Krakonoš: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m editace uživatele 99.90.196.227 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je OJJ
značka: rychlé vrácení zpět
m korektury (typografie, vnitřní odkazy, čeština)
Řádek 34:
[[Soubor:Moritz von Schwind 008.jpg|upright|náhled|''Rübezahl'', [[Moritz von Schwind]], [[1859]]|alt=|vlevo]]
[[Soubor: Trutnov Krakonošova kašna.jpg|upright|náhled|''Krakonošova kašna'' v [[Trutnov]]ě]]
[[Soubor:Rýbrcoul.png|náhled|vpravo|Jedno z vyobrazení pohanského Rýbrcoula jako předchůdce Krakonoše odhalenéhoodhalené 18. 9.září 2013 na kruhovém objezdu na Krkonošské ulici v [[Trutnov]]ě]]
[[Soubor:Symboliczny grób Karkonosza.JPG|náhled|''Rübezahls Grab'' – Krakonošův symbolický hrob ve [[Szklarska Poręba|Szklarské Porębě]]]]
Existuje mnoho variant tohoto jména, neboť pověrčiví horalé původně jeho jméno nahlas nevyslovovali. V&nbsp;době [[České národní obrození|národního obrození]] byly zaznamenány pokusy o&nbsp;počeštění Rýbrcoula na Řepočeta (''Rübe'' = řepa; ''zählen'' = počítat) podle pověsti vydané [[Johann Karl August Musäus|Johannem Karlem Augustem Musäem]] v jeho sbírce ''Volksmährchen der Deutschen''. 1782-1786(1782–1786). Poté v&nbsp;češtině zdomácněl dnešní Krakonoš, jehož takto prvně pojmenoval [[Václav Kliment Klicpera|V.&nbsp;K.&nbsp;Klicpera]] v&nbsp;baladě ''Krkonošská kleč'' ([[1824]]).<ref name="rfr1">http://www.freiheit.cz/5-krakonos--dobry-duch-nasich-hor/279-o-krakonosovi-po-sto-prve.html</ref> Toto jméno nejspíše pochází, stejně jako název horského hřbetu, od keltského kmene ''Corconti'', který uvádí ve svém díle [[Klaudios Ptolemaios]].{{Doplňte zdroj}}.
 
Nejprve byl Krakonoš stylizován jako zlý a&nbsp;všemocný živel, vládce větru a&nbsp;[[démon]], trestající bez rozdílu všechny. Později byl vypodobňován i&nbsp;jako spravedlivý zastánce chudých v&nbsp;boji proti chamtivcům a&nbsp;nenasytům. Bývá zobrazován jako [[obr]] nebo také jako [[trpaslík]], ale dokáže se převtělit v podstatě do kteréhokoliv tvora nebo předmětu. Je strážcem hor, různě škádlí pocestné, chrání chudé a&nbsp;pokud má špatnou náladu, posílá špatné počasí.{{Doplňte zdroj}}
 
První vyobrazení Krakonoše pochází z&nbsp;[[Helwigova mapa Slezska|Helwigovy mapy Slezska]] z&nbsp;roku [[1561]].<ref name="(Honl, I. 1983)">Honl, Ivan: ''Několik příspěvků k představám o Krakonošovi.'' Krkonoše–Podkrkonoší. Vlastivědný sborník, svazek&nbsp;7. Muzeum Podkrkonoší v Trutnově, Trutnov, 1983. Str. 343–360<!-- strana 345 --></ref>
Řádek 44:
V lidových vyprávěních se objevuje přibližně už v&nbsp;[[15. století|15.]] a&nbsp;[[16. století|16.&nbsp;století]], nejprve v&nbsp;oblasti u&nbsp;německého a&nbsp;později i&nbsp;českého etnika v&nbsp;horách.
 
Z ústního podání do písemnictví vstoupil Krakonoš rokem [[1618]]. Pražský helvetský kněz [[Havel ŽelanskýŽalanský-Phaëthon|Havel Žalanský]] o&nbsp;něm napsal ve svém spisku ''O zlých anjělích neb ďáblích''. Také další vzdělaný kněz, jezuita [[Bohuslav Balbín]], rodák z&nbsp;Hradce Králové, ve svém díle ''Miscellanea historiae regni Bohemiae'' z&nbsp;roku [[1679]] líčí Krakonoše (Ribenzalla) jako [[strašidlo]], zjevující se v&nbsp;podobě mnicha, horníka, myslivce, starce, ale i divokého koně, žáby, kohouta či havrana.<ref name="rfr1" /> Největší zásluhy na rozšíření legendy má však patrně univerzitní profesor, spisovatel a básník Hans Schultze, píšící pod pseudonymem [[Johann Richter|Johannes Praetorius]] ([[1630]]–[[1680]]), který jej popsal v&nbsp;knize ''Daemonologia Rubinzalii Silesii''. Novodobým vyobrazením Krakonoše, jakožto vousatého, vysokého a silného horala, je také inspirován [[Večerníček|večerníčkový]] seriál ''[[Krkonošské pohádky]]'' z&nbsp;roku [[1974]].
 
V [[Trutnov]]ě se uprostřed centrálního Krakonošova náměstí nachází Krakonošova [[kašna]] s jeho sochou z roku 1892 a v místním [[pivovar]]u Krakonoš vaří i stejnojmenné [[pivo]]. Větší množství chat a penzionů v&nbsp;celém regionu má rovněž po Krakonošovi své jméno. Figurky, sošky, plakety a další různá vyobrazení Krakonoše jsou neodmyslitelným symbolem Krkonoš a také typickým krkonošským suvenýrem.
Řádek 57:
* [[Marie Kubátová]]: ''Pohádky o Krakonošovi'' a ''Jak Krakonoš s Trautenberkem vedli válku'' – dětské knihy
* [[Amálie Kutinová]]: ''Krkonošské pohádky''
* [[Johann Karl August Musäus]]: ''Volksmährchen der Deutschen''. 1782-1786(1782–1786), Svazekve svazku 2: Legendy o Rübezahlovi ''(Legenden von Rübezahl)'' je zde uvedeno pět pověstí o Rübezahlovi, včetně vysvětlení jeho jména. Krakonoš se zamiloval do princezny Emy, která se chodila koupat do jedné krkonošské tůně. Krakonoš jí vykouzlil z tůně krásnou lázeň a nabídl jí sňatek. Princezna pochopila, že nad mocným duchem hor může zvítězit jen lstí. Naoko se sňatkem souhlasila a poslala Krakonoše přepočítat řepy na poli, ze kterých dokázal kouzlem vytvořit služebnictvo či domácí zvířata. Krakonošovi se ale počítání nedařilo, začínal stále znovu a znovu. Tohoto času princezna Ema využila a utekla. Krakonošovi pak zbyla posměšná přezdívka Rübezahl - česky Řepočet.<ref>{{Citace sborníku
| příjmení = Klímová
| jméno = Dagmar
Řádek 83:
* Ludmila Pelcová: ''O Krakonošovi a Lucince aneb Jak se dobrák Krakonoš potká s Lucinkou z Krkonoš'', Liberabooks, 2009
* [[Otfried Preußler]]: ''Moje knížka o Krakonošovi'', překlad [[Ladislav Josef Beran]], Praha : Vyšehrad, 1998, {{ISBN|80-7021-276-4}}
* [[Martin Stejskal]]: ''Labyrintem míst klatých'', Praha : Eminent, [[2011]], {{ISBN|978-80-7281-415-2}}, heslo ''Rybrcoul'';
* [[Božena Šimková]]: ''Krkonošská pohádka'' (podle námětu Marie Kubátové), Liberec : King, 1992, {{ISBN|80-900789-0-7}}
* Božena Šimková: ''Anče a Kuba mají Kubíčka'', Praha : Práh, [[1993]], {{ISBN|80-901278-6-X}}; Praha : Motto, 2005, {{ISBN|80-7246-302-0}}
Řádek 90:
* [[Joseph Schuster]]: opera ''Rübenzahl, ossia Il vero amore'' (1789 [[Terst]])
* [[Vincenc Tuček]]: singspiel ''Rübezahl'' (1801 [[Vratislav (město)|Vratislav]])
* [[Carl Maria von Weber]]: romantická opera ''Rübezahl'' (1805 [[Vratislav (město)|Vratislav]])
* [[Franz Danzi]]: romantická opera ''Der Berggeist oder Schicksal und Treue'' (1813 [[Karlsruhe]])
* [[Wilhelm Würfel]]: opera ''Rübezahl'' (1824 [[Praha]])
Řádek 99:
* [[Gustav Mahler]]: opera ''Rübezahl'' (1879–83), nedokončena, nedochována
* [[Arthur H. Bird]]: balet ''Rübezahl'' (1887)
* [[Josef Richard Rozkošný]]: opera ''[[Krakonoš (opera)|Krakonoš]]'' (1889 [[Praha]])
* [[Hans Sommer]]: opera ''Rübezahl und der Sackpfeifer von Neiße'' (1904 [[Braunschweig]])
* [[Willy Czernik]]: symfonická báseň ''Rübezahl'' (1940)