Samoděržaví: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace |
rozšíření článku |
||
Řádek 1:
'''Samoděržaví''' je forma [[absolutismus|absolutistické]] [[Monarchie|monarchistické]] vlády v [[Rusko|Rusko]], při níž je nejvyšší moc soustředěna do rukou [[car]]a, jehož vůle je zákonem.
Počátky samoděržaví lze najít již v době sjednocování Ruska [[Moskevské velkoknížectví|velikými knížaty moskevskými]], kteří se po dosažení značných územních úspěchů pokládali se za představitele národní jednoty a úměrně s tím zvyšovali svou panovnickou moc a sebevědomí. Když se v polovině [[15. století]] dostal celý [[Pravoslaví|pravoslavný]] svět s výjimkou Moskvy pod [[Turecko|tureckou]] nadvládu, rozšířila se v moskevském státě myšlenka, že Moskva je dědičkou [[Cařihrad]]u (teorie o Moskvě jakožto ''třetím Římu''). V důsledku toho se moskevští panovníci začali pokládat za nástupce [[Byzanc|byzantských]] [[císař]]ů a ke svému titulu připojovali podle byzantského vzoru též titul samoděržec, který byl překladem byzantského císařského titulu autokrator.
Samoděržaví se utvářelo postupně během [[16. století]] až [[17. století]], kdy se carové do jisté míry opírali o bojarskou dumu. K prvnímu pokusu o jeho prosazení došlo za vlády [[Ivan IV.|Ivana IV. Hrozného]] a dovršeno bylo za [[Petr Veliký|Petra I. Velikého]] začátkem [[18. století]], kdy se car stal [[Autokracie|autokratickým]] vládcem. Ruská revoluce v letech [[1905]] až [[1907]] sice samoděržavím otřásla ([[konstituce]], státní [[duma]], [[Konstituční monarchie|konstituční vláda]]), avšak jeho faktickou likvidaci přinesla až [[únorová revoluce]] roku [[1917]].▼
▲
== Související články ==
| |||