Neokalvinismus: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Dějiny a učení: opravy, odkaz a drobná doplnění |
m →Dějiny a učení: oprava |
||
Řádek 2:
== Dějiny a učení ==
Hnutí neokalvinismu, které se vyznačuje aktualizací dobových věroučných textů kalvínské reformace (zejména [[Heidelberský katechismus|Heidelberského katechismu]]), důrazem na mravní rigorismus sborových členů a na církevní řád, bylo do určité míry vyvoláno dobovými unionistickými snahami, které podporovaly sjednocování protestantských církví a často ústily ve vytváření unionovaných lutersko-reformovaných evangelických církví. Současně je třeba vznik
Počátky a rozmach hnutí jsou spojovány s osobou reformovaného teologa [[Hermann Friedrich Kohlbrügge|Hermanna Friedricha Kohlbrüggeho]], původně Holanďana, který byl pastorem Holandského reformovaného sboru v Elberfeldu (dnes [[Wuppertal]]). Pod jeho vedením se sbor odmítl připojit k unii s luterskou církví a stal se jedním z center neokalvinistického hnutí. To našlo ohlas i za hranicemi Německa, včetně prostředí reformovaných sborů [[Evangelická církev v Rakousku (1781–1918)|evangelické církve v Čechách a na Moravě]], kde k jeho stoupencům patřil např. [[Heřman z Tardy]]. Sám Kohlbrügge v roce [[1864]] cestoval po Čechách a Moravě, kde na řadě míst kázal. Vliv jeho hnutí v rakouských zemích ještě zesílil, když se v témže roce 1864 stal profesorem vídeňské teologické fakulty, kde byli vzděláváni budoucí evangeličtí faráři pro monarchii, Kohlbrüggeho zeť [[Eduard Böhl]]. Rakouské církevní úřady však sledovaly projevy sympatií k novému hnutí s nedůvěrou, která zesílila poté, když Kohlbrügge v roce 1866 během [[Prusko-rakouská válka|prusko-rakouské války]] představoval ve svých aktualizačních kázáních [[Pruské království|Prusko]] (vedené reformovanými panovníky) jako ochránce před nevěřícími. Negativním jevem neokalvinismu bylo vymezování vůči luterství, které vyvolávalo rivalitu mezi oběma hlavními proudy evangelíků.
| |||