Záření gama: Porovnání verzí

Přidáno 184 bajtů ,  před 7 měsíci
bez shrnutí editace
m (→‎Vznik: typografie za použití AWB)
Bez shrnutí editace
'''Záření gama''' (často psáno [[Řecká abeceda|řeckým písmenem]] [[gama]], γ) je vysoce energetické [[elektromagnetické záření]] vznikající při [[radioaktivita|radioaktivních]] a jiných jaderných a subjaderných dějích.
 
Záření gama je často definováno jako záření o [[energie|energii]] [[foton]]u nad 10&nbsp;[[keV]], což odpovídá [[frekvence|frekvenci]] nad 2,42&nbsp;[[Hertz|EHz]] či [[Vlnová délka|vlnové délce]] kratší než 124&nbsp;[[metr|pm]], přestože do tohoto spektrálního pásma zasahuje i velmi tvrdé [[rentgenové záření]]. To souvisí se skutečností, že hranice není stanovena uměle, ale tyto druhy záření se rozlišují dle svého zdroje, přičemž se samo záření jinak fyzikálně neliší. Nejvyšší gama záření energie 1.4 [[PeV]].<ref> Nature, 2021, vol. 594, issue 7861, 33-36; 1.42 ± 0.13 PeV; </ref> byla objevená v [[Kosmické záření|kosmickém záření]].
 
Záření gama je druh [[ionizující záření|ionizujícího záření]]. Do materiálů proniká lépe než [[částice alfa|záření alfa]] nebo [[záření beta]], ale je méně ionizující.
 
Záření gama je druh [[ionizující záření|ionizujícího záření]]. Do materiálů proniká lépe než [[částice alfa|záření alfa]] nebo [[záření beta]], ale je méně ionizující.
== Vznik ==
Gama záření často vzniká spolu s [[částice alfa|alfa]] či [[záření beta|beta]] zářením při [[radioaktivita|radioaktivním]] rozpadu [[atomové jádro|jader]]. Když [[atomové jádro|jádro]] vyzáří částici alfa nebo [[záření beta|β]], nové [[atomové jádro|jádro]] může být v [[excitovaný stav|excitovaném stavu]]. Do nižšího energetického stavu může přejít vyzářením fotonu gama záření podobně jako [[elektron]] v obalu [[atom]]u vyzářením kvanta [[ultrafialové záření|ultrafialového záření]].
Neregistrovaný uživatel