Colloredové: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Literatura a kvalifikační práce: Podnikatel z donucení? Podnikatelské aktivity Josefa Jeronýma knížete Colloredo-Mannsfelda značka: editor wikitextu 2017 |
lf |
||
Řádek 116:
[[Soubor:Křižovnické náměstí Colloredo-Mansfeld 1.jpg|náhled|upright|[[Colloredo-Mansfeldský palác|Colloredo-Mansfeldský palác]] v Praze]]
[[Antonín Theodor Colloredo-Waldsee|Antonín Theodor]] se roku [[1760]] stal maršálem a v letech 1777–1811 prvním [[Seznam olomouckých biskupů a arcibiskupů|olomouckým arcibiskupem]]. [[František de Paula
Další příslušníci rodu převážně působili v armádě či ve státních službách. [[Hieronymus Mannsfeld|Jeroným Mansfeld]] (1842–1881) byl například rakousko-uherským politikem a [[Seznam ministrů zemědělství Předlitavska|předlitavským ministrem zemědělství]].<ref>{{Citace monografie
Řádek 179:
| popisek5 = Hájovna Jelení Palouky u [[Malý Chlumec|Malého Chlumce]]
}}
=== Dobříš ===
Členové rodu v současnosti žijí převážně v zahraničí. Střídavě také v Česku žije [[Jerome Colloredo-Mannsfeld]] (* 1949), a sice právě na [[Dobříš (zámek)|zámku v Dobříši]], který rod získal v rámci [[Restituce v Československu po roce 1989|restitucí]] v roce [[1998]] zpět do vlastnictví. Dobříšské pozemky byly vydány stejným dílem Jeromovi a jeho sestřenici [[Kristina Colloredo-Mansfeldová|Kristině]], dceři [[Josef Colloredo-Mansfeld|Josefa Colloredo-Mansfelda]] († 1990) v roce 2006. V dobříšském zámku dnes sídlí dvě muzea a hotel s restaurací.<ref>[http://www.zamekdobris.cz/cs/kontakty Kontakt na majitele na oficiálních stránkách zámku Dobříš]</ref>
=== Zbiroh ===
Rod uplatňoval restituční právo na [[Zbiroh (zámek)|zámek Zbiroh]]. Zámek byl Jeromovi Colloredo-Mansfeldovi vrácen již v roce 1990, ten jej však vzápětí prodal zpět českému státu.
=== Opočno ===
[[Kristina Colloredo-Mansfeldová]] podala v roce 2007 žádost o [[Restituce|navrácení]] sbírky umění z renesančního zámku [[Opočno (zámek)|Opočno]] ve východních Čechách. Soudním rozhodnutím z října 2007 byl požadavek [[Krajský soud v Hradci Králové|krajským soudem v Hradci Králové]] zamítnut. Kristině se podařilo dosáhnout navrácení pozemků někdejšího panství v [[Opočno (zámek)|Opočně]], nicméně zámek, který si podle prvního rozsudku směla převzít, byla nucena vrátit státu po rozruchu, který způsobil nález [[Ústavní soud České republiky|Ústavního soudu]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| url = http://zpravy.idnes.cz/colloredo-mansfeldova-vratila-zamek-v-opocne-statu-fxl-/domaci.aspx?c=A070410_175827_domaci_joh
Řádek 221:
== Pravopis Mannsfeld a Mansfeld ==
[[Soubor:Schloss Gstatt.jpg|náhled|upright|Zámek Gstatt v Rakousku]]
Rodina knížat a hrabat Mansfeldů, případně rodu Mansfeld-Fondi se původně psala s jedním ''n''. U příležitosti sňatku [[František de Paula Gundakar z Colloreda-Mannsfeldu|Františka Gundakara Colloreda]] (1731–1807) s Marií Isabelou Mansfeldovou, poslední příslušnicí rodu, byla v roce 1789 vyhotovena listina o sjednocení jména ''Colloredo-Mannsfeld'', v níž bylo jméno ''Mansfeld'' chybně uvedeno se dvěma ''n''. Přestože se jednalo o zjevnou chybu, od té doby je jediná oficiální a správná verze Mannsfeld.
Existuje ovšem jedna výjimka. Josef III. (1910–1990) se s ohledem na historickou pravdu začal psát s jedním ''n'' a tak to také zanesl v emigraci do svých dokumentů. Proto se také jeho dcera [[Kristina Colloredo-Mansfeldová|Kristina]], která se po rozvodu vrátila k dívčímu příjmení, píše Colloredo-Mansfeldová s jedním ''n''. Kromě ní a jejích potomků se všichni členové rodu píší Colloredo-Mannsfeld.<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Ergänzende Anmerkungen: Mannsfeld oder -Mansfeld? | url = https://www.colloredo-mannsfeld.com/de/familiengeschichte.html | datum přístupu = 2019-07-23 | vydavatel = Colloredo-Mannsfeld | jazyk = de}}</ref>
| |||