Ferdinand z Colloredo-Mannsfeldu: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
značka: editor wikitextu 2017
špatné číslování otce, mezery, wl
Řádek 15:
| předchůdce2 =
| nástupce2 =
 
| titul = [[Soubor:Horona_hr.png|25px|Hodnostní korunka náležící titulu hrabě]] [[hrabě]]
| místo narození = [[Vídeň]] <br> {{Vlajka a název|Habsburská monarchie}}
Řádek 21 ⟶ 20:
| místo pohřbení =
| národnost =
| rodiče = [[František de Paula Gundakar z Colloreda-Mannsfeldu|František Gundakar I. z &nbsp;Colloredo-Mansfeldu]] (1731–1807) a Marie Izabela z &nbsp;Mansfeldu (1750–1794)
| choť = I. (1810) Marie Markéta ze &nbsp;Ziegleru (1779–1840) <br> II. (1842) Emílie z &nbsp;Metzburgu (1807–1856)
| děti = 1. [[Josef z Colloredo-Mannsfeldu|Josef]] (1813–1895) <br> 2. Ida (1816–1857)
| příbuzní = '''bratr:''' [[Rudolf Josef II. z&nbsp;Colloredo-Mannsfeldu]] (1772–1843) <br> '''sestra:''' Marie Gabriela z&nbsp;Colloredo-Mannsfeldu (1773–1788) <br> '''sestra:''' Marie Henrieta z&nbsp;Colloredo-Mannsfeldu (1773–1814) <br> '''bratr:''' [[Hieronymus von Colloredo-Mansfeld|Jeroným z&nbsp;Colloredo-Mansfeldu]] (1775–1822) <br> '''nevlastní matka:''' Marie Josefa ze&nbsp;Schrattenbachu (1750–1806) <br> '''děd:''' [[Rudolf Josef Colloredo|Rudolf Josef I. z&nbsp;Colloredo-Waldsee]] (1706–1788) <br> '''babička:''' Marie Gabriela ze&nbsp;Starhembergu (1707–1793) <br> '''vnuk:''' [[Hieronymus Mannsfeld|Jeroným z&nbsp;Mannsfeldu]] (1842–1881) <br> '''vnuk:''' František de Paula z&nbsp;Colloredo-Mannsfeldu (1847–1925)
Řádek 35 ⟶ 34:
| ocenění = [[Císařský rakouský řád Leopoldův]] <br> [[Královský uherský řád sv. Štěpána]]
}}
'''Ferdinand Joseph Johann Baptist Johann Nepomuk Felix Franz de Paula hrabě z Colloreda-Mannsfeldu''' (30. července 1777 [[Vídeň]] – 10. prosince 1848 zámek Stiebar, [[Gresten]], [[Dolní Rakousy]]) byl [[komandér]] [[Císařský rakouský řád Leopoldův|rakouského císařského Leopoldova řádu]], [[Císařský komorník|c. &nbsp;k. [[Komorník (úřad)|komoří]], major v armádě, komisař dolnorakouského panského stavu, referent dvorní komise pro regulaci berně, vrchní dvorní stavební ředitel, generální ředitel „c. k. privátního Ústavu ku vzájemnému pojištění proti škodám z ohně“, ředitel „První rakouské spořitelny“ ve Vídni a majitel dolnorakouského panství [[Staatz]], Siebenhirten a dvora Rothensee.
 
Hrabě Ferdinand se narodil jako nejmladší syn [[František de Paula Gundakar z Colloreda-Mannsfeldu|Františka Gundakara III. knížete z Colloreda]], od roku 1780 knížete z Colloreda-Mannsfeldu a Marie Isabelly, dcery knížete Paula Heinricha von Fondi, hraběte z [[Mansfeldové|Mannsfeldu]], a po smrti jejího bratra Josefa Václava, posledního knížete z Mannsfeldu, dědičky Mannsfeldovských panství. Jeho staršími bratry byli [[Rudolf Josef II. z Colloreda-Mannsfeldu|Rudolf Josef kníže z Colloreda-Mannsfeldu]], c. k. první vrchní dvorní [[hofmistr]] († 1843) a [[Hieronymus von Colloredo-Mansfeld|Jeroným hrabě z Colloreda-Mannsfeldu]], c. k. generální [[polní zbrojmistr]] († 1822).
 
U příležitosti pražské korunovace v roce 1836 jej český král Ferdinand V. (císař [[Ferdinand I. Dobrotivý|Ferdinand I.]]) za jeho zeměpanské a vlastenecké zásluhy vyznamenal velitelským křížem [[Královský uherský řád sv. Štěpána|Řádu svatého Štěpána]].<ref>{{Citace elektronického periodika
Řádek 138 ⟶ 137:
 
=== Rodiče a sourozenci ===
Rudolfův syn (otec Ferdinanda) [[František de Paula Gundakar z Colloreda-Mannsfeldu|František de Paula Gundakar III. kníže z Colloreda-Mansfeldu]] se oženil s Annou Marií Isabellou hraběnkou z [[Mansfeldové|Mansfeldu]], kněžnou z Fondi (1750–1794). Skrze sňatek tak získal hrabství [[Mansfeld (město)|Mansfeld]] (v jihozápadní části [[Sasko-Anhaltsko]]) a v Čechách panství [[Dobříš (zámek)|Dobříš]], Suchdol, [[Obořiště]], [[Nusle]] a [[Klášter Svaté Pole|klášter Svaté pole]]. V roce 1786 obdržel uherský inkolát a v roce 1789 právo užívat jméno, erb a titul [[kníže]]te z Colloreda-Mansfeldu. V roce 1784 zdědil po hraběnce [[Martinicové a Clam-Martinicové|Marii Dominice z Martinic]] panství [[Zelená Hora (zámek)|Zelená hora]], [[Nepomuk]] a [[Prádlo]]. V Německu koupil v roce 1803 od kněžny Hohenlohe-Bartenstein balivát Gröningen [[Řád německých rytířů|Řádu německých rytířů]], jež patřil k panství [[Limburg an der Lahn|Limburg]] (1827 přenechal [[Württemberské království|Koruně Württemberk]]). Druhou chotí Františka de Paula Gundakara I. byla od roku 1797 Marie Josefa hraběnka ze [[Schrattenbachové|Schrattenbachu]], vdova po hraběti [[Khevenhüllerové|Josefu Khevenhüller-Metsch]], s kterou neměl žádné potomky.<ref name="Crollalanza" />
 
Z prvního manželství pocházeli Ferdinandovi bratři: 1. [[Rudolf Josef II. z Colloreda-Mannsfeldu|Rudolf Josef II.]] /3. kníže (1772–1843), vrchní dvorní maršálek a rytíř [[Řád zvěstování|Řádu zvěstování]], jež se oženil s [[Oettingenové|Philippinou Carolinou hraběnkou z Oettingen-Katzenstein-Baldernu]] a jeho manželství zůstalo bezdětné; 2. [[Hieronymus von Colloredo-Mansfeld|Hieronymus V.]] (1775–1822), rakouský polní zbrojmistr a komtur [[Vojenský řád Marie Terezie|Vojenského řádu Marie Terezie]] a [[Řád sv. Alexandra Něvského|Řádu Alexandra Něvského]], ženatý s Vilemínou hraběnkou z [[Jiří Kristián z Valdštejna-Vartenberka|Valdštejna-Vartemberka]] (* 24. února, která mu porodila syna [[František de Paula Gundakar II. z Colloreda-Mannsfeldu|Františka Gundakara II.]] / 4. knížete (* 2. listopadu 1802), [[generálmajor]]a v [[Terst]]u, ženatého od 25. září 1825 s [[Clam-Gallasové|Kristinou hraběnkou z Clam-Gallasu]]. Z manželství pošla jen dcera Vilemína (* 16. července 1826) a ta se 29. dubna 1845 provdala za [[Vincenc Karel Auersperg|Vincenta Karla knížete z Auerspergu]].<ref name="Crollalanza" />