Vyhlazovací tábor Belzec: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
výslovnost |
Oprava českého skloňování - Belžec bez Belžce (podobně jako Hradec) - české skloňování místo anglického - použito i v překladu knihy Roberta Kuwalka - Vyhlazovací tábor v Belžci značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1:
[[Soubor:Poland Belzec - extermination camp mausoleum.jpg|náhled|250px|Pomník a muzeum]]
'''Belzec''' (oficiální název tábora '''SS-Sonderkommando Belzec''', výslovnost polsky: {{{výslovnost|bɛu̯ʐɛt͡s}}}, anglicky: {{{výslovnost|bɛl.zɛk|}}} nebo {{{výslovnost|bɛw.ʒɛts|}}}) byl první z [[nacismus|nacistických]] [[Vyhlazovací tábor|vyhlazovacích táborů]] vytvořených za účelem naplnění [[Operace Reinhard|Aktion Reinhardt]]. Tábor se začal budovat v listopadu 1941 v okupovaném [[Polsko|Polsku]] nedaleko vesnice [[Bełżec]], ležící při železniční trati [[Lublin]]-[[Lvov]]. Toto území bylo v té době součástí [[Generální gouvernement|Generálního gouvernementu]]. Právě v tomto táboře měla být otestována technologie zabíjení, která se předtím využívala v institucích programu Euthanasie.
Tábor byl prvním z řady účelových zařízení určených pouze pro vyvraždění židovské populace z dané lokality, které bylo po naplnění cíle zrušeno. V krátké době následovaly tábory [[Vyhlazovací tábor Sobibor|Sobibór]] a [[Vyhlazovací tábor Treblinka|Treblinka]] se stejným účelem a osudem. Internaci ve vyhlazovacím táboře
Prvním velitelem byl [[Christian Wirth]], druhým a posledním byl [[Gottlieb Hering]], který také tábor uzavřel a zlikvidoval. Táborem prošli i další neblaze proslulí příslušníci [[Schutzstaffel|SS]] jako například [[Kurt Franz]].{{Zdroj?}}
Řádek 8:
== Budování a provoz tábora ==
Tábor byl svou rozlohou malý, zhruba 270 x 270 m. Celý tábor byl obehnán ostnatým drátem s důmyslným maskováním vytvořeným z větví. Dělil se na dvě části. První část tábora byla určena pro personál a židovské vězně určené pro práci v táboře, kteří byli vybráni z příchozích transportů. Druhá část tábora byla pouze likvidační a tvořily jí [[Plynová komora|plynové komory]], hromadné hroby a jámy na spalování mrtvol. První testy funkčnosti plynových komor byly uskutečněny v únoru 1942 za použití oxidu uhelnatého, který vyráběl benzínový motor.<ref>
https://www.hdot.org/debunking-denial/ds6-engines-used/</ref> Po shledání, že vše funguje tak jak má, se v březnu 1942 vyhlazovací plán rozběhl na plné obrátky. V první fázi měl
V táboře bylo za krátkou dobu jeho provozu (od března 1942 do prosince 1942) zavražděno asi 435 000 [[Židé|Židů]] v plynových komorách.<ref>K tomuto číslu došli moderní badatelé na základě telegramu operačního vedoucího ''Aktion Reinhard'' Hermanna Höfleho, který zachytily britské tajné služby a jehož význam byl objeven teprve nedávno. Telegram udává, že do konce roku 1942 bylo v Belzci zavražděno 434 508 Židů. V roce 1943 pak do tábora nedorazil již žádný evidovaný transport, ale došlo k likvidaci pracovního komanda, jehož členové byli posláni do [[Vyhlazovací tábor Sobibor|Sobiboru]] a tam pozabíjeni. Viz [http://hgs.oxfordjournals.org/content/15/3/468.full.pdf+html A New Document on the Deportation and Murder of Jews during "Einsatz Reinhardt" 1942]</ref> První velký transport přijel do
Začátkem května 1942 navštívil SS-Oberführer Brack v Lublinu inspektora operace Reinhard [[Odilo Globocnik|Odilo Globocnika]]. Globocnik požádal Bracka o navrácení Wirtha a jeho lidí do tábora a prosil za další osoby, které za sebou mají zkušenost s programem Euthanasia. V polovině května 1942 se Wirth vrátil do tábora. Po krátké době transporty pokračovaly, a to z oblasti [[Krakov|Krakova]] a Lublinu. Celkem se jednalo o 22 000 Židů. Wirth si uvědomil, že se zvětšeným přísunem transportů nebudou současné dřevěné komory stačit a tak přerušil další transporty, což trvalo do konce června 1942. Začalo se se stavbou nových plynových komor, čímž skončila první etapa tábora
Po dostavbě nových plynových komor začala druhá etapa tábora
== Život v táboře ==
|