Verze z 8. 10. 2021, 23:37 editovat Lenka Lyalikoff (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Výjimky z blokování IP adres 14 900 editací →‎Asquinova větev Colloredů: prolink Cosarno (nyní Kozarno, Občina Brda značka: editor wikitextu 2017 ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 9. 10. 2021, 00:06 editovat zrušit editaci Lenka Lyalikoff (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Výjimky z blokování IP adres 14 900 editací m →‎Asquinova větev Colloredů značka: editor wikitextu 2017 Přejít na další porovnání →
Řádek 75: Z manželství Friedricha II. pošli synové: 1. Johann Baptist, jehož syn Vicardo zemřel bezdětný († 1568); 2. Ludwig, který měl dva syny: Thomase a Augustina (oba svobodné); 3. Johann III., jehož syn Anton IV. nezanechal potomky; 4. Friedrich III., který byl r. 1511 zavražděn (Savorgnan) a jehož syny byli: 1. Hieronymus I. († svobodný); 2. Johann V. († svobodný); 3. Mario, který byl r. 1586 hejtmanem Gemony (nyní [[Gemona del Friuli]]) a zanechal po sobě syny: 1. Hieronyma II.; 2. Livia; 3. Sillu; 4. Fulvia; 5. Friedricha IV.; 6. Lelia; 7. Ludvíka II. († 1598).<ref name="Asquino" /> Tři ze synů Maria (Marzio) z Colloreda dosáhli na [[Hofburg\|rakouském dvoře]] významného postavení: 1. Fridrich IV., komorník císaře [[Ferdinand I. Habsburský\|Ferdinanda I.]] a vyslanec na anglickém dvoře [[Alžběta I.\|královny Alžběty]], jež získal léno Dobra (Schönfeld, též [[Občina Brda\|Dobrovo]]) se vsí Flojanou (Bertoldsdorf, též [[Občina Brda\|Fojana]], Fleana) a Cosarnem (nyní [[Občina Brda\|Kozarno]]); 2. Lelio, rytíř a [[komtur]] [[Maltézský řád\|Maltézského řádu]] a kapitán [[Jezdectvo\|kavalérie]]; 3. Ludvík II., ministr císaře [[Rudolf II.\|Rudolfa II.]]; přičemž Ludvík II. a jeho bratr Lelio byli přijati do šlechtického stavu v hodnosti svobodných pánů na [[Gorizia\| Gorizii (Görz)]] a uznáni se všemi privilegii potomky [[Páni z Valsy\|pánů z Waldsee]]. Císař Rudolf II. dne 19. března 1588 Fridrichovi, Leliovi a Ludvíkovi a všem ostatním členům z větve Asquina šlechtický stav potvrdil a dekretem z 31. července 1591 jim udělil dědičný titul říšských [[Svobodný pán\|svobodných pánů]] (barona) s predikátem z Waldsee a potvrdil užívání tohoto rodového erbu.<ref>Giovanni Battista di Crollalanza: Das Adelsgeschlecht der Waldsee-Mels und insbesondere der Grafen von Colloredo: historisch-genealogische Denkwürdigkeiten, K.K. Hofbuchhandlung Wilhelm Frick, 1889, s. 140-145.</ref>{{#tag:ref\|[[Gorice a Gradiška\|Okněžněné hrabství Gorice a Gradiška]]: Johann hrabě von Ortenburg prodal v roce 1591 zámek Dobra a zboží ve vsi, zboží Flojana a Cosarna, zboží S. Martino, Quisca, Gardina atd. Fridrichovi svobodnému pánu z Colloredo-Waldsee. V roce ~~1914~~1785 držel [[Jurisdikce\|jurisdikci]] Albona s obcemi Albona a Slabnico; jurisdikci Nosna; jurisdikci Selosenchia; jurisdikci Vedrignano a jurisdikci Dobra „Karel hrabě z Colloreda“.<ref>Erläuterungen zum Historischen Atlas der österreichischen Alpenländer. 1. Abteilung: Die Landgerichtskarte. Teil 4, 1: Kärnten, Krain, Görz und Istrien. Kärnten, Görz und Gradizca von Jaksch, August von; Pirchegger, Hans; Wutte, Martin; Hauptmann, Ludmil, Mell, Anton, 1914, s. 283-284.</ref>\|group="pozn."}} [[Ludvík Colloredo-Waldsee\|Ludvík III. hrabě z Colloreda a Waldsee]] (1631–1693), syn Jeronýma IV. (1582–1638), se 20. srpna 1661 oženil s Marií Susannou Eleonorou hraběnkou z [[Zinzendorfové\|Zinzendorfu]] a [[Pottendorf (zámek)\|Pottendorfu]] (1644–1704). Z manželství pošla jediná dcera Marie Josepha Antonie hraběnka z Colloreda a Waldsee (15. červenec 1672–1736 [[Sankt Pölten\|St. Pölten]]), jež se provdala za Leopolda Philippa knížete de Montecuccoli (1662–1698).<ref>{{Citace elektronického periodika

Colloredové: Porovnání verzí