Německo: Porovnání verzí

Přidáno 1 056 bajtů ,  před 3 měsíci
→‎Věda a technika: poslední nobelova cena, plus odkazy
značky: editace z Vizuálního editoru editace z mobilu editace z mobilního webu
(→‎Věda a technika: poslední nobelova cena, plus odkazy)
Institucemi vědeckého výzkumu jsou v Německu hlavně univerzity, technické univerzity a vysoké odborné školy. Univerzity v Německu jsou zařízení oprávněná vydávat tituly [[doktor]]a, [[profesor]]a a [[docent]]a. Existuje také řada veřejnoprávních a soukromých výzkumných institucí. Mezi významné veřejnoprávní instituce patří ''Deutsche Forschungsgesellschaft'' a ''Frauenhofer-Institut''. Výzkumem ve svých oborech se zabývají také velké hospodářské [[koncern]]y jako jsou automobilky nebo chemické společnosti (existuje např. Spolkový svaz výzkumných výrobců léčiv - ''Bundesverband Forschender Arzneimittelhersteller'' s cca 90 členskými firmami).
 
Němečtí vědci jsou častými laureáty [[Nobelova cena|Nobelových cen]]. [[Nobelova cena za fyziku|Nobelovu cenu za fyziku]] získali [[PeterKlaus GrünbergHasselmann]], který[[Peter je mimochodemGrünberg]] (rodák z [[Plzeň|Plzně]]), [[Theodor W. Hänsch]], [[Wolfgang Ketterle]], [[Herbert Kroemer]], [[Horst L. Störmer]], [[Hans Georg Dehmelt]], [[Wolfgang Paul]], [[Jack Steinberger]], [[Johannes Georg Bednorz]], [[Ernst Ruska]], [[Gerd Binnig]], [[Klaus von Klitzing]], [[Arno Allan Penzias]], [[Hans Bethe]], [[Maria Göppert-Mayerová]], [[J. Hans D. Jensen]], [[Rudolf Ludwig Mössbauer]], [[Max Born]], [[Walther Bothe]], [[Otto Stern]], [[Werner Heisenberg]], [[James Franck]], [[Gustav Ludwig Hertz]], [[Albert Einstein]], [[Johannes Stark]], [[Max Planck]], [[Max von Laue]], [[Wilhelm Wien]], [[Karl Ferdinand Braun]], [[Philipp Lenard]] a [[Wilhelm Conrad Röntgen]].
 
[[Nobelova cena za chemii|Nobelovu cenu za chemii]] [[Joachim Frank]], [[Stefan Hell]], [[Gerhard Ertl]], [[Johann Deisenhofer]], [[Robert Huber]], [[Hartmut Michel]], [[Georg Wittig]], [[Ernst Otto Fischer]], [[Gerhard Herzberg]], [[Manfred Eigen]], [[Karl Ziegler]], [[Hermann Staudinger]], [[Otto Diels]], [[Kurt Alder]], [[Otto Hahn]], [[Adolf Butenandt]], [[Richard Kuhn]], [[Carl Bosch]], [[Friedrich Bergius]], [[Hans Fischer]], [[Hans von Euler-Chelpin]], [[Adolf Otto Reinhold Windaus]], [[Heinrich Otto Wieland]], [[Walther Nernst]], [[Fritz Haber]], [[Richard Willstätter]], [[Otto Wallach]], [[Wilhelm Ostwald]], [[Eduard Buchner]], [[Adolf von Baeyer]] a [[Hermann Emil Fischer]].
 
[[Nobelova cena za fyziologii a lékařství|Za fyziologii nebo lékařství]] [[Thomas C. Südhof]], [[Harald zur Hausen]], [[Günter Blobel]], [[Christiane Nüsslein-Volhard]], [[Bert Sakmann]], [[Erwin Neher]], [[Georges Jean Franz Köhler]], [[Bernard Katz]], [[Max Delbrück]], [[Feodor Felix Konrad Lynen]], [[Konrad Bloch]], [[Werner Forssmann]], [[Fritz Albert Lipmann]], [[Hans Adolf Krebs]], [[Ernst Boris Chain]], [[Gerhard Domagk]], [[Hans Spemann]], [[Otto Heinrich Warburg]], [[Otto Fritz Meyerhof]], [[Albrecht Kossel]], [[Paul Ehrlich]], [[Robert Koch]] a [[Emil Adolf von Behring]].
Evropskou vědu a civilizaci ovlivnili ale i jiní badatelé. Zásadně tak učinil vynález [[Knihtisk|knihtisku]] [[Johannes Gutenberg|Johannese Gutenberga]]. [[Heinrich Rudolf Hertz]] umožnil svými objevy v oblasti [[Elektromagnetismus|elektromagnetismu]] vznik přístrojů pro bezdrátové spojení, [[Carl Friedrich Gauss]] spolu s [[Wilhelm Eduard Weber|Wilhelmem Eduardem Weberem]] poté i díky tomu vynalezli elektromagnetický [[Telegrafie|telegraf]]. Otcem moderní [[astronomie]] je [[Johannes Kepler]]. [[Gustav Kirchhoff]] byl jedním z tvůrců [[Spektroskopie|spektrální analýzy]], která dokáže určit složení hvězd, a definoval tzv. [[Absolutně černé těleso|černé těleso]]. [[Nicolaus Otto]] vynalezl [[Zážehový motor|zážehový čtyřtaktní motor]], [[Rudolf Diesel]] vznětový motor, [[Gottlieb Daimler]] vysokootáčkový zážehový motor, [[Karl Benz]] první benzínový automobil. Vývoj raketové techniky zásadně ovlivnil [[Wernher von Braun]]. [[Alexander von Humboldt]] patřil k nejvýznamnějším přírodovědcům své doby a zakladatelům [[geografie]]. Základní zákony [[Elektřina|elektřiny]] objevil [[Georg Simon Ohm]]. [[William Herschel]] objevil [[infračervené záření]]. Revoluci v geometrii a matematice vyvolali [[Bernhard Riemann]] a [[Georg Cantor]]. Významným matematikem byl i [[Carl Gustav Jacob Jacobi]], [[David Hilbert]], [[Leopold Kronecker]] nebo [[Hermann Weyl]]. Evoluční teorii rozvíjel [[Ernst Haeckel]], ve 20. století [[Ernst Mayr]]. Významnou teorii o vzniku [[Tornádo|tornád]] předložil meteorolog a geolog [[Alfred Wegener]]. [[Daniel Gabriel Fahrenheit]] proslul výzkumem tepla. [[Robert Wilhelm Bunsen]] vynálezem řady laboratorních přístrojů. [[Friedrich Wöhler]] syntézou [[Močovina|močoviny]]. Klíčovou postavou fyziky 19. století byl [[Hermann von Helmholtz]]. [[Rudolf Clausius]] byl zakladatelem [[Termodynamika|termodynamiky]]. [[Justus von Liebig]] založil výrobu [[Průmyslová hnojiva|průmyslových hnojiv]]. [[Heinrich Wilhelm Olbers]] byl významný astronom, jehož teorii o zaniklé planetě Phaeton v naší sluneční soustavě už vyznává málokdo, ale jeho [[Olbersův paradox]] zásadně ovlivnil moderní kosmologii. Průkopníkem [[Informatika|informatiky]] byl [[Konrád Zuse]]. [[Emmy Noetherová]] byla nejlepší matematičkou své doby, [[Teorie čísel|teorii čísel]] i [[Matematická statistika|matematickou statistiku]] ovlivnil [[Johann Peter Gustav Lejeune Dirichlet]], [[Richard Dedekind]] zkonstruoval množinu reálných čísel, [[Felix Klein]] revolučním způsobem počal propojovat geometrii s [[Algebra|algebrou]], za otce moderní matematické analýzy je označován [[Karl Weierstrass]]. [[Ernst Karl Abbe]], [[Carl Zeiss]] a [[Joseph von Fraunhofer]] založili moderní [[Optika|optiku]]. [[Friedrich Wilhelm Bessel]] jako první změřil [[Paralaxa (astronomie)|paralaxu]] hvězdy a spočítal její vzdálenost od země. [[Georgius Agricola]] je vnímán jako zakladatel [[mineralogie]]. [[Otto von Guericke]] vynalezl [[Vývěva|vývěvu]]. [[Friedrich August Kekulé]] popsal zákonitosti řetězení [[Uhlík|uhlíku]]. [[Johann Gottfried Galle]] objevil planetu [[Neptun (planeta)|Neptun]]. [[August Ferdinand Möbius]] je zakladatelem [[topologie]]. Výzkum buněk významně posunuli kupředu [[Rudolf Virchow]] a [[Matthias Jacob Schleiden]]. [[Samuel Hahnemann]] založil stále diskutovanou [[Homeopatie|homeopatii]]. Za praotce [[Kvantová fyzika|kvantové fyziky]] lze označit [[Arnold Sommerfeld|Arnolda Sommerfelda]]. [[Johannes Wilhelm Geiger]] sestrojil první měřič [[Radioaktivita|radioaktivity]]. Průkopníkem [[astrofotografie]] byl [[Max Wolf]]. [[Emile Berliner]] vynalezl [[mikrofon]] a [[gramofon]]. Významným [[Kartografie|kartografem]] byl [[Martin Waldseemüller]], všestranností vpravdě renesanční vynikl [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitský]] učenec [[Athanasius Kircher]]. Fyzik [[Karl Schwarzschild]] sehrál roli ve vývoji [[Obecná teorie relativity|obecné teorie relativity]]. [[Theodor Schwann]] zavedl pojem [[metabolismus]]. Jako konstruktér [[Vzducholoď|vzducholodí]] vynikl [[Ferdinand von Zeppelin]], jako konstruktér automobilový [[Ferdinand Porsche]]. Německý průmysl zásadně pozdvihl též [[Ernst Werner von Siemens]]. V Německu se narodil i zakladatel americké firmy na výrobu [[Džíny|džín]] [[Levi Strauss]]. [[Otto Lilienthal]] byl průkopníkem letectví. [[Johann Philipp Reis]] vynalezl jeden z typů telefonu. Tradici matematiky v Německu zakládali lidé jako [[Adam Ries]] nebo [[Regiomontanus]] (Johannes Müller). Prestižní [[Fieldsova medaile|Fieldsovu medaili]] získali matematici [[Gerd Faltings]] a [[Peter Scholze]].
 
V oblasti [[Společenské vědy|humanitních a sociálních věd]] se Němci výrazně prosazovali zejména ve filozofii. Představitelem [[Metafyzika|metafyziky]] byl [[Mistr Eckhart]]. Největším německých [[Scholastika|scholastikem]] byl [[Albert Veliký]]. [[Renesance|Renesančním]] myslitelem [[Mikuláš Kusánský]]. [[Gottfried Wilhelm Leibniz]] představil klasickou [[Ontologie|ontologii]], na níž bylo zhusta reagováno. [[Paul Heinrich Dietrich von Holbach]] je klasikem filozofického [[Materialismus|materialismu]] a [[Ateismus|ateismu]]. Vrcholnou érou německé filozofie však bylo 18. a 19. století: [[Immanuel Kant]], [[Friedrich Nietzsche]], [[Georg Wilhelm Friedrich Hegel]], [[Arthur Schopenhauer]], [[Johann Gottlieb Fichte]], [[Ludwig Feuerbach]], [[Johann Gottfried Herder]], [[Gottlob Frege]], [[Friedrich Wilhelm Joseph Schelling]], [[Max Stirner]] nebo [[Wilhelm Dilthey]] patřili k největším filozofům své doby. Významnými teoretiky [[Socialismus|socialismu]] byli [[Karl Marx]], [[Friedrich Engels]], [[Ferdinand Lassalle]], [[Eduard Bernstein]] a [[Rosa Luxemburgová]]. Ve 20. století byla nejvýznamnější školou [[fenomenologie]], kterou reprezentovali [[Martin Heidegger]], [[Edmund Husserl]] (lze ho ovšem také považovat za Rakušana, neřkuli za Čecha), [[Max Scheler]] či [[Hannah Arendtová]], a tzv. [[Frankfurtská škola|Frankurtská škola]], kterou představovali [[Jürgen Habermas]], [[Theodor Adorno]], [[Erich Fromm]], [[Walter Benjamin]], [[Herbert Marcuse]] a [[Max Horkheimer]]. K [[Existencialismus|existencialistům]] patřil [[Karl Jaspers]], k [[Hermeneutika|hermeneutice]] [[Hans-Georg Gadamer]], k [[Analytická filosofie|analytické filozofii]] [[Rudolf Carnap]]. [[Novokantovství|Novokantovský]] přístup ve 20. století rozvíjel [[Ernst Cassirer]]. [[Friedrich Daniel Ernst Schleiermacher]] byl nejvýznamnějším teologem 19. století, [[Dietrich Bonhoeffer]] století dvacátého.
 
K nejvýznamnějším [[Sociologie|sociologům]] světa patří [[Max Weber]], [[Ferdinand Tönnies]], [[Georg Simmel]], [[Norbert Elias]], [[Werner Sombart]] a [[Ulrich Beck]]. Zakladateli moderní [[psychologie]] jsou [[Wilhelm Wundt]] a [[Gustav Fechner]], psychologii národů se pokusil rozvinout [[Erik Erikson]]. [[Nobelova pamětní cena za ekonomii|Nobelovu cenu za ekonomikuekonomii]] získali [[Reinhard Selten]] a [[Wassily Leontief]]. [[Franz Boas]] je jedním z nejdůležitějších [[Kulturní a sociální antropologie|kulturních antropologů]] 20. století. [[Archeologie|Archeolog]] [[Heinrich Schliemann]] proslul jako objevitel antické [[Trója|Tróje]]. [[Leopold von Ranke]] byl zakladatelem německé historiografie, historik [[Oswald Spengler]] proslul svou knihou ''Zánik Západu'', [[Erwin Panofsky]] svými výpravami do historie umění. K zakladatelům [[indologie]] patřil [[Friedrich Max Müller]]. Za nejvýznamnějšího teoretika války je považován [[Carl von Clausewitz]].
 
== Obyvatelstvo ==
Neregistrovaný uživatel