|
''3. – 5. srpna 1895 se spolek účastnil slavného a hojně navštíveného sjezdu týnských rodáků.''
''Spolek zpíval také 28. září 1905 při odhalování pomníku Matěje Kopeckého na zdejším hřbitově.''
Dle matriční knihy spolku působil Bedřich Karásek v Puchmíru od r. 1912 do 5. 3. 1930, měl legitimaci č. 7.2637263 Ve spolku byl rovněž veden jako člen výboru a archivář. 264 Sudová<ref DPname=":0">{{Citace Karásekelektronické monografie▼=== Doba meziválečná (1918-1953) === ▼
''Činnost spolku na čtyři roky přerušila 1. sv. válka, dva roky po jejím konci, r. 1920, měl spolek po znovuzahájení činnosti 4 přispívající členy a 30 členů činných. Jedním z nejplodnějších období byla léta 1927 – 1936, kdy sbor vedli jako sbormistři Otto Rödl (pedagog, hudební skladatel, první docent katedry loutkoherectví - 51 - na pražské DAMU) a odborný učitel František Ryska. /Příloha XXXIX./ Členkami byly v té době již také ženy. /Příloha XXXX./ Během těchto 9 let vystupoval sbor při více než devadesáti akcích (samostatné koncerty, slavnosti, zájezdová vystoupení atd.).''
▲Dle matriční knihy spolku působil Bedřich Karásek v Puchmíru od r. 1912 do 5. 3. 1930, měl legitimaci č. 7.263 Ve spolku byl rovněž veden jako člen výboru a archivář.264 Sudová DP Karásek
Činnost spolku na čtyři roky přerušila 1. sv. válka, dva
roky po jejím konci, r. 1920, měl spolek po znovuzahájení činnosti 4 přispívající členy a
30 členů činných. Jedním z nejplodnějších období byla léta 1927–1936, kdy sbor vedli
jako sbormistři Otto Rödl a odborný učitel František Ryska. Členkami byly v té době již
také ženy. Během těchto 9 let vystupoval sbor při více než devadesáti akcích
(samostatné koncerty, slavnosti, zájezdová vystoupení atd.). Jednou z největších akcí
byla oslava 75. výročí vzniku spolku ve dnech 9. a 10. května 1936. Puchmír tehdy
uspořádal v sále sokolovny župní pěvecký koncert, jehož se zúčastnilo 560 žáků (a
žákyň) měšťanských a obecních škol, pěvecké spolky z Bechyně (Lužničan),
Jindřichova Hradce (Slávy dcera), Milevska (Vlastislav), Pacova (Slavík), Tábora
(Hlahol), Votic (Kaplíř) a domácí Puchmír. Celý koncert byl uzavřen společným
koncertem smíšeného sboru s 300 účinkujícími (Příloha XLVII.). Z tohoto roku se
rovněž dochovala statistika Jana Masáka, kterou sestavil podle zápisů z valných hromad
spolku. Za 75 let svého života vystoupil Puchmír 543krát. V tomto roce měl spolek 58
činných členů, 43 přispívajících, 3 zasloužilé členy a 1 čestného člena. Nejstaršími
členy spolku byli František Kučera a Karel Loula, kteří vstoupili do spolku roku 1883, a
jejich členství tedy trvalo 53 let. Poslední zápis v pamětní knize pěveckého spolku
Puchmír je z 24. června 1939. Během 2. sv. války byla činnost spolku zastavena. 7. 6.
1941 byl Puchmíru zakázán koncert českých písní a spolek se odmlčel. Další vystoupení
spolku se konalo až v roce 1946, kdy 28. května vystoupil při oslavě 62. narozenin
prezidenta republiky E. Beneše. Spolek vstoupil do poslední fáze své existence. V roce
1947 uspořádal Puchmír Večer slovanských písní. Poslední zápis o veřejném vystoupení
sboru je 23. 9. 1951, kdy sbor ve složení 8 mužů a 24 žen zazpíval dvě písně: Píseň
o štěstí a Proč bychom se netěšili. Poslední zkouška se konala v lednu roku 1952. Sbor
vedl vedle Františka Rysky v té době také hudební skladatel I. J. Urks. V průběhu
padesátých let činnost spolku pomalu ustávala, až skončila trvale. V roce 1961 bylo
v úplné tichosti vzpomenuto stého výročí Puchmíru, ale kronika k tomu pouze
poznamenává, že „spolek již řadu let neprojevuje žádnou činnost a jen příležitostně se
dřívější členové scházejí, aby zazpívali některému členu na poslední cestě“. Památkou
na existenci spolku jsou sbírkové předměty ve sbírce městského muzea: desítky
notových záznamů, plakáty a pozvánky, členské knížky, různé doklady
a korespondence, fotografie, zmiňovaný prapor a také taktovka se jménem předsedy
spolku Jana Hovory.262 Dle matriční knihy spolku působil Bedřich Karásek v Puchmíru
od r. 1912 do 5. 3. 1930, měl legitimaci č. 7.263 Ve spolku byl rovněž veden jako člen
výboru a archivář.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Sudová
| jméno = Martina
| datum přístupu = 9.10.2021
| strany = 83-85
}}</ref>
▲=== Doba meziválečná (1918-1953) ===
Po 1. světové válce při znovuzahájení činnosti v roce 1920 měl spolek 4 přispívající členy a 30 aktivních členů. V letech 1927–1936 vystupoval pod vedením Otty Rödla a Františka Rysky na více než devadesáti akcích. Při oslavě 75. výročí vzniku spolku ve dnech 9. a 10. května 1936 se konal v sále sokolovny župní pěvecký koncert, jehož se zúčastnilo 560 žáků (a žákyň) měšťanských a obecních škol, pěvecké spolky z Bechyně (Lužničan), Jindřichova Hradce (Slávy dcera), Milevska (Vlastislav), Pacova (Slavík), Tábora (Hlahol), Votic (Kaplíř) a domácí Puchmír. Podle zápisů z valných hromad spolku spolek do roku 1936 vystoupil 543krát. Měl 58 činných členů, 43 přispívajících, 3 zasloužilé členy a 1 čestného člena. Nejstaršími členy byli František Kučera a Karel Loula (od roku 1883). Poslední zápis v pamětní knize je z 24. června 1939. Po zákazu českého repertoáru (7. 6. 1941) spolek pozastavil svou činnost. Po válce vstoupil 28. května 1946 při oslavě 62. narozenin prezidenta republiky E. Beneše a v roce 1947 uspořádal Večer slovanských písní. Poslední veřejné vystoupení se konalo 23. 9. 1951 (ve složení 8 mužů a 24 žen), poslední zkouška se konala v lednu roku 1952. Sbor vedl František Ryska a hudební skladatel I. J. Urks. V roce stého výročí Puchmíru (1961) kronika uvádí, že „spolek již řadu let neprojevuje žádnou činnost a jen příležitostně se dřívější členové scházejí, aby zazpívali některému členu na poslední cestě“.<ref name=":0" /> Ve sbírce městského muzea v Týně nad Vltavou jsou uloženy desítky notových záznamů, plakáty a pozvánky, členské knížky, různé doklady a korespondence, fotografie, spolkový prapor a taktovka předsedy spolku Jana Hovory.
''Jednou z největších akcí byla oslava 75. výročí vzniku spolku ve dnech 9. a 10. května 1936. /Příloha XXXXI./ Puchmír tehdy uspořádal v sále sokolovny župní pěvecký koncert, jehož se zúčastnilo 560 žáků (a žákyň) měšťanských a obecních škol, pěvecké spolky z Bechyně (Lužničan), Jindřichova Hradce (Slávy dcera), Milevska (Vlastislav), Pacova (Slavík), Tábora (Hlahol), Votic (Kaplíř) a domácí Puchmír. Celý koncert byl uzavřen společným koncertem smíšeného sboru s 300 účinkujícími. Z tohoto roku se rovněž dochovala statistika Jana Masáka, kterou sestavil podle zápisů z valných hromad spolku. Za 75 let svého života uskutečnil Puchmír 543 vystoupení. V tomto roce měl spolek 58 činných členů, 43 přispívajících, 3 zasloužilé členy a 1 čestného člena. Nejstaršími členy spolku byli František Kučera a Karel Loula, kteří vstoupili do spolku roku 1883, jejich členství tedy trvalo 53 let. Poslední zápis v pamětní knize pěveckého spolku Puchmír je z 24. června 1939.''
''Během 2. sv. války byla činnost spolku zastavena. 7. 6. 1941 byl Puchmíru zakázán koncert českých písní a spolek se odmlčel. Další vystoupení spolku se konalo až v roce 1946, kdy 28. května vystoupil při oslavě 62. narozenin prezidenta republiky E. Beneše. Spolek vstoupil do poslední fáze své existence. Sbor v té době vystupoval jako sbor mužský, ženský nebo smíšený. Pro ukázku si uveďme alespoň malý výběr z repertoáru spolku: Vstávej má milá, Hymna, Kdož jsú boží bojovníci, V poli bříza, Moravěnka, Dovazná, Kdybych já měl ženu, Blata zpívají, Píseň práce, Zaleť sokol, Já sem zeman, Ach synku. V roce 1947 uspořádal Puchmír Večer slovanských písní. Poslední zápis o veřejném vystoupení sboru je z 23. 9. 1951, kdy sbor ve složení 8 mužů a 24 žen zazpíval dvě písně: Píseň o štěstí a Proč bychom se netěšili. Poslední zkouška se konala v lednu roku 1952. Sbor vedl vedle Františka Rysky v té době také hudební skladatel a pedagog I. J. Urks. V průběhu padesátých let činnost spolku pomalu ustávala, až skončila trvale. V roce 1961 bylo v úplné tichosti vzpomenuto stého výročí Puchmíru, ale kronika k tomu pouze poznamenává, že „spolek již řadu let neprojevuje žádnou činnost a jen příležitostně se dřívější členové scházejí, aby zazpívali některému členu na poslední cestě“.''
I. J. Urks, hudební skladatel a pedagog
Bedřich Karásek, pedagog, vlastivědný pracovník, spisovatel a první ředitel muzea v Týně nad Vltavou, (1890-1958), aktivně působil ve spolku divadelních ochotníků Vltavan a pěveckém spolku Puchmír (1912-1930)
== Galerie ==
| 