. 1665)
| choť =
| partner =
| děti =
Roku 1673 byl jmenován generálním polním komisařem a v letech 1674–1679 se zúčastnil války ve Francii, kde zabezpečoval císařským sborům v [[Alsasko-Lotrinsko|Alsasku-Lotrinsku]] pod generály [[Louis Raduit de Souches|de Souchesem]] a Montecuccolim hospodářskou základnu. V dubnu 1678 byl povolán jako válečný velitel tyrolského [[Innsbruck]]u, kde zůstal až do uzavření [[Nijmegenský mír|Nijmegenského míru]] 5. února 1679. V letech 1680-1682 byl válečným komisařem v [[Uhersko|Uhersku]]. V prosinci roku 1681 se jako císařův zplnomocněnec spolu s knížetem [[Jan Adolf I. ze Schwarzenbergu|Janem Adolfem I. Schwarzenbergem]] (1615–1683), hrabětem [[Jan Hartvík z Nostic|Johannem Hartwigem Nostitz-Rieneck]] (1610–1683) a dvorním kancléřem Johannem Paulem Hocherem (1616–1683) účastnil v [[Sopron|Šoproni]] korunovace třetí císařovy manželky [[Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská|Eleonory Magdaleny Falcko-Neuburské]] (1655–1720) za královnu Uherskou.
 
Měl významný podíl při záchraně [[Druhé obléhání Vídně|Vídně při jejím obléhání]] vojsky [[Osmanská říše|Osmanské říše]]. V obležené Vídni byl předsedou mimořádné vídeňské vlády. Obléhání Vídně skončilo bitvou na Kahlenbergu 12. září 1683 a porážkou muslimů. Za záchranu Vídně byl 21. září 1683 povýšen císařem [[Leopold I.|Leopoldem]] do hodnosti polního maršála. Jeho insignie polního maršála - šerpa a maršálská hůl - jsou uloženy v [[Diecézní muzeum v Litoměřicích|Diecézním muzeu v Litoměřicích]], resp. v [[Dómský pahorek|biskupské rezidenci na Dómském pahorku]].
 
== Osobní život ==