Verze z 10. 10. 2007, 10:03 editovat JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 711 609 editací m robot přidal: id:Fitoplankton ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 11. 12. 2007, 20:18 editovat zrušit editaci Vojtěch Dostál (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 49 435 editací wikifikace Přejít na další porovnání →
Řádek 1: [[Image:Diatoms through the microscope.jpg\|thumb\|right\|[[Rozsivky]] - [[řasy]]]] ~~{{Upravit}}~~ [[Image:Anabaena sperica.jpeg\|thumb\|right\|[[Sinice]] - [[Anabaena]]]] '''Fytoplankton''' je společenstvo jednobuněčných fotosyntetisujících mikroorganismů, které obývají vodní sloupec přírodních i umělých nádrží všech typů. ▼ Dominantními složkami fytoplanktonu jsou eukaryotické řasy a fotoautotrofní cyanobakterie ([[sinice]]). Mnohé fytoplanktonní mikroorganismy nejsou schopné aktivního pohybu a nechávají se volně unášet pohybem vodní masy. Fytoplankton se dále dělí ''podle místa'', kde se tyto organismy vyskytují. Jedná se o vodní prostředí ('''hydroplankton'''), vzduch ('''aeroplankton''') a led či sních ('''kryoplankton'''). ▲'''Fytoplankton''' je [[společenstvo]] jednobuněčných ~~fotosyntetisujících~~[[fotosyntéza\|fotosyntetizujících]] [[mikroorganismus\|mikroorganismů]], které obývají vodní sloupec přírodních i umělých nádrží všech typů. Dominantními složkami fytoplanktonu jsou [[řasy]], [[sinice]] (cyanobakterie) a někteří fotosyntetizující [[prvoci]]. V některých skupinách eukaryotických řas se však v průběhu [[evoluce]] vyvinuly i samostatně pohyblivé typy – tzv. [[bičíkovci]]. Tito jsou jednobuněčné organismy opatřené tzv. bičíky (''flagellum''), viz označení ''flageláti''. S bičíkatými formami fytoplanktonu se nejčastěji setkáváme v následujících skupinách: [[zelené řasy]] (Chlorophyceae), [[zlativky]] (Chrysophyceae, Synurophyceae), [[obrněnky]] (Dinophyta), [[krásnoočka]] (Euglenophyta), [[skrytěnky]] (Cryptophyta), nebo [[chloromonády]] (Raphidophyceae). Bičíkovci jsou díky aktivnímu pohybu schopni nejen horizontální, ale i vertikální migrace ve vodním sloupci.▼ Fytoplankton se dále dělí podle místa, kde se tyto organismy vyskytují. Může se jednat o vodní prostředí ([[hydroplankton]]), vzduch ([[aeroplankton]]) a led či sníh ([[kryoplankton]]). U ostatních mikroorganismů fytoplanktonu, které možnost aktivního pohybu nemají, se setkáváme s rozmanitými adaptacemi k přežití ve volném vodním sloupci – to je přímo odvislé od schopnosti udržet se co nejdéle při hladině nádrže, kde je ještě dostatek nezbytného slunečního záření pro fotosyntézu. Např. jednobuněčné zelené řasy a planktonní [[rozsivky]] se seskupují v hvězdicovité a řetízkovité kolonie, nebo tvoří rovná i spirálně stočená vlákna. Samostatné buňky jsou často opatřené dlouhými trnitými výrůstky, které jsou buď prodloužením buněčné stěny, nebo zvláštní strukturou z [[Polysacharidy\|polysacharid]]ů. Účel tvorby symetrických kolonií a trnitých výrůstků je zřejmý: fytoplanktonní mikroorganismy takto mnohonásobně zvětšují poměr velikosti povrchu svých jednobuněčných těl vůči svému objemu. Protože čím je povrch nepohyblivého tělesa vzhledem ke svému objemu větší, tím účinněji se brání klesání vodním sloupcem ke dnu.▼ == Výskyt v průběhu roku == Fytoplanktonní společenstva vykazují během vegetační sezóny značnou dynamiku; mění se nejen druhové složení, ale i poměr zastoupení jednotlivých skupin sinic a řas, např. v letním fytoplanktonu dominují zelené řasy a sinice, zatímco brzy z jara se objevují především skrytěnky, rozsivky a zlativky. Konkrétní druhové složení fytoplanktonu je tedy odvislé od roční doby a zejména od úživnosti nádrže.▼ ▲Fytoplanktonní společenstva vykazují během vegetační sezóny značnou dynamiku; mění se nejen druhové složení, ale i poměr zastoupení jednotlivých skupin sinic a řas, např. v letním fytoplanktonu dominují [[zelené řasy]] a [[sinice]], zatímco brzy z jara se objevují především [[skrytěnky]], [[rozsivky]] a [[zlativky]]. Konkrétní druhové složení fytoplanktonu je tedy odvislé od roční doby a zejména od ~~úživnosti~~[[úživnost]]i nádrže. == Pohyb fytoplanktonu == Mnohé fytoplanktonní mikroorganismy nejsou schopné aktivního [[pohyb]]u a nechávají se volně unášet pohybem vodní masy. V některých skupinách eukaryotických řas se však v průběhu [[evoluce]] vyvinuly i samostatně pohyblivé skupiny, souhrnně zvaní [[bičíkovci]]. To jsou jednobuněčné organismy opatřené tzv. [[bičík]]y (flagellum), proto označení flageláti. ▲V některých skupinách eukaryotických řas se však v průběhu [[evoluce]] vyvinuly i samostatně pohyblivé typy – tzv. [[bičíkovci]]. Tito jsou jednobuněčné organismy opatřené tzv. bičíky (''flagellum''), viz označení ''flageláti''. S bičíkatými formami fytoplanktonu se nejčastěji setkáváme v následujících skupinách: [[zelené řasy]] (Chlorophyceae), [[zlativky]] (Chrysophyceae, Synurophyceae), [[obrněnky]] (Dinophyta), [[krásnoočka]] (Euglenophyta), [[skrytěnky]] (Cryptophyta), nebo [[chloromonády]] (Raphidophyceae). Bičíkovci jsou díky aktivnímu pohybu schopni nejen horizontální, ale i vertikální migrace ve vodním sloupci. U ostatních mikroorganismů fytoplanktonu, které možnost aktivního pohybu nemají, se setkáváme s rozmanitými adaptacemi k přežití ve volném vodním sloupci – to je přímo odvislé od schopnosti udržet se co nejdéle při hladině nádrže, kde je ještě dostatek nezbytného [[sluneční záření\|slunečního záření]] pro fotosyntézu. ▲U ostatních mikroorganismů fytoplanktonu, které možnost aktivního pohybu nemají, se setkáváme s rozmanitými adaptacemi k přežití ve volném vodním sloupci – to je přímo odvislé od schopnosti udržet se co nejdéle při hladině nádrže, kde je ještě dostatek nezbytného slunečního záření pro fotosyntézu. Např.Například jednobuněčné zelené řasy a planktonní [[rozsivky]] se seskupují v hvězdicovité a řetízkovité kolonie, nebo tvoří rovná i spirálně stočená vlákna. Samostatné buňky jsou často opatřené dlouhými trnitými výrůstky, které jsou buď prodloužením buněčné stěny, nebo zvláštní strukturou z [[~~Polysacharidy\|~~polysacharid]]ů. Účel tvorby symetrických kolonií a trnitých výrůstků je zřejmý: fytoplanktonní mikroorganismy takto mnohonásobně zvětšují poměr velikosti ~~povrchu~~[[povrch]]u svých jednobuněčných těl vůči svému ~~objemu~~[[objem]]u. Protože čím je povrch nepohyblivého tělesa vzhledem ke svému objemu větší, tím účinněji se brání klesání vodním sloupcem ke dnu. == Související články ==

Fytoplankton: Porovnání verzí