Wikipedie

Wikipedistka:Jitka Radimska/Pískoviště 2: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m doplnění dle dohody s JR
opravy a dodatky
Řádek 16:
| datum přístupu = 19.9.2021
| strany = 48-52
}}</ref> Nesl jméno básníka a vltavotýnského rodáka [[Antonín Jaroslav Puchmajer|Antonína Jaroslava Puchmajera]] (1769–1820), jehož příjmení bylo přepisováno Buchmaier, Puchmayer nebo Puchmír. První oficiální vystoupení se konalo 18. listopadu 1863, kdy tehdy pouze mužský sbor přednesl skladby: Pozdravení pěvcovo (V. J. Veit), Dcerám českým (A. Gerner), Kovářská (F. A. Vogl), Mám milenku (A. Jelen), Čeští jonáci (F. Škroup) a Hlahol (K. Bendl). V témže roce byly schváleny stanovy a v roce 1865 měl spolek již 43 činných členů a 26 členů přispívajících, kteří spolek finančně podporovali. Byl podporován městskou radou a měl mimořádný význam pro rozvoj hudebního i společenského života ve městě nejen v době [[Národní obrození|národního obrození]]. Zakládající členové se věnovali zpěvu, připravili stanovy a evidovali veškerou činnost spolku.<ref>Pamětní kniha a Stanovy jsou uloženy v městském muzeu</ref> Členem spolku se mohl stát dospělý člověk „zpěvu schopný a zachovalý“ z Týna nad Vltavou nebo blízkého okolí a měl přispívat ke společenské zábavě provozováním nejméně dvou veřejných vystoupení ročně. Výbor byl volen na jeden rok mohl dle stanov vyloučit člena, který by zanedbával spolkové povinnosti nebo se dopustil nepřípustného chování.
 
Spolek pořádal besedy, výlety, dostaveníčka, plesy, sbor zpíval při veřejných i církevních oslavách. V září 1871 byl vysvěcen prapor spolku a odhaleny pamětní desky dvou význačných vltavotýnských osobností: K.[[Karel A.Alois Vinařický|Karla Aloise Vinařického]] na školní budově a A. J. Puchmajera na jeho domku v Dolním Brašově. V roce 1873 při příležitosti sjezdu jihočeských akademiků spolku Štítný byl uspořádán lampiónový průvod k domku Puchmajerovu a slavnostní koncert. V roce 1881 oslavil spolek veřejným vystoupením 20 let svého trvání. V srpnuroce 18951884 sezačal spolekvystupoval účastniljako slavnéhosmíšený apěvecký hojně navštíveného sjezdu týnských rodáků. V září 1905 vystoupil při odhalování pomníku [[Matěj Kopecký|Matěje Kopeckého]] na vltavotýnském hřbitově. V letech 1912 až 1930 byl členem výboru a archivářem spolku [[Bedřich Karásek]]sbor.<ref name=":02">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Rodičová
| jméno = Jaroslava
| titul = Dějiny hudební kultury jižních Čech ve druhé polovině 19. století
| url = https://is.muni.cz/th/lzqmb/
| vydavatel = Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta
| místo = Brno
| datum vydání = 2018
| datum přístupu = 10.10.2021
| strany = 88-93
}}</ref> V srpnu 1895 se spolek účastnil slavného a hojně navštíveného sjezdu týnských rodáků. V září 1905 vystoupil při odhalování pomníku [[Matěj Kopecký|Matěje Kopeckého]] na vltavotýnském hřbitově. V letech 1912 až 1930 byl členem výboru a archivářem spolku [[Bedřich Karásek]].<ref name=":0">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Sudová
| jméno = Martina
Řádek 32 ⟶ 42:
=== Doba meziválečná (1918–1953) ===
 
Po [[První světová válka|1. světové válce]] při znovuzahájení činnosti v roce 1920 měl spolek 4 přispívající členy a 30 aktivních členů. V letech 1927–1936 vystupoval pod vedením Otty Rödla a Františka Rysky na více než devadesáti akcích. Při oslavě 75. výročí vzniku spolku ve dnech 9. a 10. května 1936 se konal v sále sokolovny župní pěvecký koncert, jehož se zúčastnilo 560 žáků (a žákyň) měšťanských a obecních škol, pěvecké spolky z [[Bechyně]] (Lužničan), [[Jindřichův Hradec|Jindřichova Hradce]] (Slávy dcera), [[Milevsko|Milevska]] (Vlastislav), [[Pacov|Pacova]] (Slavík), [[Tábor|Tábora]] (Hlahol), [[Votice|Votic]] (Kaplíř) a domácí Puchmír. Podle zápisů z valných hromad spolku spolek do roku 1936 vystoupil 543krát. Měl 58 činných členů, 43 přispívajících, 3 zasloužilé členy a 1 čestného člena. Nejstaršími členy byli František Kučera a Karel Loula (od roku 1883). Poslední zápis v pamětní knize je z 24. června 1939. Po zákazu českého repertoáru (7. 6.června 1941) spolek pozastavil svou činnost. Po válce vstoupil 28. května 1946 při oslavě 62. narozenin prezidenta republiky [[Edvard Beneš|E. Beneše]] a v roce 1947 uspořádal Večer slovanských písní. Poslední veřejné vystoupení se konalo 23. 9.září 1951 (ve složení 8 mužů a 24 žen), poslední zkouška se konala v lednu roku 1952. Sbor vedl František Ryska a hudební skladatel I.Iron J.Josef Urks. V roce stého výročí Puchmíru (1961) kronika uvádí, že „spolek již řadu let neprojevuje žádnou činnost a jen příležitostně se dřívější členové scházejí, aby zazpívali některému členu na poslední cestě“.<ref name=":0" />
 
Ve sbírce městského muzea v Týně nad Vltavou jsou uloženy desítky notových záznamů, plakáty a pozvánky, členské knížky, různé doklady a korespondence, fotografie, spolkový prapor a taktovka předsedy spolku Jana Hovory. Ve Státním okresním archivu v Českých Budějovicích se dochoval fond B 2268 Pěvecký spolek Puchmír. [[Konvolut]] písemností byl převzat SOkA 1. 12. 1953.<ref name=":1" />
 
== Sídlo ==
Spolek měl vždy největší oporu v učitelském sboru, kterému záleželo na jeho dobré úrovni a rozvoji. Učitelé byli většinou funkcionáři a sbormistry spolku. PůsobilSpolek působil a zkoušel v nové školní budově, o jejíž vznik se zasloužil Karel Alois Vinařický. Ten zpočátku narazil na nepochopení obyvatel v obci a okolních osadách, kterým se nová škola jevila jako zbytečný přepych a finanční zátěž. K. A. Vinařický jako pedagog byl oblíben, psal učebnice, pozorně sledoval vyučování, zasazoval se o lepší postavení učitelů. Sympatie místních občanů si získal v roce 1850, kdy na Vltavotýnsku řádila [[cholera]] a Vinařický sám ošetřoval nemocné. Nová budova byla postavena v roce 1859. Od roku 1864 se zde vyučovalo v 6 třídách (oddělené třídy chlapecké a dívčí) a roku 1868 byla povýšena na farní hlavní školu.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Sakař
| jméno = Josef
Řádek 55 ⟶ 62:
| datum vydání = 2012
| datum přístupu = 10.10.2021
}}</ref>
 
Členové spolkového výboru vedli záznamy o jeho správě a aktivitách. ''Kniha stížností'' poskytla od roku 1868 prostor pro interní komunikaci mezi výborem a členskou základnou. vznikla v roce 1868 a , která sloužila k výhradně interním účelům coby oficiální prostředník mezi členy spolku a jeho výborem. ''Matriční kniha'' evidovala činné, přispívající a zasloužilé členy od roku 1883 v položkách jméno, číslo legitimace, povolání, rok narození, druh členství, rok nástupu do spolku, bydliště, rok úmrtí. ''Inventární kniha'' hudebnin, vedená od roku 1881, uvádí soupis 288 skladeb převážně smíšených sborů od soudobých českých skladatelů a úprav lidových písní. ''Knihy zápisů činnosti'' spolku přehledně zaznamenávají veškeré veřejná vystoupení i pravidelné pěvecké zkoušky spolku v letech 1936–1952. Datované poznámky jsou vždy doplněny údaji o celkovém počtu zúčastněných spolu s konkrétním rozdělením jednotlivých hlasů.<ref name=":2" /> Ve sbírce městského muzea v Týně nad Vltavou jsou uloženy desítky notových záznamů, plakáty a pozvánky, členské knížky, různé doklady a korespondence, fotografie, spolkový prapor a taktovka předsedy spolku Jana Hovory. Ve Státním okresním archivu v Českých Budějovicích se dochoval fond B 2268 Pěvecký spolek Puchmír. [[Konvolut]] písemností byl převzat Státním okresním archivem v Českých Budějovicích 1. prosince 1953.<ref name=":1" />
 
== Osobnosti ==
 
* Jaroslav Puchmajer (1769–1820)
* Karel Alois Vinařický (1803–1869), hudební skladatel
* Václav Smolka, lékárník, František Mikota, kaplan, Hynek Kajer, učitel a jednatel spolku – zakládající výbor (spolku r. 1861)
* Josef Leopold Mikota, předseda, Petr Stuchl, učitel (ředitel zpěvu), Hynek Kajer, jednatel, Alois Matějček, pokladník a Vácslav Vyšata – výbor podepsaný pod stanovami (r.1863)
* Bedřich Karásek (1890–1958), pedagogučitel, vlastivědný pracovníkarchivář, spisovatel a, první ředitel muzea v Týně nad Vltavou, (1890–1958), aktivně působilaktivní večlen spolku divadelníchv ochotníkůletech Vltavan a pěveckém spolku Puchmír (1912–1930)
* Jan Hovora, předseda spolku, sbormistr (taktovka v městském muzeu)
* Karel Loula, pedagogučitel, jednatel a, pokladník spolku
* Otto Rödl (1903–1983), pedagogučitel, hudební skladatel, první docent katedry loutkoherectví na pražské DAMU
* František Ryska, odborný učitel a, sbormistr
* I.Iron J.Josef Urks (1915–1995), učitel, hudební skladatel dětských a pedagogtrampských písní
 
== Odkazy ==
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedistka:Jitka_Radimska/Pískoviště_2“