Verze z 28. 9. 2021, 18:06 editovat Petr Kinšt (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři 60 955 editací Celkové rozšíření ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 5. 10. 2021, 20:24 editovat zrušit editaci Petr Kinšt (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři 60 955 editací Magdaléna se za Jana z Lobkovic neprovdala Přejít na další porovnání →
Řádek 32: Vesnice s tvrzí patřila klášteru až do začátku [[Husitské války\|husitských válek]], ale změny majitelů během nich jsou nejasné. Podle [[August Sedláček\|Augusta Sedláčka]] král [[Zikmund Lucemburský\|Zikmund]] vesnici roku 1420 věnoval Janovi z Vartenberka a roku 1436 [[Jakoubek z Vřesovic\|Jakoubkovi z Vřesovic]].<ref name="sedlacek"/> Podle jiné varianty dějin se Jakoubek vesnice zmocnil už roku 1421. Král Zikmund ji zapsal Janovi z Vartenberka za pomoc v boji s [[Husitství\|husity]], ale Jakoubek ji odmítl vydat. Císař mu její držení nakonec roku 1436 ústně potvrdil, ale nevydal žádnou listinu. V polovině patnáctého století probíhala revize šlechtického majetku, a protože Jakoubek neměl žádný doklad o svém vlastnictví, musel Pátek roku 1454 přenechat Vilémovi z Konic.<ref name="andel"/> Roku 1578 (1574<ref name="andel"/>) Vilém z Konic Pátek postoupil Jindřichovi staršímu [[Páni z Klinštejna\|z Klinštejna]] a na Toužetíně. Po něm jej roku 1480 drželi jeho synové Jan, Jindřich a Čeněk z Klinštejna. Z nich se nakonec jediným majitelem stal Jan, který zemřel na přelomu patnáctého a šestnáctého století. Statek po něm zdědili synové Jindřich a Jan z Klinštejna, ale podle potvrzovací listiny krále [[Vladislav Jagellonský\|Vladislava]] z roku 1504 patřily určité podíly i jejich strýcům. Od roku 1510 byl jediným vlastníkem Jan z Klinštejna, kterému král [[Ludvík Jagellonský\|Ludvík]] roku 1523 povolil tvrz se dvory a mlýny opravit. Jan z Klinštejna žil ještě v roce 1533.<ref name="sedlacek"/> ~~Jeho~~Pátek zdědila jeho dcera Magdaléna, sekteré ~~provdala~~byl zaale vyplacen a 12. prosince 1543 svěřen do správy [[Jan mladší Popel z Lobkovic\|Jana z Lobkovic]],~~<ref name="andel"/>~~ který Pátek v roce 1545 získal do dědičného vlastnictví pro sebe a své děti. Z neznámých důvodů byl však majitelem tvrze v letech 1557–1560 Bedřich Mičan z Klinštejna.<ref name="sedlacek"/> Jan z Lobkovic nechal někdy v letech 1544–1557 tvrz přestavět. V jejím areálu založil [[Vodní mlýn\|mlýn]] s [[Atika (architektura)\|atikovými]] [[Štít (architektura)\|štíty]] a částečně dochovanými figurálními a ornamentálními [[Sgrafito\|sgrafity]].<ref name="andel"/> Jan z Lobkovic zemřel roku 1570 a pátecký statek připadl jeho synovi [[Kryštof z Lobkovic\|Kryštofu z Lobkovic]]. Císař [[Rudolf II.]] roku 1587 zvýšil cenu zástavy o třináct tisíc [[Tolar (historická měna)\|tolarů]]. Koruna ani Strahovský klášter neměly dostatek prostředků k vyplacení majetku, a proto byl v roce 1594 Kryštofovi Pátek zapsán do [[Zemské desky\|zemských desek]] jako dědičný majetek. Po Kryštofovi zámek zdědil syn Jan Kryštof z Lobkovic, ale ten zemřel bezdětný už v roce 1614. Páteckou část jeho majetku zdědili Jan Libštejnský z Kolovrat, Alžběta z Lobkovic a Vilém mladší z Lobkovic, zatímco vdova Benigna Kateřina z Kolovrat dostala [[Divice (zámek)\|Divice]].<ref name="sedlacek"/>

Pátek (zámek): Porovnání verzí