Wikipedie

Wikipedista:Jiriskaloud/Pískoviště 5: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Jiriskaloud (diskuse | příspěvky)
2 078 editací
textové úpravy
Jiriskaloud (diskuse | příspěvky)
2 078 editací
m vyčištění pískoviště
značky: vyprázdnění editace z Vizuálního editoru
Řádek 1:
 
{{Infobox - budova
| typ = Zamek Tenczyn
}}
 
Hrad Tenczyn se nachází v malé vsi [[Rudno (Malopolské vojvodství)|Rudno]] (773 obyvatel) v [[Krakovsko-čenstochovská jura|Krakovsko-Čenstochové]] Juře na oblíbené turistické stezce Orlích hnízd. V 19. století se zde krátce těžilo uhlí. Nyní je zřícenina hradu, který byl začleněn ve 14. století do kazimierzského obranného systému tzv. Orlích hnízd, otevřena veřejnosti. Hrad stojí na bývalém sopečném kuželu, který je nejvyšším kopcem tzv. Tenczyńského hrbu.
 
== Historie ==
První zmínka o hradu Tenczyn pochází z 24. září 1308<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Zinkow
| jméno = Julian
| titul = Krzeszowice i okolice : przewodnik turystyczny
| url = https://www.worldcat.org/oclc/24046415
| vydavatel = Wydawn. PTTK "Kraj"
| místo = Warszawa
| počet stran = 110 pages
| isbn = 83-7005-100-6
| isbn2 = 978-83-7005-100-6
| oclc = 24046415
}}</ref>. V té době zde pobýval se svou rytířskou skupinou Vladisław Łokietek, který vydal dokument, jímž hrad svěřil cisterciáckému klášteru v Sulejowě. Předpokládá se, že první, tehdy dřevěný hrad, postavil kolem roku 1319 kastelán Krakova Nawój z Morawice. Ten postavil největší hradní věž známou dnes pod názvem „Navigační“. Skutečným tvůrcem cihlového hradu byl pak jeho syn Jędrzej (Andrzej), vévoda z Krakova a Sandomierze. Ten na nejvyšší, severovýchodní části kopce vztyčil další část hradu, ve které žil a kde také v roce 1368 zemřel. On byl také prvním, kdo přijal příjmení Tęczyński. Syn Jędrzeje, Jaśko, hrad dále zrekonstruoval a významně rozšířil. Také zde byla tehdy založena [[kaple]]. Z této doby pochází první zmínka o hradu přímo v historických dokumentech. V tomto hradu [[Vladislav Jagellonský|Władysław Jagiełło]] také umístil některé z důležitějších germánských vězňů, zajatých během [[Bitva u Grunwaldu|bitvy u Grunwaldu]].
 
Rodina Tęczyńských získala velký význam, v té době vlastnila již 45 měst, z toho 15 poblíž hradu. V roce 1461 žil na hradu v Rudně téměř rok Jan Długosz. Hrad v polovině 16. století často navštěvovali význačné osobnosti tehdejší doby - Mikołaj Rej z Nagłowic, Jan Kochanowski, Piotr Kochanowski a celá řada dalších významných osobnosti polské [[renesance]]. V té době se podoba hradu příliš nezměnila, byl zde statek, lázeňský dům, pivovar se sladovnou a další hospodářské objekty. V roce 1570 kastelán Wojnica, který byl tehdy vládním úředníkem napsal, že majitel "... přestavěl hrad v Tenczyně za velkou cenu“. O tom píše Bartosz Paprocki v Herbáři polského rytířství. Hrad měl tři křídla, otevřená na západ, zdobená renesančními půdami, římsami a [[Ambit|ambity]]. Tyto přestavby pokračovaly až do začátku 17. století. Hrad byl obehnán opěrnou zdí, na severu byly vyztuženy vstupní bašty [[Barbakan|(barbakán]]) a z jihu byly vystavěny dvě pětiboké věže. Ze severu pod hradem se nacházely zahrady a ze západu a jihu vinice . Poslední velkou investicí na hradu byla důkladná rekonstrukce hradní kaple, kterou na počátku 17. století vyrobila Agnieszka Firlej, rozená Tęczyńska, pozdější zakladatelka kláštera [[Bosé karmelitánky|bosých karmelitánek]] v Czerně. V roce 1637 zemřel poslední zástupce rodu krakovský vojvoda Jan Magnus Tęczyński. Ten měl jedinou dceru Izabelu, která se provdala za Łukasze Opalińského.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Kurtyka
| jméno = Janusz
| titul = Tęczyńscy : studium z dziejów polskiej elity możnowładczej w średniowieczu
| url = https://www.worldcat.org/oclc/39194340
| vydavatel = Secesja
| místo = Kraków
| počet stran = 674 pages, [1] folded leaf
| isbn = 83-86077-83-2
| isbn2 = 978-83-86077-83-0
| oclc = 39194340
}}</ref>
 
V roce 1655 se zde ukryl Jerzy Lubomirský, když ustupoval před Švédy ze Staré Lubovni ve Spiszu, korunní pokladnu. V té době ale rozšířil falešnou zprávu, že pokladnice byla umístěna v Tenczyně. Švédská jednotka pod velením Kurta Christopha von Königsmarck v roce 1655 obléhala hrad a pak od posádky pod velením kapitána pěchoty Jana Dziuly přijala její kapitulaci. Švédové však nedodrželi podmínky smlouvy a vyvraždili celou posádku. Poté, co nenašli korunní poklad, v červenci 1656 hrad opustili a spálili. Po odchodu Švédů byl hrad do značné míry přestavěn a částečně osídlen. Roku 1748 až1768 byl v důsledku úderu blesku hrad spálen a od té doby stále více chátral. V roce 1783 byl popel posledního z rodu Tęczyńských Jana přenesen ze zámecké kaple do nového hrobu v kapli Svaté Kateřiny v Tenczynku. Od roku 1816 se hrad stal majetkem rodiny Potocki erbu Pilawa a zůstal v jejich rukou až do vypuknutí druhé světové války v roce 1939.
 
Počátkem 21. století hrad kvůli kompetenčním sporům mezi různými úrovněmi veřejné správy stále více chátral. V roce 2008 bylo založeno občanské sdružení „Zachraňte Tenczyn“, aby zveřejnilo situaci na zřícenině hradu a přinutilo místní a ústřední orgány plnit své povinnosti a chránit památku.
 
V roce 2009 bylo zrušeno rozhodnutí odebrat hrad rodině Potockých jako součást pozemkové reformy z roku 1944, ale jeho oprava byla pozastavena. V roce 2009 byl hrad kvůli špatnému technickému stavu pro návštěvníky uzavřen. V roce 2010 získala hrad obec a pomocí prostředků z ministerstva kultury a z fondu národního dědictví začala ruiny opravovat a ničení ruin bylo zastaveno.
 
V červenci 2016 v důsledku dohody uzavřené mezi Krzeszowickou komunitou a dědici Hraběte Adama Potockého byla zřícenina hradu znovu otevřena návštěvníkům. Pořadatelem turistického provozu na zámku je společnost pro rozvoj a propagaci umění.
 
== Plánek hradu ==
[[Soubor:Zamek teczyn plan ruin E J Dahlberga z 1655.jpg|náhled|592x592bod|Plánek hradních ruin - plán E J Dahlberga z roku 1655]]
 
 
Na plánku je odhad jednotlivých částí hradu. Je zde zakresleno rozložení jednotlivých místností, věží, ubytování posádky a služeb a celkové opevnění hradu na základě zákona o rozdělení z roku 1553 a dle kresby EJ Dahlberga z roku 1655.
 
·        A - horní hrad (14. století)
 
·        B - dolní hrad (14. / 15. století), vnější předhradí (1553)
 
·        C - rekonstrukce průběhu zbourané obvodové zdi
 
·        D - obytný dům - stáje, kuchyně, pekárna, trenérský dům 1553, 1733
 
·        E - věž brány, tzv. Navigační věž s předními dveřmi
 
·        F - kaple (14. - 15. století)
 
·        G - [[Barbakan|barbakán]] a krk k zajištění vstupu na hrad
 
·        H - „Dorothy“ Tower ze 14./15. století (1553)
 
·        I - reprezentativní část (15. století)
 
·        J - [[Ambit|ambity]] (1579-1584)
 
·        K - [[Bašta|bašty]] (přelom 16. / 17. století)
 
·        L - zdi a dvě věže vnějšího předhradí
 
·        I - věž z 15. století
 
·        II - věž z 15. století (vězení?)
 
·        M - hradby vnější předhradí po opevnění bašty (16./17. století)
 
·        N - ubytování posádky a služeb
 
·        Nn - čtvercová věž (pravděpodobně nejstarší věž brány ze 14. století, později pohlcena budovami)
 
== Galerie ==
 
 
<gallery>
Soubor:20191020 Zamek Tenczyn w Rudnie 1530 6236 DxO.jpg|Hrad Tenczyn v Rudne
Soubor:20191020 Zamek Tenczyn w Rudnie 1528 6234 DxO.jpg|Hrad Tenczyn
Soubor:Zamek Tenczyn w Rudnie - z lotu ptaka.jpg|Hrad Tenczyn - z letu ptáka
Soubor:TenczynDziedziniecZWiezy.jpg|Tenczyn Pohled z výšky
Soubor:Zamek Tenczyn 20061001 1248.jpg|Věž hradu Tenczyn
Soubor:Rudno - zamek Tenczyn,,,,.jpg|Rudno - hrad Tenczyn
</gallery>
 
== Odkazy ==
 
=== Reference ===
{{Překlad|pl|https://pl.wikipedia.org/wiki/Zamek_Tenczyn|64498539}}
 
=== Literatura ===
<references />
 
=== Externí odkazy ===
[[:pl:Tęczyńscy_herbu_Topór|Tenczyn - šlechtický rod]] polsky
 
[http://www.ratujtenczyn.org.pl/ zachraň Tenczyn] polsky
 
[http://dir.icm.edu.pl/pl/Slownik_geograficzny/Tom_IX/941 Geografický slovník polského království] polsky
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedista:Jiriskaloud/Pískoviště_5“